Praha – Vůně lepidla a kůže je to první, co vás praští do nosu v malé ševcovské dílně u středočeských Hořovic. Žádné poházené kůže a nepořádek. Sem chodí klientela, která se nezdráhá za poctivou ševcovskou práci zaplatit desítky tisíc korun.
Švec Radek Zachariáš nabourává zažité představy o českých řemeslnících. Uvítal nás ve svém běžném pracovním oděvu - čisté zástěře, košili a kožených polobotkách, které si, jak později prozradil, jako všechny boty šije sám.
Zatímco vypráví o kvalitě ruční práce, opodál jeho spolupracovník David Frkal potahuje kůží pár hnědých bot.
Radek Zachariáš je samouk, který se vypracoval přes opravu obuvi k založení živnosti a v loňském roce i "eseróčka". Za svou práci byl oceněn Hospodářskými novinami v soutěži Živnostník roku 2013, kdy zvítězil v krajském kole a v celostátním finále obsadil třetí místo.
Aktuálně.cz: V čem přesně je ruční výroba bot lepší oproti té strojové?
Radek Zachariáš: V první řadě se liší v přístupu k zákazníkovi. Strojová výroba je orientovaná na zisk. Je určitě přesnější, otázka ale zůstává, zda je to v případě výrobků to podstatné. Drobné nepřesnosti nemají na funkci vliv. Naopak, mohou výrobek zlidšťovat a dodávat punc originality. Pokud se ale bavíme o precizní práci stroje, pak to na funkčnost výrobku nemá vliv.
Mnohé ruční postupy jsou trvanlivější a kvalitnější. Aby byl stroj schopen udělat některé věci rychleji, musí si určité postupy zjednodušit. Například u šicího stroje se používá vrchní a spodní nit, které se jen vzájemně proplétají. Když se pak jedna z nich přetrhne, celý šev se rozpáře. U ručního šití je to jen jedna niť, na které se dělají uzly, takže se bota nemůže jen tak rozpadnout. Šití bot na míru je ale pomalejší a mnohem více neekonomické.
A.cz: Takže se sortimentem nabízeným v obchodech to, co se týče kvality, není žádná sláva?
Dnes se prodávají spíše nekvalitní a laciné výrobky, protože ekonomika funguje na spotřebě. My máme úplně jinou filozofii. Nezaobíráme se tím, jestli je naše výroba ekonomická, nebo není. Snažíme se o maximální kvalitu. Když kupujeme materiál, nepřemýšlíme, zda se vyplatí za tu danou cenu. Kupujeme ten úplně nejlepší, jaký jsme schopni sehnat. Jestliže je drahý, musíme tomu přizpůsobit cenu výrobku. Potom je na klientech, jestli jsou ochotni cenu akceptovat. Určitě nejdeme cestou levnějšího materiálu, abychom mohli více vydělávat.
I když máme nastavené vysoké ceny, nejsme žádní boháči, naopak bychom potřebovali vydělávat ještě o kousek více.
A.cz: To máte ale velmi úzkou klientelu.
Pro naše zákazníky je důležité, že mají boty vyrobené speciálně pro sebe. Mnozí mají problémy s nohama, nesedí jim běžné boty koupené v obchodě. My vyrábíme na míru a neděláme kompromisy, to je velká výhoda. Navíc je to úplně jiný svět, nechat si šít boty od ševce. Mezi námi a klientem vzniká vztah, ve kterém nesmí chybět důvěra.
A.cz: Dříve měl svého ševce každý. Proč nás dnes už netáhne kvalita?
Tenkrát to byla jiná doba. Boty se nevyráběly sériově a vše se šilo na zakázku na různých úrovních kvality. To je svět, který už dávno zanikl a dnes již nemá cenu se o něm bavit, protože na něj už nelze navázat. Nikdy už nebude na každé vesnici švec, který bude dělat boty pro místní lidi. Ten člověk by se dnes neuživil. Když totiž děláte podobné řemeslo, musíte mít vysokou úroveň kvality i nejvyšší možné ceny. To je jediný způsob, jak se můžete uživit.
A.cz: Takže ševcovské řemeslo nemá tak úplně zlaté dno?
