Betlémská kaple na Žižkově se začala stavět v listopadu 1913. Vznikla proto, že evangelíci, kterých na tehdejším Žižkově přibývalo, chtěli svůj vlastní kostelík. "Už nebyl pozemek u náměstí, tak koupili dům U generála Zacha a na jeho dvoře nechali postavit kapli. První bohoslužby se tu konaly v neděli 28. června 1914, kdy v Sarajevu byl zavražděn císařpán," popsal farář Betlémské kaple na Žižkově Pavel Kalus.
V té době šlo ale o jedinou Betlémskou kapli v Praze. Ta na Starém městě, která byla postavena na konci 14. století a kde kázal Jan Hus, totiž zchátrala a koncem 18. století byla zbořena. "Na jejím místě na Starém městě tak v době, kdy se stavěla Betlémská kaple na Žižkově, byly jen čtyři bytové domy. Až v 50. letech komunistický ministr Zdeněk Nejedlý budovy vykoupil pro stát a stavba byla vybudována podle historického obrazu tehdejší kaple, kde kázal Jan Hus," doplnil Pavel Kalus.
Betlémská kaple na Starém městě ale nikdy nebyla znovu vysvěcena. Patří ČVUT, které ji využívá především jako aulu a koncertní síň. "Před asi 10 lety, když začínaly Google mapy a zadali jste kaple Betlémská, tak to nejdříve ukázalo tuhle kapli. Stávalo se tak, že se tu objevovali vesnické rodiny s pugéty květin a koukaly, kdy budou otvírat na promoci," uvedl farář s tím, že rodinám vždy vysvětlil, kudy se mají dopravit do té správné Betlémské kaple.
Unikát v sakrálních stavbách
Žižkovskou Betlémskou kapli stavěla firma Matěje Blechy z Karlína, pro kterou pracoval secesní a kubistický architekt Emil Králíček. Ten projektoval například dům Diamant na pražském Novém městě nebo ikonickou kubistickou lampu na Jungmannově náměstí. Uplatnění kubistických prvků v sakrální stavbě je jedinečné v celosvětovém kontextu. "Proto se k nám na kapli jezdí podívat lidé z Japonska, Polska a dalších zemí," vysvětlil Pavel Kalus.
Kubistické prvky jsou patrné hned při příchodu ke kapli na jejím zevnějšku. V kostelíku se ale dochoval i jedinečný kubistický interiér. "Jako poslední se do kaple přistavěla její zvonice v roce 1938 podle projektu architekta Bohumila Kozáka. Zvon do ni darovali švýcarští evangelíci," dodal farář Betlémské kaple na Žižkově.
Úkryt parašutistů a zkušebna Plastiků
S Betlémskou kaplí na Žižkově se také pojí rodina Fafkových, které připomíná i pamětní deska visící u vstupu do kostela. "Rodina byla ve středu odboje a podporovala parašutisty, kteří měli spáchat atentát na Reynharda Heydricha. Gabčík a Kubiš u nich pobývali. Fafkovi přemýšleli i o sklepě naší kaple jako o úkrytu parašutistů. Kvůli tomu, že je na ni ale vidět z okolních pavlačových domů, se nakonec rozhodli pro pravoslavný kostel v Resslově ulici," dodal farář.
Za komunismu hrozil kapli, stejně jako většině Žižkova, v 60. letech kvůli místním asanacím zánik. "Třetinou kostela měla jít výpadová dvouproudá silnice z Florence. V 70. letech docházelo k útlumu bourání a místnímu faráři se podařilo kapli zachránit tím, že byla prohlášena za kulturní památku," řekl Pavel Kalus.
Podle legendy měla v kapli zkoušet i undergroundová kapela The Plastic People of the Universe. "Jejich bubeník Jiří Šula patřil do sboru a vzadu tady hrával ve zkušebně na bicí. Jednou si ho přišel frontman kapely Milan 'Mejla' Hlavsa poslechnout. Nikdy tady ale Plastici nehráli ani nezkoušeli, legenda tedy vznikla z téhle jedné návštěvy," uzavřel farář Betlémské kaple s tím, že se kostelík nyní využívá na bohoslužby, různá setkání, ale i koncerty a výstavy. V létě bývá také otevřený při Noci kostelů.
