Ještě před pár lety byly ovocné sady v Předklášteří u Tišnova plné divoce rostoucích šípků, akátů, jasanů a dalších náletových dřevin do takové míry, že se nedalo projít na druhou stranu. V roce 2018 se však environmentalista a "profesionální dobrovolník", jak si Tomáš Blaha s nadsázkou říká, rozhodl jednat a prostředí kláštera Porta coeli proměnit v příznivé a úrodné místo.
"Fyzická práce dnes spoustě lidem chybí, a tady je navíc krásně," popisuje jeden z důvodů, proč se spolu s přáteli pustil do čištění sadu. Z celkových dvaceti hektarů se mu jich povedlo zkultivovat už bezmála sedm. Úsilí tím ale zdaleka nekončí - sady jsou živý organismus, který je potřeba neustále opečovávat.
Příroda pro Tomáše Blahu odjakživa znamená hodně. Vyrostl přímo u lesa a má potřebu být s přírodou v kontaktu takřka neustále - nejen s tou divokou, ale také s její kulturní sférou. Tu pro něj momentálně představuje právě obnova starých klášterních sadů v Předklášteří, do které se pustil pod záštitou místního spolku Hojnost.
Ačkoliv Tomáš Blaha pochází přímo ze sousedního Tišnova, kdysi se toulal napříč celou Evropou a před návratem do své vlasti žil tři roky v Banské Štiavnici, kde jako dobrovolník opravoval komplex barokních kostelů. "Jednou večer jsem přemýšlel o životě a došlo mi, že na Slovensku sice zachraňuji padající kostely, ale přitom je v obci vedle mého rodného města klášter, který by také potřeboval opravit," popisuje poslední ženský cisterciácký klášter v České republice, kde dodnes existuje komunita řeholních sester.
"Ozval jsem se správcům a padli jsme si do noty. Současný papež František teď otevírá v církvi důležitá témata, jako je například ochrana životního prostředí a dlouhodobá udržitelnost, kterými se zabývám celý život," pokračuje Blaha s tím, že se tak naskytla příležitost propojit dobrovolnictví s opravou kulturní památky, rozvojem udržitelného zemědělství a záchranou starých odrůd ovoce, které pomalu upadají v zapomnění, i když v minulosti bylo tradiční ovocnářství v regionu klíčové.
Původní ovocné odrůdy by navíc v budoucnu rád zužitkoval při výrobě moštů, džemů, octů a ciderů, což se přiučil během svého působení na francouzské ciderové farmě. "Lidé se mě často ptají, z čeho žiji. Nemám velké nároky a na to základní, co potřebuji, si vydělám jako turistický průvodce a lektor ekologické výchovy," popisuje skromně Tomáš Blaha.
Prakticky veškerý volný čas investuje právě do rekultivace kláštera Porta coeli, pro který dal díky sociálním sítím dohromady skupinu dobrovolníků. Na jejich stravu a pořízení potřebného nářadí získal finance z projektů Evropského sboru solidarity. "Naše dobrovolnické tábory zároveň podporují i místní firmy, postupně sem začali jezdit pomáhat lidé z celého světa. Belgičtí skauti si sem dokonce chodí užívat naše velehory, které jsou 400 metrů nad mořem. Což jsou pro nás jenom kopečky za domem," usmívá se Tomáš Blaha a ukazuje na stále se rozrůstající sbírku vzpomínkových cedulí na uskutečněné dobrovolnické tábory. Klášter Porta coeli už navštívili například dobrovolníci ze Sibiře, Francie či dalších zemí.
Jednou z myšlenek Tomáše Blahy je motivace ostatních k udržitelnému zacházení s přírodou. "Chci lidem ukázat, že i dlouhodobě zarostlé a zanedbané místo lze probudit k životu a třeba zde i vybudovat šetrné živobytí," říká s odkazem na ekologicky šetrné květinářství Planté, které sídlí v jedné z kultivovaných částí klášterních zahrad. Pěstuje výhradně lokální řezané květiny, které tak nemusí cestovat přes půlku světa. Tomáš Blaha za svou iniciativu nyní získal titul Laskavec.
Laskavec
Nominovat člověka, který by si zasloužil uznání a podporu, můžete i vy. Všichni ocenění Laskavci v rámci komorního setkání obdrží od Nadace Karla Janečka šek na 6⁶ (tedy 46 656) korun, který mohou využít pro libovolné účely.
