Ruské drony v noci na pondělí poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to šéf vojenské správy oblasti Oleh Kiper. Rusko v noci poškodilo energetické zařízení v Oděse, přes 30 tisíc rodin je bez elektřiny, uvedla ukrajinská energetická společnost DTEK. Při ruském bombardování Charkova na východě Ukrajiny pak přišla o život jedna žena, osm lidí bylo zraněno.
Ruský nezávislý investigativní portál Agentstvo podle záběrů z vánoční bohoslužby identifikoval, že ruský prezident Vladimir Putin strávil pravoslavné Vánoce 7. ledna na vojenské základně Senež v Solněckogorsku, severně od Moskvy.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Film, který patřil k nejdiskutovanějším titulům posledního benátského festivalu, se vrací k počátkům putinovského Ruska a sleduje okolnosti, za nichž se z postsovětského chaosu začal formovat systém moci, jehož důsledky jsou patrné dodnes. Politický thriller Čaroděj z Kremlu režiséra Oliviera Assayase vstoupí do kin 26. 2. 2026, tedy téměř přesně čtyři roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Vladimir Putin strávil u příležitosti pravoslavných Vánoc půlnoční bohoslužbu se členy ruské armády a jejich rodinami. Jejich účast v bojích na Ukrajině srovnal s posláním Ježíše Krista.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Za „báječné“ označil americký prezident Donald Trump nedělní setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba prezidenti se potkali v Trumpově sídle Mar-a-Lago na Floridě, kde jednali o ukončení války na Ukrajině. Podle Trumpa chce Moskva, aby Ukrajina uspěla. Americký prezident pro takové tvrzení ovšem neposkytl žádné důkazy.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
Ruské strategické bombardéry Tu-95MS operovaly nad neutrálními vodami Barentsova a Norského moře, informovala ve čtvrtek rán Moskva. Podle ruského ministerstva obrany šlo o plánovaný více než sedmihodinový let a v některých úsecích se v blízkosti ruských strojů objevily zahraniční stíhačky.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Ruský prezident Vladimir Putin podle vlastních slov jezdí někdy po hlavním městě potichu, bez kolony doprovodných aut a blikajících majáků. A jak tak po Moskvě sám kroutí volantem, vadí mu prý stejné věci, jako obyčejným smrtelníkům.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Ukrajinský prezident pod maximálním americkým tlakem. Volodymyr Zelenskyj je Bílým domem doslova tlačen k územním kompromisům. Viděno z americké perspektivy. Z ukrajinské perspektivy je Kyjev nucen vzdát se území, které by Rusové za současného tempa nedobyli ani za rok.
Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.
"Musíme počítat s faktorem Stevea Witkoffa, u kterého hrozí, že to zase zmotal a že do Washingtonu doveze něco, co se pak ukáže, že není pravda," říká v pořadu Spotlight News rusista Karel Svoboda k úternímu jednání americké a ruské delegace o míru na Ukrajině. V rozhovoru také říká, kolik sil ještě Rusku a Ukrajině zbývá, jak je na tom ruská válečná ekonomika a kdo je chodící katastrofa.
Ukrajinští novináři vypátrali údajnou nemanželskou dceru jedné z nejbohatších žen Ruska a prezidenta Vladimira Putina. Dvaadvacetiletá Jelizaveta Krivonogichová, která si říká Luiza, se kremelskému vládci nápadně podobá. Žije v Paříži a pracuje v galerii.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
