Vladimir Solovjov, jeden z nejvýraznějších propagandistů Kremlu, ve svém vystoupení opět tvrdě útočil na Ukrajinu a její západní spojence. V projevu, který byl směsí výsměchu a hrozeb, prohlásil, že Kyjev nebude mít vliv na podobu případného příměří. “Vše bude tak, jak by to mělo být podle nás,” řekl. Výroky zazněly těsně před úterní schůzkou mezi zástupci Ukrajiny a USA v Džíddě.
Podpisem mírové dohody skončila přesně před 85 lety, 12. března 1940, sovětsko-finská válka. V tomto střetu, který zahájil na konci listopadu 1939 útok sovětských vojsk na Finsko, přišla tato země o 41 880 kilometrů čtverečních svého území (přibližně polovina Česka), před silnějším protivníkem však ubránila svou nezávislost.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal se zaměstnanci a příjemci podpory zvláštního Fondu obránců vlasti, prostřednictvím kterého má Kreml od roku 2023 zajišťovat sociální podporu válečným veteránům a jejich rodinám. V průběhu schůzky vyslechl příběh Rusky, která otevřeně popsala, jak "získala" čtyřleté dítě z okupovaného Chersonu. "Je to naše sluníčko," radovala se.
Rusko po třech letech od zahájení okupace Ukrajiny trpí, jeho válečná mašinérie by ale přesto mohla ohrozit i další země v Evropě. Bývalý americký generál Mark Hertling varuje, že zastavení podpory Ukrajině dá Vladimiru Putinovi čas na přípravu na další válku, která by už nemusela cílit na Kyjev. "Obnoví armádu, bude to považovat za vítězství a znovu se dá do bojů," řekl deníku Business Insider.
Ukrajinci potvrdili informace Kremlu, že agresor nemá problém s lidskými zdroji pro svou již čtvrtým rokem trvající invazi do sousední země. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky řekl, že Rusko překračuje své náborové cíle, čímž potvrdil dřívější tvrzení Moskvy, že v roce 2024 najme přes 440 tisíc vojáků.
Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.
Ačkoli se Západ dosud zaměřoval na vývoj sofistikovaných bojových technologií, válka na Ukrajině ukázala, že schopnost vyrobit jednoduché zbraně levně a rychle může být při bojích klíčová. Podle politiků, které oslovil web Business Insider, by to mohl být pro státy NATO i Ameriku problém. V případě, že by se musely postavit rovnocenným soupeřům, jako je Rusko nebo Čína, by totiž zaostávaly.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
V den třetího výročí ruské invaze zveřejnil Ruslan Trebuškin, starosta Pokrovska v ukrajinské Doněcké oblasti, na sociálních sítích video adresované prezidentovi Volodymyru Zelenskému. V krátkém záznamu emotivně vyzývá hlavu státu, aby uzavřela s Ruskem mír. Na výzvu reagovala vojenská správa města, která Ukrajince varovala, aby nepropadli manipulaci.
Ukrajinský voják Ivan svou zemi brání na frontové linii už třetím rokem. Sám cítí vyčerpání a frustraci, stejně jako mnoho jeho kamarádů v zákopech, kteří urputně brání ruským jednotkám v postupu. "Teď nemůžeme odejít, i když jsme unavení. Když bychom šli domů, tak oni přijdou za námi," říká v pořadu Spotlight - Hlasy z fronty.
Na den přesně tři roky se Ukrajina brání ruské agresi. Kromě států Západu jí pomáhají také dobrovolníci. Podle šéfa organizace Team4Ukraine Jana Heřmánka tu chuť pomáhat stále je. "Už to není tak živelný, že rychle něco někdo sežene a hned se to odveze. Už je to spíš dlouhodobější práce a vyjednávání," popisuje ve Spotlightu.
Neteř amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho známá kritička Mary Trumpová sdílela v týdnu vyjádření, v němž varovala před svým strýcem. Podle ní se odvrací od stávajících spojenců USA, aby se "spřáhnul" s Ruskem. "Jde mu jen o obranu malé skupiny zkorumpovaných protiamerických zrádců," uvedla ve svém videu na sociální síti X.
Situace kolem jednání o možném ukončení války na Ukrajině se začala vyvíjet dramatickým tempem. Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem a následná schůzka v Saúdské Arábii mohla vzbudit naději, že válka na Ukrajině brzy skončí. "Není to tak. Putin si nepřišel jen pro kus země. Přišel si pro celou Ukrajinu," varuje v rozhovoru pro BBC ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Diktátor a průměrný komik se čtyřprocentní podporou, který si neměl začínat válku s Ruskem. Tak nazval šéf Bílého domu Donald Trump prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, jehož země se už skoro tři roky brání ruské agresi. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se jedná o šokující výroky, které málokdo čekal a naznačují, že geopolitická situace ve světě se radikálně mění.
Ukrajina nikdy neměla válku začínat, prohlásil Donald Trump. Kdyby byl jenom senilním starcem, nebylo by nutné se tím zabývat, je však americkým prezidentem a tvrdí o sobě, že je schopen válku ukončit. Věta, která sama o sobě ukazuje, do jakého průšvihu se svět dostal.
Ukrajina nenávratně ztratila Krym, Doněckou, Luhanskou a Chersonskou oblast a Záporoží, které se staly součástí Ruska. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN to tento týden prohlásil stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja. Naznačil, že mírová jednání by měla "napravit" situaci v těchto oblastech a Ukrajina by se měla vzdát jejich zbývajících částí, které Kreml ještě neokupuje.
Spojené státy dlouhodobě přesouvají svoji pozornost na Asii a Evropa to ví. Šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka naštvalo, že se někteří evropští politici nyní tváří překvapeně. Starý kontinent by se podle něj měl konečně postavit na vlastní nohy.
"Jednoduše řečeno zkoušíme, jak by se daly vést malé vojenské operace bez přítomnosti lidí," zní z ukrajinské armády. Podle vojáků pak jednotka robotických vozítek o velikosti čety, která působila jako předvoj regulérní pěchoty, před pár dny zaútočila na Rusy v Charkovské oblasti. Na samotný pohyb dohlíželi operátoři s drony.
