Dlouhá desetiletí se mělo za to, že rudý povrch Marsu vznikl v důsledku oxidace železa, obdobného procesu, který způsobuje korozi na Zemi. Železné minerály se během miliard let rozpadaly na prach a silné marťanské větry je rozšířily po celém povrchu.

Tento mechanismus formuje planetu dodnes. Avšak vědci již dlouho diskutují o tom, jaký typ oxidů železa za tuto proměnu odpovídá. Pokud se podaří zjistit, jak tato rzi podobná látka vznikla, může to odpovědět na klíčové otázky - byl Mars kdysi teplý a vlhký, nebo vždy studený a suchý? A co je nejdůležitější: existovaly zde podmínky vhodné pro život?

Související

Chytrý jako opice? Tyrannosaurus byl spíš svalnaté monstrum, ne inteligentní predátor

Přehled

Simulace marťanského prachu v laboratoři

Mezinárodní tým vědců se pokusil tento proces nasimulovat v laboratorních podmínkách. "Vytvářeli jsme repliky marťanského prachu s různými druhy oxidů železa," vysvětlil Adomas Valantinas z Brownovy univerzity, který k výzkumu využíval data Evropské kosmické agentury (ESA) získaná z družice Trace Gas Orbiter (TGO). Studii publikoval v prestižním vědeckém časopise Nature.

K simulaci marťanského prachu použili pokročilé zařízení na drcení hornin, aby jejich vzorky odpovídaly jemným částečkám rozptýleným po Marsu. Poté tyto vzorky analyzovali stejnými metodami, jaké využívají družice a sondy zkoumající Mars, čímž umožnili přímé porovnání s reálnými daty.

"Tato studie je výsledkem spolupráce mezinárodních misí, které zkoumají Mars jak z oběžné dráhy, tak přímo na jeho povrchu," uvedl Colin Wilson, vědecký pracovník misí TGO a Mars Express.

Důkaz o existenci vody na Marsu

Výsledky ukázaly, že nejlepší shoda s marťanským červeným prachem je kombinace bazaltové vulkanické horniny a na vodu bohatého oxidu železa zvaného ferrihydrit. Tento objev je významný, protože ferrihydrit vzniká rychle ve studené vodě, což naznačuje, že se na Marsu musel tvořit v době, kdy byla na jeho povrchu kapalná voda.

Navzdory miliardám let eroze a transportu prachu marťanskými větry si ferrihydrit uchoval svou vodní signaturu. To znamená, že Mars "zrezivěl" dříve, než se vědci dosud domnívali. "Zásadním zjištěním je, že ferrihydrit se mohl vytvořit pouze v období, kdy byla voda na povrchu Marsu stále přítomná," vysvětluje Valantinas. "Navíc zůstává stabilní i za současných podmínek na Marsu."

Pozorování NASA i data z vozítek Curiosity, Pathfinder a Opportunity dále podporují přítomnost ferrihydritu na Marsu. Tato zjištění posilují hypotézu, že kapalná voda sehrála klíčovou roli při formování marťanského povrchu.

Další mise přinesou přesnější odpovědi

Vědci se nyní těší na výsledky budoucích misí, kterou podnikne evropská robotická sonda Rosalind Franklin, nebo společná iniciativa NASA a ESA Mars Sample Return, jež umožní detailnější analýzu vzorků z Marsu přímo na Zemi.

"Některé vzorky již shromáždila sonda Perseverance a čekají na návrat. Jakmile je budeme moci analyzovat v laboratoři, budeme přesně vědět, kolik ferrihydritu obsahují a jaký význam to má pro pochopení historie vody - a možného života - na Marsu," dodává Wilson.

"Mars je stále Rudou planetou," uzavírá Valantinas. "Jen se naše chápání toho, proč je rudý, zásadně změnilo."