


Zapomeňte na pátek třináctého, skutečně smolný den je jindy. Do historie lidstva se smutně zapsalo datum 15. dubna. Právě v tento den se odehrálo pozoruhodné množství tragédií a katastrof. Od mrazivých vod Atlantiku, kde skončil Titanic, přes prach bostonského maratonu až po plameny katedrály Notre-Dame. Projděte si přehled událostí, které z 15. dubna udělaly nejčernější den v dějinách lidstva.

Pro Abrahama Lincolna měl být 14. duben 1865 dnem oslav. Občanská válka Severu proti Jihu skončila teprve před několika dny a prezident si chtěl odpočinout u komedie ve Fordově divadle ve Washingtonu. Krátce po desáté hodině večerní však do jeho lóže vnikl přívrženec Konfederace, herec John Wilkes Booth, a z bezprostřední blízkosti střelil prezidenta do hlavy.
Ačkoliv k útoku došlo 14. dubna, do černých statistik našeho seznamu se událost zapsala až o několik hodin později. Prezidenta v bezvědomí přenesli do domu naproti divadlu, kde po celonočním zápasu lékařů o jeho život zemřel 15. dubna v 7:22 ráno. Amerika ztratila muže, který dokázal zemi sjednotit a zrušit otroctví, ale nepřežil první dny míru.

Pro Abrahama Lincolna měl být 14. duben 1865 dnem oslav. Občanská válka Severu proti Jihu skončila teprve před několika dny a prezident si chtěl odpočinout u komedie ve Fordově divadle ve Washingtonu. Krátce po desáté hodině večerní však do jeho lóže vnikl přívrženec Konfederace, herec John Wilkes Booth, a z bezprostřední blízkosti střelil prezidenta do hlavy.
Ačkoliv k útoku došlo 14. dubna, do černých statistik našeho seznamu se událost zapsala až o několik hodin později. Prezidenta v bezvědomí přenesli do domu naproti divadlu, kde po celonočním zápasu lékařů o jeho život zemřel 15. dubna v 7:22 ráno. Amerika ztratila muže, který dokázal zemi sjednotit a zrušit otroctví, ale nepřežil první dny míru.

Příběh „nepotopitelné“ lodi, která skončila na dně Atlantiku, je i díky filmovému zpracování světoznámý. Méně se však zdůrazňuje fakt, že ačkoliv se luxusní parník střetl s ledovcem 14. dubna krátce před půlnocí (ve 23:40), k samotné katastrofě došlo až o několik hodin později.
Právě 15. dubna ve 2:20 ráno zmizel Titanic definitivně pod hladinou. Chaos při záchranných pracích a kritický nedostatek člunů stál život přibližně 1 500 pasažérů a členů posádky – tedy dvě třetiny všech osob na palubě. Pro většinu z nich nebylo příčinou smrti utonutí, ale šok z ledové vody a následné podchlazení. Tato tragédie zůstává dodnes nejsilnějším symbolem smůly, která se k patnáctému dubnu váže.

V kalifornském Sacramentu se 15. duben 1923 zapsal jako jeden z nejtemnějších projevů rasové nenávisti v amerických dějinách. Sériový žhář mexického původu Fortunato Valencia Padilla tehdy úmyslně zapálil buddhistickou internátní školu Nihon Shōgakkō, určenou pro studenty japonského původu.
Následky byly katastrofální: v plamenech zahynulo deset dětí. Padilla, který byl dopaden v červenci téhož roku, se přiznal k celkem 25 požárům zaměřeným na majetek japonské komunity. Za vraždu prvního stupně byl odsouzen k doživotnímu vězení, ve kterém v roce 1970 zemřel.
Katastrofa, která ochromila srdce Ameriky, začala nenápadně silnými dešti již na konci roku 1926. Kritický zlom však nastal 15. dubna 1927, na Velký pátek. Právě v tento den se rozbouřená řeka Mississippi definitivně vylila ze svého koryta a začala systematicky ničit systém ochranných hrází.
Následky byly biblických rozměrů. Záplavy postihly celkem 10 amerických států a pod vodou se ocitlo území o rozloze přibližně 70 tisíc kilometrů čtverečních. O střechu nad hlavou přišlo na 637 tisíc lidí.

Během druhé světové války se Severní Irsko dlouho cítilo v bezpečí, chráněné vzdáleností od základen nepřítele. To se změnilo na Velikonoční úterý 15. dubna 1941. Německá Luftwaffe tehdy vyslala přibližně 180 bombardérů Heinkel He 111 s jasným cílem: ochromit loděnice a průmyslové srdce Belfastu.
Město bylo na útok nepřipravené. Během noci dopadly na obytné čtvrti a přístav tisíce zápalných bomb. Bilance byla zdrcující: zahynulo 900 lidí a dalších 1 500 bylo zraněno. Šlo o největší ztrátu na životech během jediného dne v historii Severního Irska. Útok „Belfast Blitz“ zničil nebo poškodil více než polovinu všech domů v Belfastu a nechal za sebou sto tisíc lidí bez přístřeší.

