Vimperk - V Národním parku Šumava se schyluje k masivnímu chemickému útoku proti kůrovci.
Nový ředitel parku Jan Stráský je přesvědčen o tom, že kůrovcová kalamita v šumavských lesích je natolik vážná, že kromě kácení napadených stromů i v prvních, nejcennějších zónách je zapotřebí vyrazit na lýkožrouta smrkového rovněž s jedovatými postřiky.
Stráský už požádal správu národního parku, aby vydala výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, bez níž není možné chemii v chráněných územích použít. Podle žádosti, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, žádá Stráský, aby mohl postřiky aplikovat na stovkách hektarů; počet stromů však nespecifikuje.
"Chemie se bude určitě používat tam, kde to bude povoleno," řekl k tomu Stráský. Dodal, že postřiky se použijí jenom ve druhých zónách parku. "V prvních zónách se vůbec nenavrhují," dodal.
Chemie zabije i jiné brouky
I tak proti Stráského plánu protestují renomovaní vědci z vysokých škol nebo Akademie věd. Varují před tím, že postřiky mohou zabít i jiné živočichy.
"Aplikace chemických postřiků v chráněných lokalitách je velmi riziková a nežádoucí," uvedla Česká společnost pro ekologii, která sdružuje desítky vědců z Jihočeské univerzity, Přírodovědecké fakulty nebo Botanického ústavu.
Své výhrady poslala společnost ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi a dalším politikům. Před chemií varovalo i Centrum pro výzkum biodiverzity, podle něhož jde o nejhorší způsob "ochrany" před kůrovcem.
"Insekticidy mají malý účinek, neboť lýkožrouta, žijícího pod kůrou, vůbec nezasáhnou, zato však zahubí miliony jedinců jiných druhů hmyzu, které žijí na povrchu," uvedlo centrum v prohlášení, které má Aktuálně.cz k dispozici.
"Mnohé z těchto druhů jsou ohrožené, chráněné, mimo jiné i celoevropskou sítí chráněných území Natura 2000. Chemické zásahy by pochopitelně měly značně negativní dopad na hodnocení České republiky Evropskou komisí, včetně citelných finančních následků," upozorňují vědci.
Postřiky mohou kůrovci pomoci
Podle Centra pro výzkum biodiverzity dokonce hrozí, že postřiky kůrovce nejen nezastaví, ale dokonce mu pomohou. Zabijí totiž jeho přirozené nepřátele.
"Pokud se stane, že insekticidy ovlivní početnost přirozených nepřátel kůrovce na Šumavě, mohou v delším časovém horizontu gradaci kůrovce podpořit, místo aby ji omezily," varuje centrum.
Hnutí DUHA, které u správy šumavského parku v rámci správního řízení napadlo Stráského žádost, dokonce tvrdí, že chemie může dlouhodobě ohrozit i lidské zdraví, pokud by například turista snědl borůvky zasažené postřikem.
Podle některých studií mohou tyto přípravky například poškozovat DNA, zvyšovat riziko neplodnosti nebo předčasného porodu.
Povolte mi chemii na dva roky, žádá Stráský
Ředitel parku Jan Stráský žádá, aby mohl chemické postřiky proti kůrovci použít letos a příští rok.
"Navržená opatření jsou jednou z podmínek pro účinné tlumení gradace lýkožrouta smrkového na území národního parku v roce 2011 a 2012," uvádí se v žádosti, podle níž jde o mimořádné opatření.
"Použití biocidu je považováno za krajní způsob ochrany lesa, a to pouze v případech, kdy hrozí výlet kůrovců a z vážných důvodů není možné použít standardní metody," stojí v dokumentu.
Ředitel Stráský upozornil, že chemické postřiky používal i jeho předchůdce František Krejčí, kterého jmenoval tehdejší ministr Martin Bursík. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA ovšem Krejčí používal chemii jen na minimálním počtu smrků a ještě před svou rezignací sliboval, že s postřiky úplně skončí.
"Nesouhlasíme s používáním biocidů ani v hospodářských lesích. Jejich používání v chráněném území kategorie národního parku považujeme za nesmyslné a v minulosti udělené výjimky za ostudu Národního parku Šumava," řekl Aktuálně.cz Bláha.