Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
Zažila strach i smrt syna
Odvaha rozhodně nechyběla manželce Ludvíka Svobody, v pořadí již čtvrtého komunistického a celkově sedmého prezidenta Československa, Ireně Svobodové. Irena se za budoucího prezidenta provdala v roce 1923, přičemž jejich sňatek byl církevní. Vychovala s ním dvě děti - dceru Zoe a syna Miroslava.
Spolu se svou rodinou během druhé světové války spolupracovala s odbojovou skupinou a pomáhala rodinám zatčených gestapem. Ty zásobovala potravinami. Poté, co jejich odbojová činnost byla prozrazena, část rodiny byla odvezena do koncentračních táborů, přičemž osmnáctiletého Miroslava zavraždili v koncentračním táboře Mauthausen. Irena a Zoe se ukrývaly na Moravě, zatímco Svoboda bojoval přímo ve válce.
Po válce se angažovala v organizaci Červený kříž a její muž zastával roli ministra. Svoboda byl po letech ve vězení a v ústraní zvolen prezidentem. Jeho žena roli první dámy zastávala od 30. března 1968 do 28. května 1975. Po manželově vynuceném odchodu z prezidentského úřadu oba dožili zbytek života v Praze. Zemřela v roce 1980 ve věku 79 let.