Mořští archeologové objevili u francouzského pobřeží nedaleko ostrova Île de Sein mohutnou zeď starou zhruba sedm tisíc let. Podle vědců může jít o důkaz, že legendy o bájném potopeném městě Ys nejsou jen výplodem fantazie, ale mají reálný základ. Masivní zeď, kterou na dně Atlantiku nalezli, je asi 120 metrů dlouhá a vědce nutí k logickým otázkám: kdo a proč ji postavil?
Už celé generace si lidé ve francouzské Bretani vyprávějí legendu o bájném městě Ys, které kdysi údajně pohltil oceán. Podle legendy začalo bohaté město na pobřeží ohrožovat stoupající moře, a tak ho král chránil mohutnou hrází s vraty, která se otevírala jen při odlivu. Osudnou chybu však měla spáchat jeho dcera: princezna, která otci ukradla klíč a otevřela vrata během přílivu. Moře tak celé město pohltilo.
Nyní archeologové našli stavbu, která mohla stát u zrodu dávných legend. Nedaleko ostrova Île de Sein u Bretaně objevili na dně Atlantiku masivní zeď dlouhou asi 120 metrů. Jedná se o největší podmořskou stavbu, jakou kdo ve Francii nalezl a možná i důkaz, že legendy o městech zmizelých pod hladinou oceánu mohou mít reálný základ.
Podle odborníků vznikla zhruba před sedmi tisíci lety, tedy kolem roku 5 tisíc před naším letopočtem, ještě v době kamenné. Dnes se nachází asi devět metrů pod hladinou oceánu. Samotný ostrov, který kdysi býval mnohem větší, je dnes už jen jeho zlomkem.
Zeď samotná je široká až 20 metrů a vysoká kolem dvou metrů. Na mořském dně se navíc zachovaly řady obrovských kamenných bloků - monolitů -, které vystupují nad zeď v pravidelných rozestupech. Tyto obří kameny byly s největší pravděpodobností usazeny jako první, přímo na skalní podloží, a teprve následně kolem nich vznikla zeď z kamenných desek a menších balvanů.
K čemu zeď sloužila, si vědci zatím nejsou jistí. Nabízejí se ale dvě hlavní možnosti. Podle jedné mohla fungovat jako obří past na ryby, které zůstaly uvězněné při odlivu. Druhá varianta je ještě dramatičtější: zeď mohla chránit obydlené území před postupujícím oceánem.
„Aby stavba vydržela sedm tisíc let, musela být mimořádně pevná,“ říká jeden z autorů výzkumu archeolog Yvan Pailler. Zeď podle něj postavili lovci a sběrači, kteří se v té době začínali usazovat natrvalo. Kamenné bloky připomínají slavné bretaňské menhiry. Podle vědců jsou však dokonce ještě starší - a poukazují na existenci početné a dobře organizované komunity.
Mohlo by vás zajímat: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady
Zdroje: BBC, Oxford Reference, The U.S. Sun
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Učitel, který Čechy naučil smát se vlastní malosti. Zdeněk Svěrák slaví 90 let
Letos devadesátiletého Zdeňka Svěráka lze označit za jednoho ze spolutvůrců české kulturní identity. Jeho vliv na to, jak Češi sami sebe vnímají, jak vyprávějí o své historii a jakým humorem reagují na okolní svět, je srovnatelný s odkazem Jana Wericha, „pánaboha humoru“, jak ho sám Svěrák nazývá.
Video: Nešťastný start ruské jarní ofenzivy. Ukrajinci během pár hodin rozdrtili celý konvoj
Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
Sedm a půl kila štěstí. „Klíčové bylo vyhrát cenu předtím,“ říká producent oscarového snímku
Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie Oscara za nejlepší celovečerní dokument.
„Dechberoucí lež.“ Poslanec ANO napsal, že peníze na drony šly na výživné. Teď otočil
Z darů ve sbírce na drony pro Ukrajinu se hradilo i výživné bývalým partnerkám, napsal poslanec hnutí ANO Pavel Růžička. Tím chtěl poukázat na údajné vyvádění peněz ze sbírky. Spoluzakladatel Skupiny D Jan Veverka ale uvedl, že jde o „dechberoucí lež a absolutní bizár“. Když se pak redakce Aktuálně.cz zeptala Růžičky, z čeho jeho tvrzení vychází, uvedl, že šlo prý o „nadsázku, která se nabízela“.