Největší hrozbou si je člověk. Zlaté zemětřesení, říká přední seismolog Aleš Špičák

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
4. 7. 2015 8:00
Dá se předcházet přírodním katastrofám nebo alespoň zmírňovat jejich dopad? Jaké hlavní hrozby skrývá planeta Země? I těmito otázkami se zabýval celosvětový kongres přírodních vědců v Praze. Rozhovor se seismologem Alešem Špičákem o předvídání přírodních katastrof a zmírňování škod.
Foto: Reuters

Praha - Přes 4500 odborníků a špičkových vědců z celého světa, které spojuje studium Země a jejích fyzikálních, chemických a matematických vlastností, se v Praze zabývalo zemětřesením, tsunami, sopkami, ale i hrozbami, jako jsou rapidní úbytek podzemních vod, zvedání hladin oceánu nebo klimatické změny.

Čeští geofyzici patří do nejužší světové vědecké špičky a také oni řešili stav planety Země a jejího životního prostředí. Jedním z přednášejících byl i seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák.

Věda si podle něj uvědomuje, že krátkodobá předpověď zemětřesení jednak není v dohledu a jednak není ochranou proti ničivým následkům. Vědci proto vyvíjejí důmyslné varovné systémy.

"Varovný systém je schopen přibrzdit rychle jedoucí vlaky, zastavit výtahy v patře a otevřít dveře, zastavit přívody plynu a elektřiny, náchylné při jejich porušení k požárům a podobně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Celosvětový kongres přírodních vědcův Praze

V Praze se od 23. června do 2. července konalo 26. Valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (IUGG).  Praha je vůbec prvním městem na světě, které pořádalo toto valné shromáždění již podruhé (1927).

IUGG je významnou vědeckou organizací založenou k podpoře a koordi­naci studia fyzikálních, chemických a matematických vlastností Země a jejího prostředí v prostoru.

Kongresu se zúčastnilo 4500 odborníků z celého světa, bylo přihlášeno více než 5700 přednášek vědeckými pracovníky z 95 zemí, Češi se prezentovali 152 vědeckými příspěvky.

Účastníci kongresu v Praze utratili přes 200 milionů korun. Do veřejných rozpočtů se odvodem daní dostane zpět více než 80 milionů korun.

Na dotaz, které největší přírodní katastrofy teď Zemi hrozí, však odpovídá: "Obávám se, že největším nebezpečím jsme si my lidé sami sobě. Dnešní zprávy ze světa nejsou vůbec povzbudivé. Zlatá zemětřesení a vulkány, to jsou mimochodem úchvatné přírodní útvary."

Aktuálně.cz: K čemu kongres dospěl v otázce tak rozsáhlých katastrof, jakými bylo zemětřesení v Nepálu, tsunami v Japonsku či výbuch islandské sopky? 

Aleš Špičák: Kongres na příkladu dubnového nepálského zemětřesení prokázal, že současná věda je nyní schopna během několika desítek minut získat a komukoli předat velmi detailní a spolehlivé informace o tom, na kterých místech postižené oblasti je velká pravděpodobnost ničivých následků a kde je naopak pravděpodobné, že následky nebudou katastrofální. Věda si uvědomuje, že krátkodobá předpověď zemětřesení jednak není v dohledu a jednak není ochranou proti ničivým následkům.

A.cz: Jaké je tedy řešení?

Věda nabízí dvě jiné, účinnější cesty ochrany. Jednak dodává architektům a inženýrům přesné fyzikální údaje, zejména o zrychlení pohybu zemského povrchu při zemětřesení. Ty jsou potřebné pro návrhy a konstrukci staveb odolných proti otřesům. Zároveň vyvíjí tzv. varovné systémy, které využívají rozdílu rychlosti šíření rádiových vln (ty jsou téměř nekonečně rychlé) a rychlosti šíření vln seismických (několik km za sekundu) k rychlému zajištění před možnými problémy a katastrofami .

A.cz: Jak tyto varovné systémy fungují?

Varovný systém je schopen přibrzdit rychle jedoucí vlaky, zastavit výtahy v patře a otevřít dveře, zastavit přívody plynu a elektřiny, náchylné při jejich porušení k požárům, atd. Žádné silné zemětřesení, k němuž dojde v hustěji obydlené oblasti, se ale nemůže obejít bez problémů, bez ztrát na životech a hmotných škod.

