"V určitém období jsem četla jen duchovní knížky, potom psychologické. Rozhodla jsem se, že nastoupím do koučovací školy. Rozhodně to ale nebylo proto, že bych chtěla něco předávat dál. Jenže během osmi měsíců jsem zjistila, že ty myšlenky jsou tak skvělé, že jsem se pustila do prvních koučovacích sezení. Začala jsem také pořádat workshopy u nás i v zahraničí, především na Bali," rozpovídala se herečka Nela Boudová v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Během koučovací praxe zjistila, že je to pro ni zároveň určitá forma terapie a že ji tato práce vnitřně naplňuje. "Ale také jsem přišla na to, že to není samospasitelné. Každý člověk musí chtít najít svou vlastní cestu. Musí hledat, číst, poslouchat, aby zjistil, kudy vede jeho cesta k duši. Kouč mu může pomoci, ale na tu cestu se musí vydat sám," přiznává.
Jak takové koučovací sezení vypadá? "Nejdřív se lidí zeptám, proč přišli. Věřím, že si lidé vybírají své kouče podle určité chemie. Samozřejmě musí cítit, že jim ten člověk má co dát. Často se může stát, že tě klient určité období nemusí mít rád, nebo tě dokonce nesnáší. Díky spolupráci totiž může odhalit něco, co nechce slyšet. Velmi často něco říkáme, ale myslíme si něco jiného," odhaluje pozadí koučování.
Kouč by měl mít podle Nely schopnost nacítit se na klienta a odhalit podstatu toho, co je ukryto za slovy. Upozorňuje ale, že kouč za lidi nerozhoduje a neřeší jejich těžké životní situace. Jeho úkolem je klást otázky tak, aby si na ně dokázali odpovědět sami. Snaží se klienty vést k pozitivnímu myšlení, aby i v těžkostech našli něco dobrého.
"I ty nejhorší situace v životě pro nás mohou být nakonec ty nejlepší. Posouvají nás dál. Sama mám někdy propady - jsem taky jen člověk -, ale často se na to dokážu podívat s nadhledem," přiznala známá herečka. Na sezení se musí vždy odosobnit, aby ji problémy klientů nesemlely. I proto studovala školu koučinku, kde se právě tohle učí už v prvních lekcích.
Nesmí s klienty prožívat jejich traumata
"Člověk, který chce koučovat, musí být ve stavu nula, aby dokázal položit správnou otázku. Když jsi vedle klienta, musíš rozpoznat, co je pravdivé. To třeba umělá inteligence a aplikace ještě neumí," směje se.
Mezi jejími klientkami jsou nejčastěji ženy, ale v poslední době za ní začali přicházet i muži. Většina témat se točí kolem sebelásky. Ta je často mylně spojována se sobectvím a egoismem, přitom je to výchozí bod k tomu, abychom dokázali mít rádi i ostatní.
"Když kritizujeme sebe, kritizujeme i ostatní. I pro mě je to stále cesta a bude mi to trvat celý život. Budu se dál poznávat. Ale musím přiznat, že po padesátce je to lepší. V mládí jsem na sebe byla hodně přísná. Stárnutí je hlavně o vnitřku. Chtěla bych ženám předat, že po padesátce život nekončí. Mnoho z nich má pocit, že to nejlepší už mají za sebou. Radím jim, aby se vrátily ke snům, které měly v mládí. Maličkostmi si mohou život rozzářit. Je důležité mít se na co těšit," dodala.
Práce kouče ji naplňuje
Sama má ještě mnoho snů, ale nejvíc ji zatím naplňuje herectví, workshopy o koučování a cestování spojené s pomocí druhým. Často tráví čas se synem na Bali spolu s klientkami, kterým pomáhají poznat samy sebe a mít se víc rády.
Herectví pověsit na hřebík nechce - čekají ji stále krásné role. Témata spojená s duševním zdravím jsou jí však natolik blízká, že se jich rozhodně nechce vzdát ve prospěch divadla nebo natáčení. Chce ukazovat ženám, že život po padesátce nekončí. Naopak - teprve začíná. Mohou si plnit sny, do kterých se dřív neodvážily pustit, protože přišla rodina nebo kariéra a nezbyl čas.
Nela je inspirativním příkladem nejen v tom, jak ve svém věku skvěle vypadat, ale především v tom, jak přistupovat sama k sobě a ke své duši.
