Národní divadlo po 15 letech uvedlo barokní operu. Ačkoli stará hudba poslední roky zažívá renesanci, rozhodnutí nastudovat dílo skladatele Jeana-Philippa Rameaua nazvané Platée dopředu vyvolávalo otázky, zda se má první scéna pouštět do tak specifického žánru a jestli jej nepřenechat specializovaným ansámblům.
Čerstvá novomanželka venkovského lékaře touží po vášnivé lásce, jakou zná z románů. Místo toho však zažívá banalitu každodenního života a zoufale se nudí. Národní divadlo v Praze uvedlo novou inscenaci podle slavného románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta z poloviny 19. století. Paní Bovaryovou hraje Denisa Barešová.
Motiv dívčí války prochází celou evropskou kulturou. Když ho koncem 19. století využili skladatel Zdeněk Fibich s libretistkou Anežkou Schulzovou v opeře Šárka, téma i zpracování bylo vrcholně historické. Nová inscenace v pražském Národním divadle ho teď zkouší aktualizovat. Výsledkem je však nesnadno stravitelný tvar, kterému nepomáhají rezervy v interpretaci.
K nejhranějším operám druhé poloviny 20. století patří Le Grand Macabre maďarského skladatele Györgyho Ligetiho, a přesto ji české publikum dlouho nemohlo vidět. Změnila to až pražská Státní opera, kde měla minulý měsíc premiéru inscenace v režii Nigela Loweryho pod taktovkou Jiřího Rožně s mezinárodním pěveckým ansámblem.
Do neděle 30. června lze na piazzettě Národního divadla v Praze vidět sochařskou instalaci Moving Still, kterou připravil Jiří Kylián. Devět soch na náměstí za budovou Nové scény znázorňuje tanečníky, se kterými tento světově uznávaný choreograf dlouhodobě spolupracuje.
Básník Ivan Wernisch dostal od svého přítele, režiséra Jana Nebeského, velkolepý dárek k 82. narozeninám. Minulý týden činohra pražského Národního divadla uvedla na Nové scéně v Nebeského režii inscenaci lapidárně nazvanou Wernisch. Je poctou, svéráznou reflexí autorova díla i oslavou imaginace a humoru.
Opera pražského Národního divadla připravuje kompletní Prsten Nibelungův skladatele Richarda Wagnera. Cyklus čtyř mnohahodinových romantických oper pojednávajících o vládě bohů nad světem i věčných problémech základních lidských vztahů začne 12. února 2026 premiérou inscenace Zlata Rýna, vyvrcholí v květnu až červnu 2028.
Nezvyklé hudební vložky, jako jsou dveřní zvonky nebo trhání papíru, zazní v českém provedení avantgardní opery Le Grand Macabre skladatele Györgyho Ligetiho. Premiéru má v pražské Státní opeře tento pátek 14. června, kdy zároveň zahájí letošní ročník festivalu Opera Nova.
Životní příběh režiséra a herce Jana Kačera nebyl jen dlouhým výčtem úspěchů a ocenění, jak se může zdát při čtení agenturních nekrologů. Divadelní a filmový idol 60. let minulého století se po své hvězdné etapě musel vyrovnávat s uměleckými i životními zvraty. Jako tvůrce i člověk ale až do konce nepřestával hledat smysl toho, co mu osud nadělil, poctivě přiznával i slabost, pochybnosti, emoce.
Balet Národního divadla uvedl jako poslední premiéru sezony klasický titul Coppélia. V repertoáru tělesa pod vedením Filipa Barankiewicze se tak řadí vedle La Sylphide nebo Marné opatrnosti mezi známé romantické tituly. Tradiční pojetí tohoto komediálního příběhu se však příliš nepovedlo. Kvalitní jsou spíše jednotlivé taneční výkony, inscenace jako celek působí až příliš naivně, někdy i trapně.
Situační humor bez složitostí, člověčina, naivní herectví a lehká hlava. Jednoduchou cestou se vydal režisér Ondřej Havelka v nové inscenaci opery Tajemství od Bedřicha Smetany. V pražském Národním divadle měla premiéru minulý pátek a byla jednou z událostí právě probíhajícího festivalu Pražské jaro.
Velmi tradiční inscenaci předposlední opery Bedřicha Smetany nazvané Tajemství uvede koncem tohoto týdne pražské Národní divadlo. Tvůrci v čele s režisérem Ondřejem Havelkou se rozhodli pojmout komickou zpěvohru tak, jak vypadala v době premiéry, včetně ilustrativního herectví, malovaných kulis a dalších archaických prostředků.
"Myslím, že jsem prožil neobyčejný život. Za jedno jsem ho tak proskákal," smál se v jednom televizním pořadu Vlastimil Harapes, který považoval za ohromné, "když se lidi najdou v tom, k čemu mají dispozice". Jemu se to podařilo. Významný český tanečník, herec a pedagog zemřel tuto středu ve věku 77 let. Připomínáme jeho nejznámější role.
Po dlouhé nemoci tuto středu ve věku 77 let zemřel tanečník, herec a pedagog Vlastimil Harapes. Oznámil to mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Harapes byl dlouholetým sólistou jeho baletního souboru, který později vedl jako umělecký šéf. Na závěr svého angažmá se stal čestným členem Národního divadla, v roce 2016 vstoupil do jeho síně slávy.
Nejpozději na podzim 2022, kdy spisovatelce Kateřině Tučkové bestsellerový román Bílá Voda nečekaně vynesl Státní cenu za literaturu, začalo být jen otázkou času, než se také tento její příběh dostane na jeviště. Nakonec se tak stalo hned dvakrát. Po brněnském Městském divadle nově Bílou Vodu uvádí pražské Národní divadlo.
Provinčního herce Hendrika Höfgena sžírá chorobná touha po slávě. Je ochoten obětovat jí naprosto všechno, včetně vlastní morálky. Zaplétá se do tenat v Německu sílícího nacionálně socialistického hnutí, až se nevědomky stává jeho spolupomahačem, Mefistem, kterého s úspěchem hraje na jevišti Berlínského státního divadla.
Pod taktovkou špičkového dirigenta Kenta Nagana se uplynulou sobotu v pražské Státní opeře uskutečnilo koncertní provedení opery Valkýra od Richarda Wagnera. Divákům se naskytl pohled, který je v Česku výjimečný - plné obsazení orchestru tak, jak ho autor rozepsal, zabralo takřka celé jeviště, pěvci se na něj stěží vešli. A podobně oslňující byla monumentalita zvuku.
Návrat k hlubokému prožitku hrdinky a základu příběhu o střetu dvou světů, které si vzájemně nemohou dlouhodobě porozumět, slibovala nová inscenace opery Rusalka od Antonína Dvořáka. Od minulého týdne ji uvádí pražské Národní divadlo v režii dua Skutr, tedy Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, kteří vedou činohru první scény.
