Po sérii dokumentů o výpravách s východoněmeckým trabantem Dan Přibáň „osedlal“ Luaz 967 vyrobený v bývalém Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny. Spolu s dalšími členy týmu absolvoval čtyřměsíční cestu z Prahy do mongolského Ulánbátaru dlouhou téměř 18 000 kilometrů. V českých kinech bude mít snímek premiéru 24. dubna. Za distribuční společnost Aerofilms o tom informovala Martina Reková.
Cestovatel Dan Přibáň má za sebou další dobrodružství. S plovoucím autem Luaz 967 alias žlutou žábou urazil na cestě z Prahy do Mongolska 17 tisíc kilometrů. "Byla to taková Tour de Totalita," říká dobrodruh v rozhovoru, kde mimo jiné prozradil i to, proč tentokrát zůstaly trabanty v garáži, kdy měl během cesty největší strach nebo jak vnímá přítomnost žen v expedičním týmu.
Žlutý cirkus míří po čtyřech měsících na cestě k velkému finále! Dokázali plovoucím autem ujet přes 17 tisíc kilometrů. Dokázali přejet hory, přeplout poušť, ztratit se v nekonečné divočině Mongolska a opět ukázat, že když se chce, tak to jde! Protože dobrodružství jde najít jen tam, kde je naděje na neúspěch. Ale je čas dojet do cíle. Jenže kde je vlastně ten cíl?
Nestíháme porod ani svatbu, ale máme světový rekord! Jedeme na sever Mongolska a skončíme na jeho jihu. Nad hlavou nám planou hvězdy i útesy. Hledáme bájného olgoje chorchoje pod zpívající dunou a nakonec plujeme pouští.
Cestovali jsme tisíce kilometrů po asfaltových cestách autem, které se na asfaltové cesty vůbec nehodí, abychom se dostali sem, do srdce Mongolska, do nádherných plání, strmých úbočí, divokých řek a zelených bažin. Do míst, kde jsou naše žluté žáby ve svém živlu. Do míst, kde se dostanou na hranu svých možností. Zvládnou to?
Mongolská divočina je něco, co jsme nikde na světě neviděli. A to si troufáme říct, že jsme toho viděli docela dost. A mongolská jídla, ta se také jen tak někde nevidí. A všechno dohromady je to jako žít v dobrodružném románu, který člověk se zatajeným dechem četl, když mu bylo třináct. Až na to, že tohle je skutečné!
"Žlutý cirkus má být legrace, dobrodružství a bezstarostnost. Jenže naše cesty nejsou hraný film, je to skutečný život skutečných lidí, a ten je někdy smutný a někdy krutý. Jsou chvíle, kdy je srážka s realitou opravdu tvrdá. Ale i tak je na konci tunelu světlo a je se na co těšit!" Dan Přibáň vzpomíná na nedávno zesnulého přítele a člena skupiny žlutých trabantů Radka Jonu.
"Žlutá žába se konečně dostává k vodě! Poprvé se noří do mongolské řeky. Poprvé plave v proudu. Poprvé se může opravdu potopit. Poprvé se žlutý cirkus z pevniny odvažuje do vody. A není si vůbec jistý tím, že to půjde. Ale svět patří těm, co se nepo…," píše cestovatel Dan Přibáň o dalších zážitcích z Mongolska.
Trvalo to skoro tři měsíce, ale jsme tu! Jsme v Mongolsku. Ujeli jsme 12 tisíc kilometrů až sem a tady to začne! Nekonečný prostor nekonečných plání, kde bychom s trabantem neprojeli. Jsme v cíli své cesty a současně na jejím druhém začátku.
"Žlutý cirkus pospíchá Ruskem do Mongolska, ale i když si říkají, že se za těch pár dní nemůže nic stát, Rusko jim ukáže, že tak jednoduché to nebude! Dva podivné rozhovory s podivnými muži v civilu, jeden pokus o krádež dat, to je na jeden týden až moc!" Cestoval Dan Přibáň popisuje tranzit přes zemi, která žije válkou.
"Jak uděláte z žáby pohodlné auto? Rozbijete jí motor! A pak už to jde jedno s druhým. Jak se stát štamgasty v cukrárně pro petrolheady, jak uspořádat mezinárodní spiknutí a jak ujet 300 kilometrů za den a mít z toho radost. Žlutá žába se nevzdává a pomalu a nejistě se blíží k Mongolsku!" Cestovatel Dan Přibáň píše o dobrodružství, která zakouší na cestě luazem alias žlutou žábou.
