Souhra náhod, nebo hra tajných služeb?
Zatímco písemný kód nevedl nikam, telefonní číslo dovedlo vyšetřovatele ke zdravotní sestře Jessice Ellen "Jo" Thomsonové, která tehdy žila v Moseley Street v Glenelgu - jen několik set metrů od místa nálezu těla.
Thomsonová při výslechu uvedla, že mrtvého nezná a netuší, proč by měl mít její číslo. Když jí policie ukázala sádrovou posmrtnou bustu, byla viditelně otřesená, rychle odvrátila zrak a odmítla se na ni znovu podívat - což v detektivech posílilo dojem, že ví víc, než řekla. Teprve o mnoho let později její dcera Kate ve veřejném rozhovoru potvrdila domněnku, že matka policii neříkala pravdu a muže znala. Její tvrzení však nebylo nikdy oficiálně potvrzeno - a Kate nic bližšího nevěděla.
Jednu cestu ale Thomsonová přece jen otevřela. Přiznala, že v roce 1945 v Sydney darovala výtisk Rubáijátu armádnímu poručíkovi Alfu Boxallovi. Policie se proto zaměřila na možnost, že by mrtvý mohl být právě Boxall - ale pátrání brzy skončilo: Boxall byl nalezen živý v Sydney a jeho výtisk měl neporušenou poslední stránku s nápisem tamám šud.
Navzdory slepé stopě atmosféra počínající studené války podpořila popularitu špionážní teorie.
Adelaide leží v dosahu strategických a utajovaných zařízení, jako jsou Woomera (raketová základna a kosmodrom) či Radium Hill (uranový důl). Právě v té době navíc probíhala reorganizace bezpečnostních složek, která v roce 1949 vyústila založením australské zpravodajské služby ASIO.
Zda byli somertonský muž a Jessica Thomsonová špioni, nebo šlo jen o souhru náhod, zůstává tajemstvím.