Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu vzrostla meziměsíčně o 2,1 bodu na 104 bodů. V případě podnikatelů se důvěra zvýšila o 1,8 bodu na 103,4 bodu. U spotřebitelů si polepšila o téměř čtyři body na 107,4 bodu, což je nejvyšší hodnota od února 2020. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Jozef Slovák, inteligentní manipulátor a sériový vrah, se po propuštění na kontroverzní amnestii, která mu zkrátila délku trest, vrátil k zabíjení. Jeho oběťmi se staly další čtyři mladé ženy. Klíč k jeho dopadení a přiznání držel jediný muž – vyšetřovatel Jozef Vachálek. Ten, podobně jako legendární Jiří Markovič, rozehrál s vrahem psychologickou hru, v níž se důvěra stala zbraní spravedlnosti.
Největší důvěru občanů mají v Česku podobně jako v minulosti hasiči, jejichž sboru důvěřuje 93 procent občanů. Důvěru zhruba tří čtvrtin lidí mají také policie a armáda podobně jako Česká národní banka či místní samosprávy. Naopak nejmenší důvěru měli v průzkumu, který provedla agentura STEM na vzorku 1022 respondentů, členové vlády, ale také sněmovna, Senát či Evropská unie.
Už dlouho víme, že seznamování v 21. století je často o průzkumu, jestli ten fešák z Tinderu není náhodou ženatý podvodník s trestní minulostí. A právě i proto vznikla aplikace Tea - digitální prostor pro ženy, kde si mohou anonymně a bezpečně vyměňovat informace o mužích, se kterými randí či randily. A varovat ostatní před těmi, kteří si nezaslouží druhou šanci. Dobrý nápad však vystřídal šok.
Sebevědomí není něco, co získáme jednou provždy. Mění se s námi – podle situací, nálad i životních etap. A právě proto si zaslouží naši pozornost a péči. Jak o něj nepřijít a udržet si zdravou víru v sebe sama i v náročných obdobích? Prozkoumejte tipy od psycholožky, které vás mohou posunout dopředu.
V digitálním věku jsou data jednou z nejcennějších komodit. Každý krok, který na internetu učiníme, zanechává digitální stopu, kterou sledují internetoví poskytovatelé, reklamní společnosti a další subjekty. Zatímco v minulém století byla nejcennějším obchodním artiklem ropa, dnes jsou to uživatelská data – a mezi nejbohatší společnosti světa patří právě technologičtí giganti.
Zatímco Václavu Havlovi i Václavu Klausovi v prvních letech po zvolení důvěřovaly tři čtvrtiny Čechů, po zavedení přímé volby se čísla jejich nástupců výrazně propadla. Petru Pavlovi nyní - dva roky od zvolení - důvěřuje polovina Čechů, ukazují dlouhodobá data. Důvod? Podle politologů dlouhodobě klesající důvěra v instituce a rozpolcená společnost po vyostřených předvolebních bojích.
Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá ze zveřejněných výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo.
Padající důvěra lidí ve vládu Petra Fialy patrně přinese i změny v týmu, který se podílí na jeho mediálním obrazu. Jeho šéf Václav Smolka připustil, že se změní způsob jejich práce a zvažují přibrat posily. Deník Aktuálně.cz mluvil s lidmi, kteří mají na starost Fialovu komunikaci, a popisuje, jakým způsobem chtějí obrátit propad oblíbenosti vlády.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s průzkumem z loňského jara si pohoršily téměř všechny sledované osobnosti.
Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů, z ústavních institucí dopadla nejhůře. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ústavnímu soudu důvěřují asi tři pětiny lidí, prezidentovi Petru Pavlovi pak 52 procent Čechů. Důvěra lidí v Ústavní soud v posledních letech mírně oslabila, důvěra v hlavu státu poklesla od letošního května o pět procentních bodů. Ostatním ústavním institucím věří třetina či méně lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM.
Páteční proslov premiéra Petra Fialy o cestě k prosperujícímu Česku sledovali jeho vládní kolegové pozorně a se značným očekáváním. Kabinetu totiž důvěřuje pouhá čtvrtina občanů, lidé jsou nespokojeni hlavně s ekonomickou situací. Koalice věří, že nadějné vize o prosperitě a lepší komunikace s voliči pomůžou propad popularity zvrátit. Kritici jí naopak věští krach ve volbách.
Zatímco vládě Petra Fialy z ODS důvěřuje pouhá čtvrtina lidí, samotné strany, které ji tvoří, podporu neztrácí. Sociologové přesto varují, že se do voleb mohou lidé od vládnoucí koalice odklonit. Propad popularity je značný, v minulosti byl tak výrazný jen při vládních krizích.
Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si pohoršily. Nejvíce vláda a sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům, vyplývá z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Zhruba čtvrtina Čechů se domnívá, že se každý měsíc setkává v médiích s dezinformacemi, naopak zhruba 77 procent lidí si myslí, že falešným zprávám vystaveni nejsou, ukázal průzkum agentury Median pro institut CEDMO.
Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci na 56 procent a v Organizaci spojených národů na 52 procent. Data vychází z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