A.cz: Je po ničivých tsunami v Indonésii, Thajsku a na Srí Lance v roce 2004 poučenější i veřejnost? Na YouTube je řada videí, kde rekreanti na thajských plážích přicházející vlny se zájmem pozorují, někteří jim dokonce jdou vstříc s loďkami a surfovacími prkny…

Těžko říci. Naše zkušenost s obeznámeností žáků pražských základních škol a studentů škol středních ukazuje, že o geovědních problémech toho mnoho nevědí. Proto se k nám snažíme školní třídy přilákat a s nejdůležitějšími otázkami zeměvědných oborů je seznámit. Katastrofy po tsunami v letech 2004 a 2011 byly však tak zdrcující, že to si naše a mladá generace bude ještě dlouho pamatovat.

A.cz: Zemětřesení v roce 2004 bylo tak silné, že ho na chvíli zaznamenaly i stroje v Česku. Proč nebyli lidé dříve varováni? Mohlo být obětí méně než 240 tisíc?

Obětí mohlo být podstatně méně. Lidé umírali na velmi vzdálených místech ještě několik hodin po vzniku zemětřesení. Varování mohlo přijít po několika desítkách sekund. Protože ale v Indickém oceánu dlouho před tím žádná velká tsunami nevznikla, nevěnovala se prevenci v tomto směru pozornost.

A.cz: Jak dnes vědci hodnotí japonské zemětřesení a tsunami z března 2011? Bylo to selhání člověka, vědců a vědeckých předpovědí, nebo zkrátka nešlo předvídat, že by vlny mohly dosáhnout výšky desítek metrů?

Vědci se pochopitelně pokoušejí v každé oblasti, kde k zemětřesením často dochází, na základě dlouhodobých měření a geologických pozorování v terénu odhadnout, jaké nejsilnější zemětřesení v dané oblasti může vzniknout. V případě Japonska byly jejich závěry, bohužel, chybné, stejně jako v případě Sumatry. Tak silná zemětřesení se ani v jedné této oblasti neočekávala. Kritizovat ale někoho, že něco podcenil, je po takhle gigantických zemětřeseních velmi jednoduché. Představte si, že jako guvernér nějaké oblasti prosadíte stavby obrovských hrází proti tsunami a řadu doprovodných investic - a tím nutně omezíte financování jiných věcí - a zemětřesení nepřijde. 

A.cz: Jak dobře zmapované a předvídatelné jsou činné sopky? Výbuch islandské sopky ukázal, že jedna jediná sopka může ochromit celý kontinent. 

Podobná situace jako na jaře 2010 v západní a střední Evropě po výbuchu sopky Eyjafjallajökull nastala od té doby na světě už několikrát, ale s menším dopadem pro letecké společnosti a mimo zájem evropských médií. Nastane jistě znovu, tomu se zabránit nedá. Ale dá se zabránit tomu, aby došlo k leteckému neštěstí - důkladným monitoringem sopek a rychlým a spolehlivým předáváním informací tam, kde jsou potřeba.

A.cz: Které sopky jsou největší potenciální hrozbou?

Všechny, které se počítají k činným, tedy aktivním za posledních cca 10 tisíc let, a těch je na světě více než tisíc. Pro nás je nejbližší bezprostřední hrozbou oblast nedaleko Neapole - nikoli Vesuv, ale obří vulkán Campi Flegrei západně od Neapole, s krásným výhledem na Capri. O tomto vulkánu jednal kongres rovněž, byla mu věnována jedna odpolední sekce. V případě takové erupce, jako byla ta před 30 tisíci lety, by i Čechy pokrylo několik centimetrů popela.

A.cz: Které další přírodní katastrofy Zemi hrozí?

Obávám se, že největším nebezpečím jsme si my lidé sami sobě. Dnešní zprávy ze světa nejsou vůbec povzbudivé. Zlatá zemětřesení a vulkány, to jsou mimochodem úchvatné přírodní útvary.

A.cz: O kolik jsou dnes vědci dál oproti Indonésii 2004 a oproti Japonsku 2011?

Následky obou těchto mimořádně silných zemětřesení nebyly důsledkem toho, že by věda nebyla dostatečně daleko. Jeden se až diví, jak je možné, že tehdy nebyly vzaty v úvahu poměrně jednoduché předpoklady. Ale lidé dělají chyby, to je normální, obzvláště když jsou pod ekonomickým tlakem. Brát doporučení vědců vážně znamená investovat do příslušných opatření peníze. A v tom, obávám se, jsou velké rezervy, náš stát nevyjímaje.

