Prostitutky jako družstevnice. Francie zvažuje nevěstince, které by si řídily samy ženy

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nedávno v Česku vyměřil finanční úřad jedné sexuální pracovnici daň z příjmů ve výši téměř dva miliony korun. Odvolala se a případ skončil u soudu. Že sexuální práce není jen otázkou morálky, ale i zákona, řeší teď i ve Francii, kde probíhají bouřlivé diskuze o regulaci prostituce. Do hry se – po víc než osmdesáti letech – znovu vrací téma otevření nevěstinců.

Tentokrát kontroverzní téma nevzešlo od liberálů ani aktivistů, jak by se dalo čekat. Přišla s ním krajní pravice – Národní sdružení (RN), strana známá především svými protiimigračními postoji a kritikou evropské integrace. Návrh poslance Jeana-Philippa Tanguye podpořil i Jordan Bardella, lídr RN, který je považovaný za nástupce Marine Le Penové a pravděpodobného prezidentského kandidáta pro rok 2027.

Nejedná se tedy o žádného okrajového politika, jeho slova mají váhu – což ukázal i při debatě o prostituci, kdy si nebral servítky. „Uzavřené prostory jsou vždycky lepší než slumy v Bois de Boulogne,“ uvedl s odkazem na nechvalně proslulou pařížskou oblast Buloňského lesíku, která je dlouhodobě spojovaná s kriminalitou a vykořisťováním.

Lepší dům než křoví v parku

Nevěstince mají ve Francii dlouhou historii. Už ve středověku existovaly legálně tolerované domy, které měly regulovat prostituci a zabránit širším sociálním problémům. V období renesance a v 17. až 18. století se začaly objevovat luxusní „podniky“ pro vyšší společnost, ve kterých se spojovala erotika s intelektuální zábavou. I proto byla Francie vykreslována jako „kolébka hříchu a smyslnosti“.

Nevěstince oficiálně zmizely z Francie už v roce 1946. Od té doby se přístup státu k prostituci několikrát proměnil. Zásadní zlom přišel v roce 2016, kdy země přijala zákon inspirovaný tzv. severským modelem. Prostituce sama o sobě zůstala legální, ale trestní odpovědnost se přesunula na klienty. Ti při přistižení čelí pokutám, v krajním případě i vězení. Myšlenka odradit poptávku a ochránit ženy byla sice hezká, ale v praxi podle kritiků úplně nefunguje.

Nevěstince jako družstva

Sex za peníze nezmizel, jen se přestěhoval tam, kam nedohlédnou kamery ani sociální pracovníci. „Kriminalizace klienta poslala prostitutky zpět do otřesných, špinavých a nebezpečných podmínek,“ tvrdí poslanec RN Jean-Philippe Tanguy, který se nyní rozhodl rozvířit vody.

Jeho návrh přitom nepočítá s návratem klasických „vykřičených domů“ řízených pasáky. Nevěstince by podle něj naopak měly fungovat jako družstva, vlastněná a řízená samotnými sexuálními pracovnicemi. „Nejde o to, dát moc jakékoli formě kuplířství nebo lidského otroctví, to je vyloučeno,“ ujišťuje Jean-Philippe Tanguy. „Jediným řešením je, aby prostitutky byly svými vlastními šéfkami, aby byly císařovnami ve svém vlastním království,“ dodává.

Bardella celou debatu rámuje jako boj proti „pokrytectví“ francouzské společnosti. Sexuální práce podle něj existuje bez ohledu na zákony, zákazy a morální proslovy – otázkou tak není, zda ji povolit, ale kde a za jakých podmínek ji stát nechá probíhat. RN argumentuje tím, že by regulované nevěstince znamenaly větší bezpečí, lepší hygienické podmínky a také přístup sexuálních pracovnic k běžným sociálním dávkám a zdravotní péči. Stát by se o ně totiž staral jako o jiné pracující – a nemusel by předstírat, že problém neexistuje.

Návrh, který má mít podporu i u Marine Le Penové, však vyvolal silnou vlnu kritiky. Feministické organizace i část politické scény varují, že legalizace nevěstinců by mohla otevřít dveře vykořisťování a obchodu s lidmi. Místo větší ochrany žen by podle nich Francie riskovala návrat do minulosti – jen s modernějšími argumenty a uhlazenější prezentací. Ostatně i v Česku je regulace prostituce tématem, které se cyklicky vrací.

Zdroj: Marker.sk

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj