Foto: Jakub Plíhal

Mazutka

Demolice bývalé mazutové výtopny v pražském Karlíně v březnu letošního roku poukazuje na jedno z nejčastěji diskutovaných témat současnosti, a to ochranu poválečné architektury.

"Mazutka je stejně jako například Transgas reprezentantem poválečné architektury, která je v současnosti nejvíce ohrožená. Stavby z tohoto období mnohdy ztratily svou původní funkci a blíží se konci své životnosti a dozrály do doby, kdy je třeba řešit, co s nimi dál, zdali je složitě adaptovat pro nové účely, nebo zbourat" přibližuje Kučera.

Ne vždy je ale podle něj objekty možné zachovat. Mnohdy se nachází ve špatném stavu nebo neodpovídají současným požadavkům na jejich provoz. Na druhé straně domy, které v minulosti vzbuzovaly spíše negativní emoce, si podle něj díky iniciativě mnoha uskupení jako je například vzdělávací platforma Scholastika nebo spolek A489 našly hodně zastánců, především z řad mladší generace.

"Sledovat osudy těchto staveb je velmi populární, což je samozřejmě správně. Na druhou stranu mám pocit, že v některých případech se ale tento zájem zvrhl tak trochu ve fetiš," glosuje s tím, že nelze zachránit vše.

Demolici objektu mazutové výtopny, který nezískal status kulturní památky a tím pádem ochranu, podle něj do určité míry mohla urychlit právě snaha lidí o jeho záchranu. Majitel zkrátka raději rychle vyčistil pozemek, než aby se dostal do problémů při jeho zamýšleném prodeji. Nutno ale dodat, že statický stav Mazutky byl opravdu špatný.