Celá herní série o Zaklínači z Rivie je velký paradox. Autor knih o Geraltovi videohry nesnáší a to, co se ve třech dílech herního Zaklínače odehrává, nepokládá za důležité; kánon je pevně daný povídkami a romány. Přesto je příběh, který herní série vypráví, tak povedený, že kdyby vyšel v knižní podobě, mohl by se Andrzej Sapkowski pod něj klidně podepsat.
Nejnovější Zaklínačův příběh O víně a krvi je podle tvůrců nejlepší hry roku 2015 také příběhem posledním. A i v tom je paradox, rozloučení s Geraltem se odehrává v rozpustilé karikatuře francouzského královského dvora, ve hrabství Toussaint plném ušlechtilých rytířů, sličných dam a vraždící bestie. V prostředí, které milovníci Geralta dobře znají z knih Věž vlaštovky a Paní jezera.
S příběhem druhého datadisku ke hře Zaklínač: Divoký hon je to složité, není možné toho moc prozradit. Zaklínače do Toussaintu povolá hraběnka Anna Henrietta, aby vyšetřil vraždy, kterých se zjevně dopustila nějaká příšera, bestie. Hned při příjezdu do malého hrabství na jihu objeví Geralt z Rivie další mrtvolu a vyšetřování začíná a rychle vede ke shledání s jednou z postav románové pentalogie...
Detektiv, který řeší vraždy a hledá granitová varlata
Události v Toussaintu nabírají rychle obrátky a i po více než stovce hodin odehraných v základní verzi hry a dalších dvaceti v datadisku Srdce z kamene hráč naráží na nové věci, nové nápady a také na nové vtípky. Už jen jméno třetí oběti vraždící bestie dokáže vyvolat hodně velký úsměv na tváři hráčů. Ctihodný pan D. L. C. zemřel potupným způsobem, rozčtvrcený a s měšcem peněz zaraženým do hrdla. Nikdo jiný v herním průmyslu nemá větší morální právo takový vtip udělat. Polský CD Projekt je legendární tím, jak se k hráčům-zákazníkům chovat s respektem.
Přídavek O víně a krvi je obrovský, větší než celý Zaklínač 2. V Toussaintu čeká na Geralta téměř stovka nových úkolů, obrovské město a zámek Beauclair, desítky nových zbraní a zbrojí, včetně velmistrovských verzí zaklínačské výstroje. Ve hře je dokonce nový balíček karet pro hru gwint (v ceně fyzické kopie datadisku je sada opravdových hracích karet. Věřte, že hraním Gwintu se v Zaklínači dají strávit celé hodiny).
Stejně jako původní verze hry a první datadisk je i Víno a krev plně namluvené a díky velkému množství příběhových animací připomíná výpravnou historickou detektivku. Autoři textů i šéf českého překladu Filip Ženíšek odvedli skvělou práci. Zejména překlad byl složitější kvůli zasazení hry do hravého prostředí knížectví, které jako by žilo v pohádce. Spousta dialogů se totiž vede ve verších, řada slovních hříček odkazuje na historické reálie. Dovedu si ale představit, že třeba tvorba českých titulků ke hledání ztracených genitálií sochy Reginalda d’Aubryho byla zábavná.
Ještě zmutovanější Zaklínač
Vínu a krvi se mohou věnovat hráči, kteří už dosáhli 35. úrovně. Možná to není pevný požadavek, ale už první bitva v datadisku jasně ukazuje, že nezkušený Geralt s nekvalitní výbavou daleko nedojde ani v zemi, kde z kašen tryská víno. Designéři CD Projektu Red si připravili nejen nové silné nepřátele, kteří vyžadují volbu správné strategie, ale také rozsáhlejší bitvy, ve kterých se Geralt postaví pořádné přesile. Desítky banditů podporované mágy? No jen si to zkuste. A co obrněný kolos, který se umí semknout v něco, co připomíná parní válec. A jak se vám bojuje s upíry?
Zvýšenou obtížnost ale doprovází nové možnosti, jak se s nepřáteli vyrovnat. Geralt brzy objeví výzkum nešťastného alchymisty, který se věnoval zkoumání zaklínačských mutací. Výsledkem je možnost získat nové schopnosti, které vyústí ve vybuchující nepřátele nebo v Geralta, který se místo smrti automaticky uzdraví.
Desítky nových kusů vybavení jsou také vhodnou, nikterak levnou investicí. Stejně tak pomáhá třeba stáj pro Klepnu, která díky odpočinku v pohodlí vydrží déle cválat, nebo třeba větší a měkčí postel pro Geralta, která se pozitivně projevuje na jeho schopnostech v boji. Vylepšování usedlosti, kterou Geralt získá v úvodu hry, dává hráčům nejen výhody v dalším hraní, ale působí také jako kotva, která by Geralta mohla upoutat na jedno místo, příjemnější než chladné zdi Kaer Morhenu.
Nové prostředí i nový vzhled celé hry
V podstatě celý datadisk je zasazený do Toussaintu. Autoři toho využili k přepracování grafické podoby hry. Pohádkový Toussaint je plný barev, slunce a vypadá ještě lépe než Novigrad, autoři k dosažení ještě efektnější grafiky použili spoustu triků, které bohužel nejde aplikovat zpětně na původní lokace ve hře, ale i tam jsou změny znát. Součástí datadisku je totiž aktualizace uživatelského prostředí, které je přehlednější a také vstřícnější vůči hráčům.
Největší změnu v tomto ohledu představuje vylepšená práce s knihami. Ihned po sebrání svitků, knížek, dopisů a dalších písemností nabízí hra možnost jejich přečtení stiskem jednoho tlačítka. Nestane se, že byste nevěděli, co jste ještě četli nebo nečetli, a všechny přečtené informace se přenesou do herní encyklopedie, takže svitky a svazky můžete prodat a ulehčit tak svému inventáři.
Konec, snad ne definitivní
I když je příběh O víně a krvi odlehčenější než hlavní příběhová linie nebo Srdce z kamene, není to úplná procházka růžovou zahradou či vinicí. Zaklínač zůstává zaklínačem, který občas musí volit mezi větším a menším zlem, něco nalézá, ale také ztrácí. I poslední Geraltova kapitola může skončit tragicky, ale nebojte, nemusí.
Pro fanouška, který Zaklínače četl pod lavicí na střední škole, je příběh O krvi a víně hořkosladký. Je to příjemně strávený čas s oblíbeným hrdinou, ale také poslední setkání, jak dali vývojáři z CD Projektu Red jasně najevo. Třeba ale ještě něco napíše Andrzej Sapkowski a příští rok by měl do kin přijít film o Geraltovi. Tak tedy: „Do zobaczenia, Geralt!“
Recenze vyšla na webu tech.ihned.cz.
