Stovky lidí tančily bez přestání, dokud nepadly vyčerpáním nebo nezemřely. Nešlo o oslavu, ale o mučivý trans. V létě 1518 zachvátila Štrasburk bizarní epidemie. Byla to kletba svatého Víta, neznámá nemoc, nebo děsivý projev masové psychózy vyvolané hladem a strachem? Ponořte se do jedné z nejtemnějších záhad lidské psychiky a odhalte, co skutečně stálo za smrtícím tancem.
Konec šílenství
S příchodem září taneční epidemie konečně začala ustupovat. "Tanečníkům" pomohla změna prostředí a klid, který měl silný psychologický účinek. Postupně, jeden po druhém, se lidé probouzeli ze svého deliria. Kroniky však o osudu většiny z nich mlčí, včetně Frau Troffea. Zda se plně zotavila, nebo podlehla následkům několikadenního nekontrolovaného tance, už se nedozvíme.
Epidemie měla pro celé město závažné důsledky. Ekonomika utrpěla těžké rány, a ačkoli se život postupně vrátil do normálu, léto 1518, kdy se Štrasburk roztančil v masové hysterii, zůstává trvalým varováním o křehkosti lidské psychiky a síle kolektivního zoufalství v dobách extrémního stresu.