Počet lidí na světě v úterý podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, listopadové úterý je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před jedenácti lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.
Japonské město Čiba ležící na pobřeží Tokijského zálivu se snaží přilákat mladé páry do čtvrtí, v nichž převažují obyvatelé důchodového věku. Pokud se mezi seniory přestěhují, dostanou od místní samosprávy zaplaceno. Cílem je zabránit stárnutí populace.
Loni zemřelo v Česku 139 900 lidí, nejvíce od konce druhé světové války a proti roku 2020, tedy prvnímu roku epidemie koronaviru, o 10 600 více. Počet zemřelých převýšil počet narozených o 28 100. Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace v historii Česka od roku 1918, informoval Český statistický úřad. Díky migraci podle něj ale obyvatel Česka loni přibylo o 21 900 na 10,516 milionu.
V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad, podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
Účinnost vakcín proti covidu-19 se podle nové studie amerických vědců snižuje po půl roku od aplikace až o několik desítek procent. Míra poklesu se u jednotlivých vakcín liší - jako nejúčinnější se ukázala ta od firmy Moderna. I přes snížení účinnosti ale vědci ve studii zdůrazňují, že vakcíny nadále výrazně snižují riziko úmrtí při infekci covidem-19.
Rozhodnutí americké agentury FDA o schválení očkování proti covidu-19 i pro děti považuji za velmi zodpovědné. O bezpečnosti vakcín založených na mRNA už není pro lidské použití pochyb. Ukázalo se, že je z pandemického hlediska velmi podstatné očkovat i nejmladší část populace, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Libor Grubhoffer.
Virus SARS-CoV-2 ze společnosti jen tak nevymizí. Jednou z hypotéz je, že se z covidu-19 stane běžné respirační onemocnění. Ale určitě tady s námi ještě nějakou dobu zůstane. Bude hodně záviset na tom, jestli se podaří proočkovat opravdu vysoké procento populace, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Jan Weber.
V pondělí čínská komunistická strana oznámila zásadní změnu, po desetiletích politiky jednoho dítěte a následném rozšíření na dvě děti bude nyní legální, pokud budou mít sezdané páry tři potomky. Přestože někteří Číňané rozhodnutí vítají, velká část upozorňuje na problémy ve společnosti, které jim tolik dětí mít nedovolí.
Čína v pondělí oznámila, že umožní rodinám mít až tři děti. Uvolněním populační politiky reaguje nejlidnatější země světa na dramatický pokles porodnosti a rychlé stárnutí čínské společnosti, píše agentura Reuters.
Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.
Nově opravená školka Místecká v pražských Letňanech povstala z 20 let chátrajících ruin. Bývala tu "podniková" školka pro Avii Letňany, později se dostala do majetku podnikatele Radovana Vítka. Nyní ji Praha 18 díky dotacím pražského magistrátu přestavěla dle nejmodernějších technologií a s ohledem na udržitelnost, včetně využívání odpadového tepla či hospodaření s dešťovou vodou.
Írán ve svých státních nemocnicích omezil služby, které se týkají plánovaného rodičovství. Lékaři v těchto zařízeních už nebudou provádět vasektomie a antikoncepce bude předepisována jen ženám, u nichž by těhotenství představovalo ohrožení zdraví. Cílem opatření je podpořit růst populace. Soukromé kliniky v Íránu budou nicméně tyto služby poskytovat i nadále.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Počet obyvatel Česka se v prvním pololetí zvýšil o 18 841 na 10,67 milionu lidí. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace, které vévodí občané Ukrajiny. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu.
Partneři by spolu neměli mít děti a nejlepší by bylo, kdyby lidský druh úplně vyhynul. Na této myšlence stojí filozofie antinatalismu, která v poslední době zažívá nevídaný vzestup na sociálních sítích. V rozsáhlém článku o ní teď napsal reportér britského zpravodajského webu BBC Jonathan Griffin.
Do poloviny století bude na světě o dvě miliardy lidí více než dnes. Růst počtu lidí se sice zpomaluje a populace bude stárnout, i tak ale v roce 2050 bude mít planeta 9,7 miliardy obyvatel. Vyplývá to z demografické prognózy, kterou v pondělí zveřejnila Organizace spojených národů.
Světová populace nezadržitelně rychle roste. Každých 12 let OSN ohlásí, že je nás další miliarda. 11. července 1987 tajemník jmenoval pětimiliardtým dítětem Mateje Gašpara ze Záhřebu. Ten nyní slaví třicátiny. Každý rok na jeho narozeniny slaví i celé lidstvo Světový den populace. Svůj titul Baby No. 5 Billion upřímně nesnáší. Podobně jako šestimiliardté dítě, které rovněž pochází ze zemí bývalé Jugoslávie. Za Adnanem Nevicem přijel v říjnu 1999 do sarajevské porodnice samotný Kofi Annan, generální tajemník OSN. "Jednou za rok za námi přijedou nějací cizí lidé, pogratulují a zase odjedou. Je to na nic," shodují se "jubilanti".
V celé Evropské unii stoupl loni věkový medián na 42,6 let, ještě v roce 1990 byl jen mírně nad 35 let. Hned za jedním řeckým regionem má největší problém se stárnutím bývalá NDR. Naopak nejmladší obyvatele najdeme ve francouzských zámořských územích a ve Velké Británii.
V Německu přibylo od roku 2011 1,2 milionu muslimů. Vyplývá to ze zprávy o migraci za rok 2015, kterou ve středu schválila vláda. Celkem v Německu na konci loňského roku žilo až 4,7 milionu muslimů, tvoří tak skoro šest procent populace v zemi. Aktuální počet bude ale zřejmě ještě o něco vyšší – kvůli vývoji uprchlické krize během letošního roku. Data ukazují, že zatímco v roce 2008 tvořil podíl muslimů s tureckými kořeny 68 procent, na konci loňského roku už jen 51 procent. Druhou největší skupinou se i v důsledku příchodu statisíců syrských uprchlíků stali se 17 procenty muslimové z Blízkého východu.
