Recenze: Mafia III přináší příběh zrady a rasismu, na české kořeny se příliš neohlíží

Otakar Schön
Aktualizováno 16. 10. 2016 21:08
Dříve český titul vzali do ruky vývojáři ze studia Hangar 13. Zajímavě vyprávěný příběh kazí opakující se mise a nekvalitní grafické zpracování.
Oficiální trailer k třetímu pokračování hry Mafia. | Video: 2K Games

Herní série Mafia je v Česku něco jako národní poklad. Jedna z nejúspěšnějších videoher s českými kořeny, dílo Dana Vávry, se zapsala výrazně do historie interaktivní zábavy. Třetí díl přichází po dlouhém čekání, od příběhu Vita Scaletty uplynulo šest let a dříve český titul vzali do ruky vývojáři ze studia Hangar 13. Výsledkem je řada zásadních změn.

V prvních dvou dílech se Mafia věnovala vyprávění o organizovaném zločinu se sicilskými kořeny. Novinka hráče staví do role Lincolna Claye, mulata, který se po návratu z Vietnamu zapojí do černošské zločinecké organizace a přes původní spolupráci s "Italy" se vydá na cestu pomsty, jež znamená vyhlazení konkurenčních organizací.

Mafia III začíná téměř fantasticky. Fiktivní dokument sleduje výpovědi lidí, kteří se s Lincolnem před lety setkali, kteří ho znají a mohou vyšetřovatelům pomoci odhalit jeho zločiny i motivaci k vraždám a dalším zločinům, jichž se dopustil. A těch nebylo málo.

První okamžiky, kdy hráč získá vládu nad Lincolnem, ukazují přípravu na vyloupení banky. Na malém prostoru se nemusí nic moc stát, stačí sebrat klíčky a nastartovat obrněný bankovní vůz. Pokud ale z nevědomosti vyzkoušíte, co udělá stisk tlačítka, které se zvýrazní, když se přiblížíte k původnímu řidiči přivázanému k židli, uděláte mu do hlavy díru pistolí. Jen tak, bez varování. A potom jej můžete hodit do vody, kde ho sežerou aligátoři.

Krátce poté přichází první seznámení s všudypřítomným rasismem, jaký se dá očekávat v New Bordeaux, ve městě inspirovaném New Orleans v roce 1967. Být veteránem z Vietnamu nic neznamenalo, mulat byl pro bílé obyvatelstvo jen černoch. Autoři si dali záležet, aby rasové napětí ve hře fungovalo a odráželo historickou realitu.

Krásně je to vidět například na výrazech animovaných postav při návštěvě jachtařského klubu pouze pro bílé. Cílem autorů však nebylo vyrovnávat se s historií rasové diskriminace v USA. Hlavní roli hraje vyrovnávání účtů mezi rivalskými gangy: Haiťany, černou mafií, irskou mafií a samozřejmě i tou italskou. A pokud přemýšlíte, jaké je spojení Mafie III s předchozími díly, můžeme prozradit, že se ve hře velmi brzy potkáte se starým známým Vitem Scalettou. A nebude to jen letmé setkání.

Od svých předchůdců se Mafia III liší herním stylem. I když jde nadále čistě o hru pro jednoho, nově mají hráči k dispozici otevřený svět, celé město, které musí ovládnout likvidací konkurentů. Paradoxně jde o nejslabší část hry. Zatímco příběhové mise a hlavně doprovodné animace vytváří fantastickou atmosféru, nutnost dobývat části města působí po chvíli nudně, jako práce.

Nepomáhá ani fakt, že nepřátelé jednají hloupě a snadno je lze likvidovat pomalu a tiše bez nebezpečí. Pokud se rozhodnete pro přestřelky, je to zábavnější, Mafia III sází na historicky věrné zbraně a zásahy mají svou váhu, do nepřátel nemusíte vystřílet desítky kulek jako v Gears of War nebo The Division.

Mafia III má ale ještě jedno ošklivé tajemství a zradu − grafické zpracování zdaleka neodpovídá dnešním standardům. Jednoduše řečeno, hra je ošklivá, plochá, špatně pracuje se světlem, vše v ostrém rozporu se skvělými animovanými sekvencemi.

 

Právě se děje

Další zprávy