"Na Západě si to nedovolí ani fašističtí politici." Proč Češi otevřeně nenávidí Romy?

Clara Zanga Clara Zanga
28. 5. 2024 9:33
Na Západě nepřípustné, v Česku normální. Romové jsou nejméně oblíbenou menšinou a mnozí jim otevřeně vyjadřují nenávist. "Kdybych dostal pětikorunu vždy, když mi někdo řekne, že nemá rád Romy, ale já jsem v pohodě, tak už mám vilu," říká novinář Patrik Banga. Spolu s romistkou Sašou Uhlovou se v pořadu Aktuálně.cz Rasování bavili o tom, proč je anticiganismus tak častý a co se s tím dá dělat.
Rasování - Patrik Banga a Saša Uhlová | Video: Clara Zanga

Mýty o Romech jsou staré asi tak jako ty antisemitské, a proto jsou ve společnosti hluboce zakořeněné. "Třeba že kradou děti," dává příklad novinářka a romistka Saša Uhlová. Situaci ale nepřispěla ani asimilace v 50. letech a zejména 90. léta, kdy byly časté i fyzické útoky na Romy a Romky. Podle novináře Patrika Bangy se za socialismu měli všichni podobně, ale po revoluci se začaly mezi menšinou a většinou rozevírat nůžky.

Jedním z největších faktorů je přitom segregované školství, které od 90. let ještě stále přetrvává. "Ze zvláštních škol právníci opravdu nelezou," poznamenává Banga. Problém ale nejsou jen takzvané speciální školy. Existují i neoficiální romské školy či třídy. Sám novinář a první romský držitel Magnesie Litery s tím má zkušenost - na běžné škole se udržel jen díky rodinným konexím. Podobnou situaci řešil i se svou dcerou, které u zápisu doporučovali segregovanou školu. "Můj syn je modrooký a světlý, dcera hnědooká a tmavá. Dcera problémy měla, syn žádné," říká.

Tuto epizodu Rasování si pusťte také jako podcast:

Podle Uhlové je přitom tento systém velmi rezistentní - když se jej osvícený ředitel či ředitelka školy pokouší změnit, rodiče začnou "hlasovat nohama" a zapisovat své děti do jiných škol. Vůbec největším problémem, kterému Romové čelí, je podle ní rasismus ze strany většiny. Nesouhlasí s tím, že si za některé problémy mohou sami. 

Oproti tomu Banga připouští, že romská menšina například nevyužila v 90. letech možnosti politicky se angažovat. "Nedokázali jsme přesvědčit Romy, aby chodili k volbám a volili kandidáty, kteří nejsou rasisti," připouští. I proto má podle něj Slovensko několik romských poslanců, kdežto Česko mělo romskou poslankyni naposledy v roce 2002 - byla jí Monika Mihaličková. 

Přesto je Banga optimistický, třeba díky rostoucímu počtu romských středoškoláků a vysokoškoláků. Je podle něj potřeba, aby odmítání protiromského rasismu začalo v rodinách a děti pochopily od svých rodičů, že není přípustný. Uhlová je ohledně vývoje mnohem skeptičtější. "Některé změny nenastanou možná nikdy a zůstaneme světovým skanzenem," obává se. 

Celý rozhovor s Patrikem Bangou a Sašou Uhlovou si můžete pustit ve videu v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.

 

Právě se děje

Další zprávy