Skrytý detail v DNA možná odhaluje 200 let starou záhadu Ludwiga van Beethovena

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Když Ludwig van Beethoven v březnu 1827 umíral, zanechal po sobě nejen hudbu, která přetrvala staletí, ale i tiché přání: aby svět poznal jeho nemoc. O téměř dvě stě let později se k tomuto odkazu vědci skutečně vrátili. Analýza DNA z jeho vlasů přinesla nové odpovědi – a také překvapení, která by si samotný skladatel sotva dokázal představit.

Bylo bouřlivé pondělí 26. března roku 1827, když Ludwig van Beethoven v padesáti šesti letech podlehl dlouhé a vyčerpávající nemoci. Od Vánoc byl upoután na lůžko, trápila ho žloutenka, tělo měl oteklé, břicho napjaté a každý nádech pro něj znamenal boj. Když jeho blízcí po smrti třídili osobní věci, narazili na dokument, který napsal o pětadvacet let dříve – závěť, v níž prosil své bratry, aby svět seznámili s podrobnostmi jeho zdravotního stavu.

Pramen vlasů, který lhal

Dnes už není tajemstvím, že jeden z největších hudebních géniů historie byl ve svých čtyřiceti letech prakticky hluchý. Beethoven chtěl, aby veřejnost chápala tuto skutečnost nejen jako osobní tragédii, ale i jako medicínský případ. Ironií osudu svého lékaře přežil téměř o dvacet let. A přesto až téměř dvě století po jeho smrti se skupina vědců rozhodla jeho přání naplnit způsobem, který si skladatel nemohl ani představit: genetickou analýzou DNA z autentických pramenů jeho vlasů.

„Naším hlavním cílem bylo objasnit Beethovenovy zdravotní potíže, především postupnou ztrátu sluchu, která začala už ve druhé polovině jeho dvacátých let a do roku 1818 vedla k praktické hluchotě,“ uvedl biochemik Johannes Krause z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, když tým v roce 2023 zveřejnil výsledky studie.

Příčina Beethovenovy hluchoty nebyla známá ani jeho osobnímu lékaři Johannu Adamu Schmidtovi. Vše začalo hučením v uších, postupně se přidala nesnášenlivost hlasitých zvuků a nakonec ztráta vnímání vysokých tónů. Pro koncertního hudebníka to znamenalo konec vystupování. V dopisech bratrům Beethoven otevřeně přiznával, že je „beznadějně stižen“ a že uvažoval i o sebevraždě.

Ztráta sluchu však nebyla jediným problémem. Už od dvaadvaceti let skladatele provázely silné bolesti břicha a chronické průjmy. Přibližně šest let před smrtí se objevily první známky onemocnění jater, které je považováno za jednu z hlavních příčin jeho předčasného úmrtí.

V roce 2007 vznikla forenzní studie, která analyzovala pramen vlasů přisuzovaný Beethovenovi, s tvrzením, že skladatel trpěl otravou olovem. V době, kdy se běžně pilo z olověných nádob a léčba často zahrnovala přípravky s obsahem olova, to nepůsobilo nepravděpodobně. Nová studie však tuto teorii vyvrátila: zmíněný pramen vlasů Beethovenovi vůbec nepatřil, pocházel od neznámé ženy. A slavná teorie o otravě olovem se zhroutila jako domeček z karet a taky se ukázalo se, že skutečný Beethovenův genetický kód vypráví úplně jiný příběh.

Klíčové se ukázaly jiné vzorky vlasů, u nichž je původ u skladatele mnohem pravděpodobnější. Jejich analýza naznačuje, že Beethovenova smrt mohla být způsobena infekcí hepatitidou B, zhoršenou nadměrnou konzumací alkoholu a genetickými riziky spojenými s onemocněním jater.

„Nemůžeme s naprostou jistotou říct, co Beethovena zabilo, ale můžeme potvrdit přítomnost významné dědičné zátěže a infekce virem hepatitidy B,“ vysvětlil Krause. „Zároveň se nám podařilo vyloučit několik méně pravděpodobných genetických příčin.“

Na otázku, co způsobilo jeho hluchotu a zažívací potíže, však věda odpověď zatím nemá. „Nepodařilo se nám najít jednoznačnou příčinu Beethovenovy hluchoty ani jeho gastrointestinálních problémů,“ připustil Krause. Leckde tak zůstává více otázek než odpovědí: kde se Beethoven žloutenkou nakazil? Jak se mohlo stát, že se pramen ženských vlasů po staletí vydával za jeho? A co skutečně stálo za bolestmi břicha a ztrátou sluchu?

Ludwig van Beethoven (1770–1827)

Jeden z nejvýznamnějších skladatelů hudebních dějin a klíčová postava přechodu od klasicismu k romantismu. Narodil se v německém Bonnu, většinu života však prožil ve Vídni. Už před třicítkou začal ztrácet sluch a od roku 1818 byl prakticky hluchý. Přesto v tomto období vytvořil některá ze svých nejslavnějších děl, včetně Deváté symfonie. Po celý život trpěl vážnými zdravotními potížemi, zejména zažívacími problémy a onemocněním jater. Zemřel ve věku 56 let. Jeho hudba dodnes patří k základům světového kulturního dědictví.

Záhada Y chromozomu

Tým se přitom inspiroval samotným Beethovenovým přáním, aby svět porozuměl jeho nemoci. Výsledek je v tomto ohledu poněkud hořký. Přesto genetická analýza odhalila ještě jedno překvapení. Srovnání Y chromozomu z Beethovenových vlasů s DNA dnešních příbuzných, kteří pocházejí z otcovské linie, totiž ukázalo nesoulad.

Podle biologického antropologa Tristana Begga z Cambridgeské univerzity to naznačuje mimomanželské početí v některé z generací před Beethovenovým narozením.

„Zjištění ukazuje na událost v otcovské linii mezi početím Hendrika van Beethovena kolem roku 1572 v belgickém Kampenhoutu a narozením Ludwiga van Beethovena o sedm generací později v roce 1770 v Bonnu,“ uvedl Begg. Je to odhalení, které by možná mladší Beethoven nechtěl slyšet. Skladatel tehdy sotva mohl tušit, jaká tajemství se ukrývají v několika pramenech vlasů.

Zdroj: Current Biology

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj