Milion lidí plánuje vniknout do střežené Oblasti 51. Chtějí vidět mimozemšťany

Magazín Magazín
16. 7. 2019 9:06
Přes milion lidí chce hromadně vtrhnout do proslulé Oblasti 51, aby se konečně na vlastní oči přesvědčili, jestli americká vláda schovává před světem důkazy o existenci mimozemšťanů. Akce je spíše internetovým happeningem než vážně míněnou událostí, přesto o ni referují zahraniční média, která nevylučují, že zlomek lidí může vzít celou věc vážně. V pozoru je i armáda. Území o rozloze téměř 13 kilometrů čtverečních na okraji vyschlého jezera Groom Lake v americké Nevadě je totiž dlouhá léta předmětem nejrůznějších konspiračních teorií.
Jsou v Oblasti 51 opravdu mimozemšťané? (ilustrační foto)
Jsou v Oblasti 51 opravdu mimozemšťané? (ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Někteří lidé jsou přesvědčení, že v Oblasti 51 sídlí skladiště artefaktů spojených s UFO. Vláda ovšem jakékoli konspirační teorie odmítá a místo podle ní slouží jen jako výzkumné středisko leteckých sil.

Pravda může vyjít už brzy najevo. Více než milion uživatelů Facebooku se teď přihlásil k události s názvem "Vezmeme Oblast 51 útokem: Všechny nás zastavit nedokážou". Ta by se podle listu The Telegraph měla uskutečnit už 20. září.

"Můžeme být rychlejší než jejich střely. Pojďme se podívat na mimozemšťany," avizují organizátoři shromáždění, které má spíše podobu internetového happeningu než vážně míněné akce. Původní iniciátor, kterým je podle britského deníku populární osobnost z oblasti videoher, totiž zamýšlel celou událost jen jako vtip. Díky roky trvající fascinaci Oblastí 51 si ovšem  získala masovou podporu.

"Oblast 51 využíváme k tréningu amerických letců, a proto bych od jakýchkoli pokusů vniknout do míst, kde probíhá výcvik amerických ozbrojených složek, chtěla občany odradit," citoval deníky The Independent mluvčí amerického letectva. Všechny cedule v okolí Oblasti 51 důrazně upozorňují, že jakýkoli nezvaný host může za oplocením přijít o život. 

Přestože je celá událost míněna jako nadsázka, letectvo raději zůstane v pozoru, kdyby se někteří lidé rozhodli vzít akci vážně. 

Americká vláda začala Oblast 51 využívat v 50. letech minulého století k testování špionážního letounu U2. Až do roku 2013 však popírala, že má toto výzkumné středisko k dispozici.

Nadšení příznivců konspiračních teorií vzrostlo v roce 2017, kdy Pentagon potvrdil, že utratil 22 milionů dolarů (přes půl miliardy korun) za tajný výzkum "neobvyklých vzdušných hrozeb".

Někdejší příslušník vojenské rozvědky Luiz Elizondo deníku The Telegraph potvrdil, že viděl přísně tajnou evidenci dokládající existenci mimozemských vzdušných plavidel. "Podle mě jde o nezpochybnitelný důkaz. Nemám rád výraz UFO, ale je nadmíru zřejmé, že na zachycených materiálech nejsou lidé a musí to tím pádem být někdo jiný," uvedl Elizondo.

Video: Jsme ještě hodně daleko, říká expert na umělou inteligenci

Umělá inteligence bude počítač, se kterým budete komunikovat jako s člověkem. Čeká se na jeden objev, něco, co bude dost jiné než to, co se zkoumá teď | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy