Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.
Asi nejdůležitější letošní pokrok v péči o zdejší krajinu se týká místa, o němž málokdo ví. Stát se domluvil sám se sebou a po dekádách marnosti se konečně začíná lépe starat o patrně nejvzácnější z těch končin, které se dosud netěšily skoro žádné ochraně.
Znáte ryby především ze štědrovečerního talíře a nejste si jisti, zda ve skutečnosti rozeznáte kapra od cejna, zda poznáte lososa obecného či amura bílého? Právě pro vás je tu tento test.
Pětadvacet fascinujících snímků přírody, jen jeden z nich však může vyhrát. Prestižní světová soutěž fotografů přírody Wildlife Photographer of the Year 2020 zveřejnila nominace na cenu veřejnosti. Kterou z fotografií byste za vítěze vybrali vy?
Nová analýza ukazuje, že populace obratlovců se ve stejné míře zmenšují jako rostou. Je to v rozporu s tradovaným míněním o bezprecedentním mizení zvířat, zpětně to ale dává docela smysl. A přestože je to dobrá zpráva, nové poznatky naznačují, že s planetou se dějí věci, kterým teprve začínáme rozumět.
Záběry z fotopasti z letošního října potvrdily, že se v Jizerských hor pohybuje vlčí smečka. Jsou v ní minimálně tři vlci. Už na jaře letošního roku se dobrovolníkům podařilo zaznamenat stopy více než dvou vlků. Jiný pár vlků je na Frýdlantsku. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska, informovalo Hnutí Duha.
Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem velké kolonie tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, upozorňuje agentura Reuters.
Zmrzlé arktické pláně, prosté lovecké obydlí bez elektřiny a tekoucí vody i občasné nevyžádané návštěvy ledních medvědů. Dvojice norských polárnic strávila rok na arktických Špicberkách, kde se věnovala výzkumu vlivu klimatických změn na přírodu. Sunnivě Sorbyové a Hilde Fålun Strømové to ovšem nestačilo, a tak se na konci letošního listopadu na mrazivé ostrovy vydaly znovu.
Největší plující ledovec na světě, známý pod jménem A68a, se přibližuje k britskému zámořskému ostrovu Jižní Georgie. Ledovcový gigant má zhruba stejně velkou rozlohu jako zmíněný ostrov. Tedy asi dvakrát větší než Lucembursko. Pokud se oba objekty střetnou, může to znamenat velké komplikace pro zdejší živočichy.
Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vůbec poprvé identifikovali nového živočicha pouze pomocí kamer s vysokým rozlišením. Druh žebernatky objevili čtyři kilometry hluboko v oceánu poblíž Portorika už v roce 2015.
První prosincový den vypadal v Jizerských horách skoro jako v pohádce. Aktuálně jsou Jizerky a část Krkonoš jediné hory v Česku, kde je bílo. Na několika stanicích bylo i přes 20 centimetrů sněhu. "Stezky na běžkování sice strojem upravené nejsou, ale na klasiku jsou podmínky perfektní," říkají dva čtenáři Aktuálně, kteří zdokumentovali svůj dnešní výlet na běžkách.
Jihokorejskou turistku Kim Kang-eunovou mrzelo, že během výprav po krásách své země nacházela v přírodě spoustu pohozených odpadků. Proto založila spolek, jehož členové nahromaděné smetí sbírají a pak z něj přímo v lesích a horách vytvářejí umělecká díla. Ta mají lidi inspirovat k tomu, aby víc dbali na ochranu životního prostředí.
Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Záškola je soukromé zařízení v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi poblíž Prahy. Děti se tu často učí za školou - třeba v zámecké zahradě, ale někdy i v teepee či na dvorku. "Nejde tu zdaleka tolik o výkon. Chceme hlavně, aby tu dětem bylo dobře a naučily se samostatnosti, zodpovědnosti za svět, spolupráci, komunikaci a kreativnímu řešení problémů," říká učitelka a spoluzakladatelka školy.
Spatřit raka v přírodě je pro jejich vzácnost považováno za zázrak, některé druhy ale svému okolí značně škodí. Patří mezi ně invazivní rak mramorovaný, kvůli kterému biologové vypustili rybník v Dolních Chabrech v Praze. Může přenášet račí mor a velmi rychle se rozmnožuje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
Ceny Adapterra Awards za nejlepší nápady, jak čelit projevům klimatické změny, si od Nadace Partnerství odnáší šestice projektů. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 78 projektů, 21 z nich odborná porota poslala do finále. Všech šest vítězů teď získá příležitost zúčastnit se exkurze za inspirativními příklady adaptačních opatření v Rakousku a Bavorsku, jakmile to situace dovolí.
Mrtvé ryby nejsou to nejprůkaznější, tím je život na dně řeky, bentos. A jeho analýza není k dispozici. Inspekce a další instituce přitom měly pět dní na to, aby důkladně zmapovaly, k čemu došlo, líčí redaktorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Je nepředstavitelné, aby kyanid vytekl z kanálu v Juřince, daleko představitelnější je, že vytekl ze zdroje blíže k úhynu ryb, a tím je DEZA, říká.
Pandemie nám dala hmatatelně pocítit, co rozumem chápeme ze stovek studií: totiž že příroda má měřitelný vliv na naše zdraví a pohodu.
Po pěti letech dramatického sucha se chýlí ke konci deštivější rok. Z dlouhodobého hlediska sice z normálu výrazně nevybočoval, ale po vyprahlých letech, jaká Česko nepamatuje, jako by krajinu pokropila živá voda. Lesy posílily a kůrovcová kalamita zpomalila. Experti jsou proto optimističtí, varují ale, že rozhodujících bude příštích několik měsíců. Stačí jedno suché jaro a kalamita je zpět.
