Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence. | Foto: Aktuálně.cz / Umělá inteligence / A.I. / Dall E3 a Mid Journey / Prompt engineering a koláž: Dan Poláček

Co stojí za záhadnou taneční epidemií?

Záhada taneční epidemie vyvolala řadu teorií, které se snažily ji osvětlit. Jedním z prvních, kdo se pokusil o vědeckou analýzu, byl slavný lékař a alchymista Paracelsus. Označil ji termínem chorea lasciva (chtivý tanec) a přisuzoval ji zejména potlačovaným sexuálním touhám a frustracím žen.

Po dlouhou dobu panovala oblíbená teorie otravy námelem, tedy houbou parazitující na žitě, která produkuje toxiny, jež mohou způsobovat halucinace a křeče. Tuto teorii však moderní historici z velké části vyvrátili. 

Nejpřesvědčivější a dnes nejvíce přijímanou teorií je masová psychogenní nemoc, často označovaná jako masová hysterie.

Podle historika Johna Wallera byla epidemie důsledkem extrémního a dlouhodobého psychického stresu. Obyvatelé Štrasburku čelili hladomoru, smrtelným nemocem a hluboké sociální i duchovní krizi. V tomto prostředí plném strachu a beznaděje se stala spouštěčem víra v kletbu svatého Víta. Lidé, kteří věřili, že jsou prokleti, vstupovali do stavu transu a jejich těla nevědomě "přehrávala" očekávané symptomy - nekontrolovatelný tanec. Tento jev, šířený vizuálním kontaktem a sugescí, se rychle šířil komunitou. Neurovědci dnes tento fenomén vysvětlují funkcí "zrcadlových neuronů", které v mozku aktivují stejné oblasti při pozorování činnosti, jako když ji člověk sám vykonává.