Příslušníci Sil speciálních operací ukrajinské armády (SOF) úspěšně odrazili útok severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti a sedmnáct z nich zabili. Když po střetu pročesávali bojiště, narazili na jednoho přeživšího Severokorejce. Ten se rozhodl, že je vláká do pasti. Záběry z incidentu sdílelo velitelství SOF na sociálních sítích.
Příběhy Rusů, kteří hledali civilní zaměstnání, ale lstí je nalákali do armády, stále přibývá. Kreml kvůli rostoucím lidským ztrátám své agrese na Ukrajině pozměnil strategii náboru. Podle ruského nezávislého portálu Cholod využívá manipulaci, zastrašování i falešné inzeráty, kvůli kterým pak často na frontě končí lidé, kteří tam vůbec nechtěli.
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocení Evropy a na zdravý rozum. V příspěvku na síti X Zelenskyj Ficovu politiku označil za krátkozrakou. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok oponoval, že by se Zelenskyj měl spíše snažit o mír, a ne útočit na souseda, který mu vždy pomáhal.
Ukrajinští vojáci vedou podle bezpečnostního analytika a vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna zatím víceméně úspěšnou opotřebovávací válku, kterou ale bez pomoci Západu rychle prohrají. Sám upozorňuje, že pomáhat napadené zemi je i v českém zájmu, i když za svá slova čelí často tvrdé kritice a výhružkám. "O sebe se nebojím, spíš o duši národa," říká ve Spotlightu.
Kreml pravděpodobně přišel o čtyři stovky vojáků během jediné bojové operace, když se pokoušel získat kontrolu nad vesnicí Machnovka v západoruské Kurské oblasti. "Přišli o prapor pěchoty, včetně severokorejských vojáků a ruských výsadkářů," informoval už minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Poradní orgán izraelské vlády varuje před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše - a navrhuje proto zásadní navýšení armádního rozpočtu.
Ukrajinská armáda v posledním dnu minulého roku dosáhla historického úspěchu, když se jí námořním dronem Magura V5 poprvé podařilo sestřelit ruské vojenské cíle ve vzduchu. Velitel skupiny 13 spadající pod ukrajinskou rozvědku HUR se v rozhovoru v ukrajinské televizi TSN rozmluvil o detailech úspěšné operace. "Rozhodnout mohla jediná minuta," tvrdí.
Ukrajinská armáda dosáhla historického úspěchu, když se jí námořním dronem Magura V5 poprvé podařilo sestřelit ruské vojenské cíle ve vzduchu. O úspěšném útoku informoval web Ukrajinska pravda a ukrajinská vojenská rozvědka (HUR), která zároveň zveřejnila i video z incidentu.
Kvůli ztrátě tisíců bojových vozidel pěchoty (BPV) se ruská armáda musí dlouhodobě spoléhat také na nepancéřovaná vozidla, jako jsou motorky, terénní auta nebo třeba náklaďáky. Nedávný incident u města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východní Ukrajině by však mohl signalizovat změnu v jejich využití i ruském způsobu vedení boje.
Dvacetiletý ruský voják Nikita Molochkovskij před svou smrtí v bojích na Ukrajině obvinil své velitele z toho, že zfalšovali jeho podpis na smlouvě s ministerstvem obrany a proti jeho vůli ho donutili nastoupit do první linie. Podle Rádia Svobodná Evropa tato obvinění potvrdil také ruský Institut soudního znalectví a kriminalistiky.
Když poprvé viděla leták nabízející výlet na frontovou linii na Ukrajině, myslela, že jde o vtip. Pak litevsko-polská režisérka Vita Maria Drygasová odhalila luxusní odvětví cestovního ruchu. Válečný turismus. V dokumentu Danger Zone sleduje příběhy několika lidí, kteří tak tráví vysněnou dovolenou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že ji film vyčerpal a znovu už by se do něj nepustila.
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací. Letadla ale na českých dálnicích přistála jen párkrát, a to ještě v rámci cvičení.
Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle nichž maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. Událostmi ze summitu Fico zdůvodnil nedělní cestu do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Severokorejští vojáci bojující po boku ruských sil v Kurské oblasti omylem zabili osm příslušníků ruské jednotky, tvrdí ukrajinská rozvědka. Za selháním měla stát jazyková bariéra, která má armádě Kremlu a jejich spojencům na bojišti dělat značné problémy. Přesně toho se vojáci agresora obávali už v říjnu, kdy prosakovaly první informace o nasazení Severokorejců do ruské války.
"Tenhle rok byl poslední, kdy se ještě tak nějak můžeme vymlouvat, že je to pořád 'dobré' a tu Ukrajinu podporovat jen tak ze setrvačnosti a lenivě," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého se schyluje k období, které se bude "na Wikipedii vyjímat". Co se podle něj v příštím roce jasně ukáže a proč podle něj v Evropě hrozí konflikt nízké intenzity a občanské nepokoje?
Kamera zachytila okamžik, kdy ruského náčelníka radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil Igora Kirillova zabila dálkově odpálená bomba připevněná na elektrické koloběžce. Silný výbuch smetl generála i jeho asistenta poté, co společně vyšli ze dveří bytového domu na moskevské Rjazaňské třídě.
“Je jich určitě málo a nemyslím, že s tím v dohledné době můžeme něco dělat,” říká ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení hasičů Miroslav Lukeš, jak je to s úkryty pro Čechy v případě válečného konfliktu. Jak by měly vypadat ty improvizované a co by měli obyvatelé v případě propuknutí války dělat? Co je náš největší prohřešek, pokud jde o přípravu na krize nebo živelné katastrofy?
Poté co v dubnu 1993 čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu, vypukly v této ruské autonomní republice boje mezi znepřátelenými skupinami. Ruský prezident Boris Jelcin pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech překročila před 30 lety, 11. prosince 1994, ruská vojska čečenské hranice.
Odpálení experimentální balistické střely Orešnik na Ukrajinu bylo propagandistickou operací, kterou ruská armáda a zpravodajské služby připravily tak, aby znovu vyvolaly strach v zemích Západu, sdělily zdroje blízké Kremlu listu The Moscow Times. Součástí akce měl být i hojně medializovaný telefonát při brífinku tiskové mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové.
Rusko přišlo od začátku války na Ukrajině o podstatnou část bojové techniky. Podporu mu poskytla Severní Korea, která Kremlu údajně poslala své klíčové raketové systémy a houfnice. Jde o zbraně, které může Moskva použít k bombardování měst v první linii, jako je třeba Charkov.
