Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), jemuž důvěřuje 46 procent Čechů. Na druhém místě je s 39 procenty předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Nejvyšší nedůvěru mají premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti.
Z představitelů parlamentních stran lidé nejvíc věří předsedovi ANO a premiérovi Andreji Babišovi a šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Babiš má důvěru 26 procent lidí, Bartoš 25 procent. Shodně 24 procent lidí důvěřuje předsedovi Starostů Vítu Rakušanovi, šéfovi SPD Tomiu Okamurovi a předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi. Babiš a Hamáček oproti září zaznamenali výrazný pokles důvěry veřejnosti.
Podle unijního průzkumu Eurobarometr se důvěra Čechů v EU zvýšila. Meziročně stoupla z 39 procent na současných 48 procent. To je nejvíce od roku 2013. Jaký vliv na to měla pandemie covidu-19? A podléhají Češi ve vztahu k EU dezinformacím? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty.
Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují české vládě, podle průzkumu meziročně klesl ze 40 na 19 procent. S opatřeními vlády proti šíření koronaviru je spokojena asi čtvrtina Čechů. Naopak důvěra Čechů v Evropskou unii meziročně stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013.
V poslední době rychle přibývá lidí, kterým epidemie koronaviru ovlivňuje život. Momentálně jich je 55 procent, o osm procentních bodů více než v listopadu. Pouze čtvrtina Čechů nyní věří, že si vláda počíná dobře. Většina dotázaných dodržuje pravidlo "tří R" - roušky, ruce, rozestupy. Roste ale podíl těch, kteří jsou kritičtí k rozsahu protiepidemických opatření. Vyplývá to z průzkumu STEM.
Důvěra obyvatel Česka ve státní aparát je nejnižší od loňského března, kdy byl v zemi potvrzen první případ nemoci covid-19. Vyplývá to z výsledků únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje v pěti evropských zemích postoje společnosti s ohledem na pandemii. Z průzkumu plyne, že Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních.
Česká společnost není zlomená a situaci, která v ní panuje, nepovažuju za výjimečnou. Podobné protesty na obou stranách, ať už v tom smyslu, že opatření jsou přehnaná, nebo naopak nedostatečná, se objevují v každé zemi. Za nedůvěrou Čechů ve vládu nestojí jen jedna chyba, šlo o sled událostí, říká pro Aktuálně.cz Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumného centra STEM.
Mladí Češi nedůvěřují politikům, věří spíše armádě, policii nebo soudům. Volby jsou plýtváním času podle každého třetího ve věku 15 až 29 let. Asi čtyři pětiny nevěří druhým a dvě pětiny jich dávají přednost vlastní svobodě na úkor práv ostatních. Vyplývá to z průzkumu Hodnoty mladých, který u příležitosti 31 let od pádu komunismu v bývalém Československu udělala Česká rada dětí a mládeže.
Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 bodu na 87 bodů. Růst důvěry tak výrazně zpomalil proti červenci, kdy se zvýšila o 9,5 bodu. V srpnu byla důvěra vyšší mezi podnikateli, naopak u spotřebitelů klesla. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Důvěra v prezidenta v červenci klesla o jeden procentní bod. Nyní mu věří 43 procent lidí, což je stále nejméně od léta 2017. Hlava státu je zároveň jedinou ústavní institucí, která si v červenci ve srovnání s předchozím měsícem pohoršila. Nejvyšší důvěru veřejnosti si udržela obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Z představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně věří Češi nejvíce premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a šéfovi hnutí Trikolóra Václavu Klausovi mladšímu, třetí je vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Naopak největší nedůvěru mají lidé k šéfovi SPD Tomiu Okamurovi. Vyplývá to z průzkumu CVVM.
Poslední dobou jsem zaznamenala jeden trend - zpochybňování instituce jako takové ze strany politiků, navozovaní dojmu neúspěchu, říká pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Justice je prý silná tak, jakou má důvěru ve společnosti. Rozhovor jsme natočili v rámci speciálních vysílání k 30. výročí listopadových událostí roku 89, která pořádáme ve spolupráci s Festivalem svobody.
Z institucí veřejného života Češi i nadále nejvíc důvěřují policii a armádě, naopak nejméně církvím a politickým stranám. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti březnovému průzkumu si nejvíce pohoršilo rádio, televize, tisk, odbory a neziskové organizace, důvěra mírně klesla i výzkumům veřejného mínění.
Z představitelů stran, jejichž zástupci jsou v parlamentu, věří Češi nejvíce Václavu Klausovi mladšímu. Předsedovi hnutí Trikolóra, někdejšímu členovi ODS, vyjádřilo v zářijovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 42 procent dotázaných. Podařilo se mu tak překonat premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterému věří 38 procent lidí.
Vláda premiéra Giuseppa Conteho v pondělí získala velkou většinou hlasů důvěru Poslanecké sněmovny, která je dolní komorou italského parlamentu. Informovala o tom agentura APA. O kabinetu bude v úterý hlasovat i Senát, kde má nová vládní koalice složená z protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a levostředové Demokratické strany (PD) jen těsnou většinu.
