


Mořští archeologové objevili u francouzského pobřeží nedaleko ostrova Île de Sein mohutnou zeď starou zhruba sedm tisíc let. Podle vědců může jít o důkaz, že legendy o bájném potopeném městě Ys nejsou jen výplodem fantazie, ale mají reálný základ. Masivní zeď, kterou na dně Atlantiku nalezli, je asi 120 metrů dlouhá a vědce nutí k logickým otázkám: kdo a proč ji postavil?

Už celé generace si lidé ve francouzské Bretani vyprávějí legendu o bájném městě Ys, které kdysi údajně pohltil oceán. Podle legendy začalo bohaté město na pobřeží ohrožovat stoupající moře, a tak ho král chránil mohutnou hrází s vraty, která se otevírala jen při odlivu. Osudnou chybu však měla spáchat jeho dcera: princezna, která otci ukradla klíč a otevřela vrata během přílivu. Moře tak celé město pohltilo.
Nyní archeologové našli stavbu, která mohla stát u zrodu dávných legend. Nedaleko ostrova Île de Sein u Bretaně objevili na dně Atlantiku masivní zeď dlouhou asi 120 metrů. Jedná se o největší podmořskou stavbu, jakou kdo ve Francii nalezl a možná i důkaz, že legendy o městech zmizelých pod hladinou oceánu mohou mít reálný základ.
Podle odborníků vznikla zhruba před sedmi tisíci lety, tedy kolem roku 5 tisíc před naším letopočtem, ještě v době kamenné. Dnes se nachází asi devět metrů pod hladinou oceánu. Samotný ostrov, který kdysi býval mnohem větší, je dnes už jen jeho zlomkem.
Zeď samotná je široká až 20 metrů a vysoká kolem dvou metrů. Na mořském dně se navíc zachovaly řady obrovských kamenných bloků - monolitů -, které vystupují nad zeď v pravidelných rozestupech. Tyto obří kameny byly s největší pravděpodobností usazeny jako první, přímo na skalní podloží, a teprve následně kolem nich vznikla zeď z kamenných desek a menších balvanů.
K čemu zeď sloužila, si vědci zatím nejsou jistí. Nabízejí se ale dvě hlavní možnosti. Podle jedné mohla fungovat jako obří past na ryby, které zůstaly uvězněné při odlivu. Druhá varianta je ještě dramatičtější: zeď mohla chránit obydlené území před postupujícím oceánem.
„Aby stavba vydržela sedm tisíc let, musela být mimořádně pevná,“ říká jeden z autorů výzkumu archeolog Yvan Pailler. Zeď podle něj postavili lovci a sběrači, kteří se v té době začínali usazovat natrvalo. Kamenné bloky připomínají slavné bretaňské menhiry. Podle vědců jsou však dokonce ještě starší - a poukazují na existenci početné a dobře organizované komunity.
Zdroje: BBC, Oxford Reference, The U.S. Sun






Zdeněk Hřib, posilněný pirátským úspěchem ve sněmovních volbách, působil hned od sobotního rána poměrně sebevědomě. To gradovalo krátce před obědem, kdy Ivan Bartoš na pódiu letitého prachatického kongresového centra oznámil, že ze 611 odevzdaných hlasů jich Hřib získal 469 a jasně obhájil pozici předsedy strany. Kromě toho, že chce uspět v komunálních volbách, ohlásil přípravu Pirátů na vládnutí.



V čele ODS nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu porazil Radima Ivana. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



Před 10 lety zemřel legendární sportovní komentátor Karol Polák, jehož hlas provázel diváky při největších sportovních událostech, včetně olympiád a fotbalových šampionátů. Vášeň pro sport a odborné znalosti z něj udělaly ikonu československé televize a ovlivnily celé generace fanoušků. Připomeňte si jeho slavné hlášky.



Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) odstranil ze své kanceláře vlajku Evropské unie (EU). Vyplývá to z videa, které zveřejnil na síti X. Původně byly v kanceláři předsedy Sněmovny ve stojanu jedna vlajka České republiky a druhá EU. Okamura poznamenal, že tak to v kanceláři zůstalo po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).



„Chci, aby Piráti byli tvrdou, konstruktivní a sebevědomou silou," uvedl Zdeněk Hřib, který se dnes opět stal předsedou Pirátů. Strana si jej dnes zvolila na celostátním fóru v Prachaticích, kde porazil vyzyvatele Davida Witosze. Strana si rovněž zvolila čtyři místopředsedy.