Fotbalová historie pamatuje jen málo tak tragických událostí, jako je ta z 15. dubna 1989. Během semifinále Anglického poháru mezi Liverpoolem a Nottinghamem Forest na stadionu Hillsborough v Sheffieldu došlo k selhání policie. Ta ve snaze uvolnit zácpu před turnikety otevřela bránu C a vpustila masu lidí do již přeplněných centrálních sektorů 3 a 4 za brankou.
Protože utkání právě začínalo, lidé se tlačili dovnitř, aniž by tušili, že v předních řadách sektoru obehnaného vysokým plotem už není místo. Následovala drtivá tlačenice, v níž se fanoušci udusili vestoje. Celkem zahynulo 97 lidí a dalších 766 bylo zraněno. Poslední oběť, Andrew Devine, zemřela na následky zranění až v roce 2021, čímž se oficiální bilance tragédie definitivně uzavřela na čísle 97. Tato událost vedla k zásadní proměně britských stadionů, včetně zrušení sektorů na stání a odstranění ocelových plotů.
Prokleté datum 15. dubna se nevyhnulo ani Česku. V tento den roku 2005 vypukl ničivý požár v areálu hradu Pernštejn, jedné z nejvýznamnějších moravských památek. Oheň zachvátil budovu bývalé sýpky, v níž se nacházel depozitář s cennými historickými předměty. Na místě zasahovalo 28 profesionálních a dobrovolných jednotek hasičů z Jihomoravského kraje a Vysočiny, kterým se podařilo zabránit rozšíření plamenů na samotný hradní palác.
Přímá škoda byla po vyšetřování stanovena na 48 milionů korun, ovšem reálné ztráty byly nevyčíslitelné. V plamenech nenávratně zmizelo na 800 sbírkových předmětů, včetně unikátního historického nábytku, obrazů a barokních tisků. Přestože se spekulovalo o úmyslném zapálení či technické závadě, oficiální vyšetřování příčinu požáru nikdy jednoznačně neprokázalo.

Islandská sopka s téměř nevyslovitelným jménem Eyjafjallajökull o sobě dala vědět už v únoru 2010 neobvyklou seismickou aktivitou. V březnu vědci v oblasti zaznamenali přes tři tisíce otřesů, což předznamenalo blížící se katastrofu. K hlavní erupci pod ledovcem došlo 14. dubna, ale byl to právě 15. duben, kdy se lokální incident změnil v globální chaos.
Mrak jemného sopečného popela se vlivem větrného proudění rozšířil nad většinu Evropy. Kvůli riziku poškození proudových motorů byl vyhlášen největší uzávěr vzdušného prostoru od druhé světové války. Jen během 15. dubna byly zrušeny tisíce letů a na zemi uvízly miliony cestujících.

Pro sportovní svět zůstane 15. duben 2013 dnem, kdy se oslava vytrvalosti změnila v teror. V 14:49 místního času, v momentě, kdy cílem Bostonského maratonu probíhaly stovky běžců, otřásly ulicí Boylston Street dvě exploze v rozmezí 12 sekund.
Nálože byly v batozích položených na zemi mezi diváky. Útočníci, bratři čečenského původu Tamerlan a Džochar Carnajevovi, je vyrobili z tlakových hrnců naplněných střelným prachem, hřebíky a kuličkovými ložisky. Výbuchy připravily o život tři lidi (včetně osmiletého chlapce), zraněno bylo celkem 264 lidí, přičemž 17 z nich přišlo o končetiny. Boston se tak 15. dubna zařadil na mapu měst zasažených náboženským fanatismem a terorem.

Ničivou událost z 15. dubna 2019 sledoval celý svět v přímém přenosu. V pařížské katedrále Notre-Dame, která právě procházela rekonstrukcí, propukl v 18:20 požár. Oheň se rychle rozšířil v historickém krovu z 12. století, kterému se pro množství použitého dubového dřeva přezdívalo „Les“.
Následky byly drastické: zcela shořela střecha a v 19:50 se před zraky davů zřítila 93 metrů vysoká sanktusníková věž (sanktusník). Centrální zvony v hlavních věžích se hasičům podařilo zachránit, i když došlo k propadu části kamenné klenby v lodi katedrály. Většina vzácných artefaktů, včetně trnové koruny, byla vynesena i díky hrdinství kaplana pařížských hasičů Jeana-Marca Fourniera.
Přestože se spekulovalo o elektrickém zkratu nebo nedopalku cigarety, vyšetřování francouzské prokuratury ani po letech nepřineslo jednoznačný důkaz o konkrétní příčině. Oficiální verze hovoří o nehodě, nikoliv o úmyslném zavinění.
Zdroje: Zoom.iprima.cz, Grokipedia.com, Irishtimes.com









V Austrálii všechny překvapil. Znovu se dostal do finále grandslamu. Tam Novaka Djokoviče o rekordní zářez připravil Carlos Alcaraz. Mladý Španěl je před dalším podnikem velké čtyřky kvůli zranění ze hry, ale také Srb představuje velkou neznámou pro všechny tenisové experty.



Zakarpatská oblast na Ukrajině byla ve středu odpoledne cílem jednoho z největších ruských dronových útoků od začátku války. Drony létaly nad Mukačevem, Iršavou, Svaljavou i Užhorodem. Právě hlavní město Zakarpatí Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem. Dočasně se z bezpečnostních důvodů uzavřely všechny hraniční přechody Slovenska s Ukrajinou. Později ve středu byly hranice opět otevřeny.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Veteránská setinovka 7 Castles Trial se letos natáhla na rekordních 280 kilometrů a připravila si záludný roadbook i měřený úsek, který zmátl mnoho posádek. Na startu se blýskly nádherné historické vozy včetně majestátní Tatry 87 z roku 1950. Redakce vyrazila ve Škodě 110 R ze sbírky Škoda Muzea.



Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.