I když máme nastavené vysoké ceny, nejsme žádní boháči, naopak bychom potřebovali vydělávat ještě o kousek více, abychom mohli žít podle našich představ. Svět je celý naruby. Dnes si člověk, který něco kvalitního vytvoří, nikdy nevydělá tolik co ten, který přesouvá jen nějaké imaginární položky.
Proto nemohou být naše boty dostupné pro všechny lidi. Naopak musíme do budoucna ještě více zdražovat. Bylo tu hodně těch, kteří najali více lidí, kupovali levnější materiál a zrychlili výrobu. Z dlouhodobého hlediska ale nemají šanci na přežití. Firma roste, získává více zakázek, jenomže se zjistí, že na trhu se objeví jiná továrna, která to dokáže za levnější cenu. To je stálý koloběh.
A.cz: Říkáte, že jste pro běžného člověka nedostupní. O jaké částce za jeden pár kožených bot vlastně mluvíme?
První pár pánských bot vyjde na 45 tisíc. Další je o 10 tisíc levnější. Ze začátku totiž platíte měření, výrobu zkušebních bot, kopyt atd. Polobotky pak tedy stojí 35 tisíc.
A.cz: To jsou opravdu vysoké částky. Kdo je vaším typickým zákazníkem?
Vždy jsou to lidé, kteří jsou ochotni připlatit si za kvalitu. Dnes to jsou většinou lidé, kteří se od revoluce snažili vydělávat a prosadit se, takže si dokážou vážit poctivé práce. Cení si kontaktu s řemeslníkem, zajímají se o věci a jen tak nerozhazují. Rozhodně to jsou lidé, kteří na to finančně mají.
A.cz: Jak má vypadat správná bota? Poznám jako laik kvalitu?
Kvalitu se učíme poznávat celý život, a to nejen u bot. Učíme se postupným porovnáváním, co je lepší. Chcete například vědět, která káva je lepší? Musíte jich spoustu vypít, zajímat se o proces výroby, navštívit pražírnu, promluvit si s lidmi, kteří ji připravují. Jednoho dne pak můžete říct, že poznáte dobrou kávu. My radíme zákazníkům, aby se na věci dívali, porovnávali, a ne jen bezmyšlenkovitě kupovali podle toho, jestli se jim boty líbí.
A.cz: Přijde mi, že se dnes dělají boty jen na jednu sezonu. Jak dlouho vydrží vámi vyrobená bota?
Běžná obuv vydrží ani ne jednu sezonu, protože stojí tolik, kolik stojí, a není ani v zájmu výrobce, aby dlouho vydržela, protože je nutné vyrábět a prodávat tisíce párů každý den. Bičem je jedině záruční doba, kterou musí dodržet. My nepotřebujeme velké množství nových objednávek, máme práce dost, proto se snažíme dělat boty tak, aby co nejvíce vydržely.
Materiály mají ale samozřejmě své limity. Boty šijeme z kůže a ta podléhá určitým vlivům. Neustálé nošení, pocení nohou... Je tak možné, že hodně zatěžovaná bota vydrží pouhý rok. Používáme ale takovou technologii, kterou vymysleli ševci v dobách, kdy se věci ještě musely spravovat, protože měly svou hodnotu a hned se nevyhazovaly. Proto šijeme tak, aby se boty daly opravit, a to tak, že vypadají jako nové.
A.cz: Jak dlouho probíhá taková výroba?
Bude to zhruba kolem 70 hodin. Nepracujeme ale na jednom páru v kuse. Výrobních fází je několik. Celková čekací doba první objednávky od chvíle, kdy zákazníka změříme, po předání hotových bot je více jak půl roku. Podruhé je to už ale kratší.
A.cz: Jaké nejzajímavější kousky jste za svou kariéru udělal?
S módními výstřelky se setkáváme málokdy. Najdou se kreativnější zákazníci, ale vždy se pohybujeme v přesně daných mantinelech. Jednou jsme k příležitosti mistrovství světa ve fotbale šili boty v barvách české vlajky. Zákazník v nich chtěl chodit na zápasy a fandit do hospody. To byl hodně specifický klient.
