Statisíce Čechů nezvládají své emoce a trpí záchvaty vzteku. Škodí tím blízkým i sobě

Magazín Magazín
27. 7. 2020 10:55
Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Tak podle průzkumu, který si nechala letos na jaře vypracovat nezisková organizace Liga otevřených mužů, vypadá každodenní realita za stěnami nezanedbatelného množství českých domácností.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Dotazování se zúčastnilo 1019 Čechů starších 18 let, z nichž 13 procent připustilo, že má se zvládáním vzteku samo problém. Až 10 procent lidí z reprezentativního vzorku se pak svěřilo, že se na svých blízkých dopouští verbálního, fyzického nebo psychického násilí.

"Při zjednodušeném přepočtu se v Česku jedná o stovky tisíc dospělých lidí. Přitom je možné, že jde pouze o špičku ledovce, protože mohou existovat lidé, kteří svůj problém nepřiznají nebo ho nedokážou rozpoznat," upozornila socioložka Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere, která měla studii na starosti.

Záchvaty vzteku podle psychologů pochopitelně nejvíc dopadají na partnery agresorů. Kromě zvýšeného rizika fyzického zranění se oběti mohou potýkat s neustálým stresem a strachem, které mohou vést k chronickým zdravotním obtížím. Nechybí mezi nimi bolesti hlavy, zad, opakující se mdloby a záchvaty či poruchy spánku a příjmu potravy.

Ženy, které se staly oběťmi násilí v partnerských vztazích, například podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí dvakrát častěji depresemi.

Stranou nelze nechat ani vliv na děti. Zahraniční studie, která vyšla v odborném časopise American Journal of Preventive Medicine, například ukázala, že dospělí lidé, co si v dětství prošli násilím ze strany rodičů, mají čtyřikrát až dvanáctkrát vyšší riziko, že se u nich vyskytne alkoholismus, zneužívání drog, deprese, pokus o sebevraždu.

Záchvaty vzteku škodí i agresorům

Neschopnost zvládat vztek se ovšem negativně podepisuje i na zdravotním stavu agresorů. Zahraniční výzkumy například potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě nezvládají svůj vztek, jsou náchylnější k chronickým zánětům, poruchám spánku, metabolickým poruchám nebo kardiovaskulárním onemocněním.

"Vztek vyvolává fyziologickou reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsme těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví," přiblížil psychoterapeut Tomáš Repka, vedoucí podpůrného programu Zvládání vzteku.

Ten Liga otevřených mužů založila před šesti lety a pracuje v něm právě s muži, kteří mají potíže se zvládáním vzteku vůči partnerce, v práci nebo při výchově dětí. "Lidé, kteří nezvládají svou agresi, nejsou jen strůjci problému. Jsou také nezbytnou součástí jeho řešení. Většina z nich za námi přichází dobrovolně. Přijímají odpovědnost a mají odvahu to řešení hledat," uvedl ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr.

Program Zvládání vzteku funguje v Praze a na podzim se rozšíří také do Plzeňského kraje. "Náš průzkum ukázal, že zhruba 43 procent české dospělé populace má obecné povědomí o existenci terapeutických programů pro osoby, které se dopouštějí násilí ve vztazích. Nějaký konkrétní terapeutický program ve svém regionu však zná pouze sedm procent dotázaných, častěji ženy než muži," doplnila Friedlaenderová.

Video: Muži se učí, jak zvládat vztek

Vztek k životu potřebujeme, je to normální reakce organismu, potíž ale je, jak s ním zacházíme, říká psycholog David Čáp. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy