Mořští archeologové objevili u francouzského pobřeží nedaleko ostrova Île de Sein mohutnou zeď starou zhruba sedm tisíc let. Podle vědců může jít o důkaz, že legendy o bájném potopeném městě Ys nejsou jen výplodem fantazie, ale mají reálný základ. Masivní zeď, kterou na dně Atlantiku nalezli, je asi 120 metrů dlouhá a vědce nutí k logickým otázkám: kdo a proč ji postavil?
Už celé generace si lidé ve francouzské Bretani vyprávějí legendu o bájném městě Ys, které kdysi údajně pohltil oceán. Podle legendy začalo bohaté město na pobřeží ohrožovat stoupající moře, a tak ho král chránil mohutnou hrází s vraty, která se otevírala jen při odlivu. Osudnou chybu však měla spáchat jeho dcera: princezna, která otci ukradla klíč a otevřela vrata během přílivu. Moře tak celé město pohltilo.
Nyní archeologové našli stavbu, která mohla stát u zrodu dávných legend. Nedaleko ostrova Île de Sein u Bretaně objevili na dně Atlantiku masivní zeď dlouhou asi 120 metrů. Jedná se o největší podmořskou stavbu, jakou kdo ve Francii nalezl a možná i důkaz, že legendy o městech zmizelých pod hladinou oceánu mohou mít reálný základ.
Podle odborníků vznikla zhruba před sedmi tisíci lety, tedy kolem roku 5 tisíc před naším letopočtem, ještě v době kamenné. Dnes se nachází asi devět metrů pod hladinou oceánu. Samotný ostrov, který kdysi býval mnohem větší, je dnes už jen jeho zlomkem.
Zeď samotná je široká až 20 metrů a vysoká kolem dvou metrů. Na mořském dně se navíc zachovaly řady obrovských kamenných bloků - monolitů -, které vystupují nad zeď v pravidelných rozestupech. Tyto obří kameny byly s největší pravděpodobností usazeny jako první, přímo na skalní podloží, a teprve následně kolem nich vznikla zeď z kamenných desek a menších balvanů.
K čemu zeď sloužila, si vědci zatím nejsou jistí. Nabízejí se ale dvě hlavní možnosti. Podle jedné mohla fungovat jako obří past na ryby, které zůstaly uvězněné při odlivu. Druhá varianta je ještě dramatičtější: zeď mohla chránit obydlené území před postupujícím oceánem.
„Aby stavba vydržela sedm tisíc let, musela být mimořádně pevná,“ říká jeden z autorů výzkumu archeolog Yvan Pailler. Zeď podle něj postavili lovci a sběrači, kteří se v té době začínali usazovat natrvalo. Kamenné bloky připomínají slavné bretaňské menhiry. Podle vědců jsou však dokonce ještě starší - a poukazují na existenci početné a dobře organizované komunity.
Mohlo by vás zajímat: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady
Zdroje: BBC, Oxford Reference, The U.S. Sun
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Sparta opět zabrala. Neporažené Teplice na Letné propadly, dohrávaly v deseti
Fotbalisté Sparty porazili doma ve čtvrtém ligovém kole Teplice 4:1 a připsali si druhou výhru v sezoně nejvyšší soutěže. V prvním poločase skórovali domácí Tobias Guddal, Andrew Irving, Josimar Alcócer a hostující Lukáš Mareček, po přestávce přidal svůj druhý gól Alcócer.
Počet obětí neštěstí na jezeře v ZImbabwe stále roste
Na 68 vzrostl počet obětí nehody přetíženého trajektu, který se na začátku týdne převrátil na jezeře Kariba v Zimbabwe. Poslední bilance 46 mrtvých se zvýšila po vyproštění 22 dalších těl, informovala v sobotu policie tohoto jihoafrického státu.
Varování navzdory. Sem elektrokola ani koloběžky nesmí, přesto lidé zákaz porušují
Elektrokola a elektrokoloběžky se těší mezi Čechy popularitě. Jenže pro ně platí řada omezení. Například při cestování. S baterií nesmí kolo ani koloběžka například do pražského metra. A to z bezpečnostních důvodů. Nedávný případ z Plzně totiž ukázal, jak to dopadá, když baterie exploduje.
Belgie kvůli rekordním požárům požádala o pomoc EU, jeden vrtulník pošlou i Češi
Evropská unie plánuje nasadit prozatím tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla v sobotu eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes 1600 hektarů půdy.