A.cz: Rychlé živelné katastrofy jsou "mediálně vděčné" téma. Co ale pomalá, postupná a "mediálně neatraktivní" nebezpečí, jako postupné zvyšování mořské hladiny, úbytek podzemní vody či oteplování planety? Jak moc alarmující poslední zprávy jsou? 

O zvyšování hladiny oceánů byla na kongresu mimo jiné jedna skvělá přednáška - tento fakt je zcela neoddiskutovatelný, a podíl člověka na tom rovněž. Podzemní voda ubývá, to je také zřejmé, a opět je to důsledek lidské činnosti. Zprávy jsou to naprosto alarmující, a zda lze postup těchto neblahých změn zpomalit, diskutovali příslušní odborníci na kongresu velmi vážně. Někteří se domnívají, že ještě ano.

A.cz: Jaký zvuk mají ve světě čeští vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd?

Česká geofyzika - a není to jen ta, která se dělá v Geofyzikálním ústavu AV ČR, ale také na katedře geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK a částečně i na některých dalších pracovištích -  je prokazatelně dobrá a proto v zahraničí respektovaná. Máme řadu ve světě uznávaných kapacit, ať již oboru seismologie, studiu litosféry, v problematice geomagnetismu, geoelektriky či v geotermální problematice. Účastní se mezinárodních experimentů v zahraničí a soustřeďují kolem sebe zajímavé zahraniční kolegy. A například Eduard Petrovský byl na právě skončeném Celosvětovém kongresu přírodních vědců v Praze zvolen prezidentem mezinárodní asociace geomagnetismu.

A.cz: Proč jsou předními a úspěšnými specialisty na seismologii právě Češi, ačkoliv žijí v seismicky poměrně klidné oblasti?

Určitě tu hraje velkou roli tradice, díky které je výuka geofyziky především na katedře geofyziky MFF na vysoké úrovni; tamní absolventi se bez problémů prosazují v zahraničí, natož na domácím poli. Tradici založil profesor Václav Láska, který v roce 1920 založil Státní ústav geofysikální. Před tím již v roce 1901 byl jedním z účastníků památné první mezinárodní seismologické konference ve Štrasburku.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Fotbalista Procházka přestoupil z Plzně do Górniku Zabrze

Fotbalista Roman Procházka po sezoně a půl opustil Plzeň a přestoupil do Górniku Zabrze. Třicetiletý slovenský záložník podepsal s dvanáctým týmem polské ligy smlouvu do konce června 2021 s opcí.

Procházka přišel do Plzně v létě 2018 z Levski Sofia. V české lize odehrál 35 zápasů, v nichž vstřelil devět gólů. Celkově za Viktorii nastoupil ve 46 soutěžních utkáních. Nejvíce se blýskl předloni v listopadu v Lize mistrů na půdě CSKA Moskva, kde vyrovnávací brankou načal obrat na 2:1. Západočeši poté prošli do jarní fáze Evropské ligy.

V Plzni v prosinci skončil trenér Pavel Vrba a jeho nástupce Slovák Adrián Guľa před dnešním odletem na soustředění do Španělska zúžil kádr mimo jiné o Procházku.

"Na angažmá ve Viktorii budu velmi rád vzpomínat, zejména pak na fanoušky, kteří byli vždy skvělí. Plzeň budu i nadále sledovat a přeji jí hodně štěstí," uvedl Procházka pro web plzeňského klubu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Íránský ministr: Írán připravuje místo na vyslání satelitu. Podle USA se snaží ukrývat svůj balistický program

Írán připravuje místo, ze kterého vyšle satelit. Na twitteru to napsal íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že podle USA se Teherán takto snaží skrývat svůj balistický program.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Katalánský premiér přišel o mandát poslance, region možná čekají nové volby

Do centra Barcelony vyšly skupiny separatistů, z nichž někteří zapalovali kontejnery. Policie několik osob zadržela. Impulsem k demonstracím bylo bouřlivé zasedání regionálního parlamentu, jehož vedení oznámilo pozastavení mandátu katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Premiérem tohoto španělského regionu Torra zůstává, podle místních médií ale hrozí Katalánsku předčasné regionální volby kvůli dnes vyostřenému rozkolu mezi stranami katalánské vlády.

Další zprávy