"Turkmenistán dělá vše pro to, abyste do něj nejezdili, a když tam přesto přijedete, dělá vše pro to, aby z vás vytáhl co nejvíce peněz. Když už z vás vytáhne peníze, dělá vše pro to, abyste z něj vypadli. A když se vám cestou zadře motor a dojde benzin, stane se pobyt v něm opravdu zajímavým!" Cestovatel Dan Přibáň píše o dobrodružství, které zakouší na cestě Luazem alias žlutou žábou.
"Turkmenistán, stát, který by byl skvělou parodií, kdyby nebyl skutečný. Země, kde se všechny ironické poznámky na adresu nesoudných diktátorů stávají skutečností. Země, která je tak strašně směšná, až je strašně smutná. Země, které je lepší se vyhnout." Cestovatel Dan Přibáň píše o dobrodružství, které zakouší na cestě s Luazem alias žlutou žábou.
Přes hory do zelených plání Íránu, který ani nevypadá jako Írán. Od nesčetných pozdravů přes oběd po zapálené pole. Od malé závady po polovinu rozebraného auta. Žlutý cirkus jede zemí bílých peugeotů, kde se toho za jeden den může stát tolik, co se doma nestane za měsíc.
"Žluté žáby křižují Turecko, hltají kilometry širokých silnic s cílem dostat se co nejdříve do zemí, kam se ne každý běžně podívá. Do Íránu a Turkmenistánu, kam se dá vjet jen při splnění spousty složitých a často absurdních podmínek. Ovšem dostat se někam rychle autem, které pomalejší než trabant, není úplně snadné." Cestovatel Dan Přibáň píše ze svých cest s obojživelným autem Luaz.
Žluté žáby Dana Přibáně po několika odkladech a mnoha letech příprav vyrazily na cestu do Mongolska. Ovšem otázka, zda opravdu vyjedou, visela nad žlutým cirkusem do posledních dní před odjezdem! Teď se po překonání řady technických překážek hlásí z Turecka.
"Žlutý cirkus vyráží na svoji další cestu, tentokrát ale ne slavnými žlutými trabanty, ale plovoucím autem, jaké svět neviděl. Jestli ho chcete vidět na vlastní oči, přijďte v neděli na jejich slavnostní start! Poslední test, tedy zda plovoucí auto opravdu plave, zdárně proběhl!" Cestovatel Dan Přibáň bude následující měsíce psát o svých zážitcích z cesty do Mongolska. Přisedněte si!
Motorkář Marek Slobodník je známý člen party trabantího cirkusu. Na svojí Jawě projel desítky tisíc kilometrů napříč pěti kontinenty, od pouště přes vysoké hory a savany po deštné pralesy. Loni se podepsal také pod svůj první celovečerní dokument pojednávající o cestě party pěti Slováků na pionýrech napříč východní Afrikou. Kvůli koronaviru se však česká premiéra nakonec uskutečnila jen on-line.
Již v neděli se u pražského Rudolfina uskuteční slavnostní start poslední výpravy žlutých trabantů v čele s dvaačtyřicetiletým Danem Přibáněm. Cesta osmičlenné posádky tentokrát povede do Indie, odkud by se v legendárních vozidlech měla vrátit do České republiky a završit tak svoje putování kolem světa. "Myslíme si, že toho už bylo víc než dost a člověk by měl v nejlepším přestat a přijít s něčím jiným,“ uvedl pro Aktuálně.cz Přibáň.
Trabant nemá žádné jízdní vlastnosti, je jako zvířátko, neposlušný a roztomilý, bohužel ho umím i celý opravit, říká cestovatel Dan Přibáň, který v Trabantu projel skoro celý svět. Dodává, že Trabant bylo ve své době úžasný kus techniky, jen se měl přestat vyrábět za pět let a mělo přjiít něco lepšího. Podívejte se, jak se v Trabantu s Danem projel Martin Veselovský.
Na své 430 dnů dlouhé cestě projeli Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová na starých motorkách "čezetách" Evropu, Asii a Austrálii. Část trasy jeli po stopách trabantů Dana Přibáně. Ten jim také mnohdy vypomohl radou. "Spali jsme u polí, v lese, na pláži, někdy jen tak zavěšení na stromech v síti. Jenže jakmile má člověk k tomu motorky, tak mu jeho sociální status velmi stoupne. Už to není klasický bezdomovec, ale cestující bezdomovec, což je velký rozdíl," vysvětluje Marek Vantuch.
