„Svět přišel o jediné letadlo, které umělo uvézt 250 tun. Ze zničeného Antonova An-225 nakonec moc nezbyde, nepočítal bych s tím, že půjde opravit. Existuje ale druhý trup, který nebyl dokončený. Dostavění druhé Mrijy by vyšlo na zhruba na 300 milionů dolarů,” říká Rostislav Kopecký, zakladatel online leteckého kanálu Flyrosta.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
„Je jedno o jakou značku jde, důležité je ji opakovat. Ruská propaganda to umí skvěle,” říká specialista na branding a komunikaci Jiří Boudal. „Čím víc budou Rusové pod válkou vidět písmeno Z, tím méně uvidí rozbombardované školky. Neměli bychom ze zetka dělat mystérium a nešířit to dál. Z hlavy ho už ale asi nevymažeme. Pro stranu Zelených by bylo lepší uvažovat o rebrandingu.”
„Vrátili jsme se do studené války. Tentokrát naštěstí stojíme na správné straně. Je to válka, která je za našim prahem, těsně se nás to týká. Bojuje se o samostatnost Ukrajiny,” říká Jakub Szántó. „Diplomatické vyjednávání Izraele může fungovat. Mír většinou nevzniká na velkých konferencích,” dodává.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
„Ruská propaganda se zaměřuje na demonstraci síly, Ukrajina naopak sází na soudržnost a morálku. Cílem ruské propagandy je narušit důvěru v cokoliv, vzbudit pocit, že nic není pravda. Od Ruska dnes slyšíme stejné lži, jaké používalo před druhou světovou válkou Německo,” říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR na FSV.
Od vypuknutí války na Ukrajině se přes hranice dostaly tisíce domácích mazlíčků. Prchající lidé, kteří mají více zvířat, jsou ale v krizových oblastech bezmocní a mnohdy je musí nechat na pospas osudu. "Nejhorší je situace v útulcích, které mají na starost třeba pět set nebo i tisíc jedinců. Pokud se k nim dostane pomoc, získá naději jen hrstka," říká ředitelka české neziskovky Pet Heroes.
Igor Ochepovsky, hudebník původem z Ruska oslovil přes dvacet ukrajinských, ruských, běloruských a českých hudebníků, aby nahráli píseň Nevzdám se, na podporu Ukrajiny. „Pracujeme na tom, aby se klip dostal i do Ruska. Za jeho nahrání bych podle nových zákonů šel sedět. Chci bojovat proti kolektivní vině, ale na druhou stranu ji sám trochu cítím. I když s tím nemám nic společného,” popisuje.
„Novináři jsou pro Rusko nepřátelé, na Ukrajině je nechtějí. Potřebují o válce informovat tak, aby z toho Rusko vycházelo dobře. Chtějí nám naznačit, že tam nemáme co dělat. Odjeli jsme proto, abychom se mohli vrátit. Po měsíci na Ukrajině a po všech příbězích války začne být člověk otupělý,” říká šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč.
Je to vyprávění jen deseti lidí. Zároveň je to však deset svědectví o tom, co je v Evropě v roce 2022 stále ještě možné. Ruští okupanti již vyhnali z Ukrajiny přes dva miliony lidí. Desetitisíce z nich přitom hledají bezpečí v Česku. Netuší, co bude dál. Aktuálně.cz přináší příběhy titěrného zlomku z nich, ale i ty dokreslují, o jak nesmírně krutou situaci jde. A že je nutné pomoci.
„Jsem Ruska a jsem proti válce na Ukrajině,“ napsala na svém facebookovém profilu výtvarnice a designérka Maria Makeeva. Stejný vzkaz umístila na tričko, které navrhla a přišla v něm také do nahrávacího studia.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Před pekárnou Laika Cheesecakes and Espresso v texaském San Antoniu se ve dnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu táhla nekonečná fronta. Tisíce lidí si do podniku přicházely pro zákusky a kávu, díky čemuž majitelka podniku Anna Afanasieva, původem z Ukrajiny, mezi 25. a 27. únorem vybrala více než 72 400 dolarů (přes 1,7 milionu korun) na podporu svých krajanů ve východní Evropě.
Dalšími hosty vysílání jsou moderátorka ČT Nora Fridrichová, novinář Alexandr Mitrofanov a jachtař Michal Krysta.
„Klobouk dolů před každým, kdo jde na Ukrajinu bojovat. Všichni by si to ale měli dobře rozmyslet a měli by si uvědomit, že tam mohou umřít. A ta pravděpodobnost je poměrně vysoká,” říká bývalý velitel českých speciálních jednotek Lumír Němec k plánu asi dvaceti tisíc dobrovolníků ze zahraničí odjet bojovat na Ukrajinu proti Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer zveřejnil na sociálních sítích video, ve kterém odhaluje, kde se nachází. Ze své prezidentské pracovny oznámil, že nadále zůstává v Kyjevě, odkud nehodlá odjet. Ve videovzkazu také uvedl, že bude trvat na dalších jednáních s Ruskem. "A to do té doby, než najdeme způsob, jak říct našim lidem: Takto dosáhneme míru,” prohlásil.
„Nejsme srabi. Pomáháme uprchlíkům, posíláme peníze a státy posílají zbraně. Není to málo. Jenom to není dost. Bude nás to stát víc sil a bude to stát i životy našich občanů. Musíme počítat s tím, že i nám se budou z Ukrajiny vracet rakve,” říká bývalý novinář a podnikatel Jan Dobrovský a míní, že bychom se měli angažovat i silou.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
„Na lvovském nádraží jsem viděl loučení rodin na vlastní oči. A není jednoduché se na to dívat. Matky s dětmi jdou vstříc naprosto nejisté budoucnosti a muži tu zůstávají a jdou bojovat na frontu,” líčí ze západu Ukrajiny Petr Štefan z Člověka v tísni. „První uprchlíci si říkali, že to bude na dva tři dny, s postupujícím časem jsou ale příchozí připraveni na všechny možné situace,” dodává.
