Praha - Tak nám dalo práci si tu češtinu vydupat ze země, vyvzdorovat a "vypiplat", a teď se k ní takto macešsky chováme. Obrozenci by se obraceli v hrobě. I tak se dají shrnout názory češtinářů na výkony jejich studentů.
Nevytýkají jim pouze tradiční neznalost pravidel českého pravopisu, ale třeba i zkratkovité, "esemeskové" vyjadřování. A protože studenti téměř nečtou, ubývá košatých knižních výrazů.
Povinná četba ve škole to nezachrání, číst klasická díla české i světové literatury je "out", "in" je naopak stáhnout si za pár vteřin "výcuc" na internetu.
Výběr slov, která již mládež neumí použít
cudný, horlivý, hvozd, chmury, chrabrý, jihnout, jímavý, jízlivý, kasat se, kazajka, klání, kloudný, komolit, konejšit, lačný, láteřit, ledabylý, lomozit, lpět, mamon, mdlý, nedůtklivě, nejapný, niterný, osočit, ostýchavý, otálet, perný, pohnutka, pokoutně, ponurý, pookřát, pověra, potutelný, proradný, prchlivý, předpojatý, pýřit se, rmoutit se, rozšafný, rusý, schlíplý, slídit, spílat, srdnatý, strádat, střenka, svérázný, svízel, šev, tklivý, trýznit, úděl, uhranout, unylý, úlisný, upejpat, úporný, úskalí, uštěpačný, útlocitný, vesměs, výspa, vzývat, záhy, zakabonit se, zakolísat, záludný, zášť, zesinat, zevrubný, zpupný, ztepilý
(Zdroj: Asociace středoškolských češtinářů, výzkum lingvisty Jiřího Kostečky)
Za pokleslost češtiny však nemohou primárně studenti. Jsou oběťmi jazykového prostředí, v němž vyrůstají.
"Snižuje se povědomí o spisovné češtině tím, že se méně čte, a také tím, že mnoho mluvčích, kteří by měli mít statut profesionálů, nedosahuje na pomyslné standardy," říká například učitel češtiny na rýmařovském gymnáziu Vladimír Stanzel.
Má na mysli hlavně reportéry komerčních televizí a rádií, ale třeba i tvůrce v reklamních agenturách. "Ti někdy češtinu přímo przní. Nešvary se v povědomí uživatelů jazyka uchytí velmi lehce a jen těžko se jich pak zbavujeme," dodává.
U mladých je podle něj v kurzu angličtina, věnují se jí více než mateřskému jazyku. Do něj pak zanášejí anglické výrazy, ale i vazby či slovosled.
"Chybí úcta k jazyku a snaha pečovat o toto dědictví, které nám abbé Dobrovský a další buditelé vydupali takřka ze země. Ovšem to je postoj typický pro naprostou většinu dospívajících generací, včetně té mojí," domnívá se Vladimír Stanzel, jemuž rukou prošly stovky maturitních slohových prací z různých koutů republiky. Byl totiž jedním z šéfů hodnotitelských týmů v době, kdy se maturitní slohy hodnotily centrálně.
Nečteme, stahujeme
Jako hlavní problém vidí pokles zájmu o knihy a čtenářství. "Počítače a tablety umožňují stahovat nepřeberné množství her, videí, filmů, seriálů, hudby. Této konkurenci v jistém věku dítěte kniha nedokáže čelit," říká.
Úpadek češtiny dnešních studentů potvrzuje i Jiří Kostečka, předseda Asociace středoškolských češtinářů a pedagog s třicetiletou praxí.
"Mám schovány dnes již letité slohovky svých žáků. Texty, za které jsem v polovině osmdesátých let dával z milosti trojku, by považovali dnešní gymnazisté za naprosto pohodové. Argumenty jako 'vždyť je jasný, co jsem chtěl(a) říct, tak co s tím máte za problém?' u evidentních stylizačních pochybení jsou na denním pořádku."
Slovníček dnešní mládeže
AFAIK: As Far As I Know (pokud vím)
ASAP: As Soon As Possible (co nejdříve)
BRB: Be Right Back (hned jsem zpět)
BTW: By The Way (mimochodem)
CU: See You (uvidíme se)
IMHO: In My Humble Opinion (podle mého skromného názoru)
LOL: Laugh Out Loud/Lots of Laugh (směji se)
OMG: Oh My God (Ó můj Bože)
ROFL: Rolling On the Floor Laughing (smíchy se válím po zemi)
THX: Thanks (díky)
WTF: What The F*ck, (Co to sakra je?!)
Úpadek češtiny v psaném i mluveném projevu studentů potvrzuje i místopředseda Asociace středoškolských češtinářů a učitel pražského víceletého gymnázia s pětadvacetiletou praxí Josef Soukal.
Ve vyjadřování studentů podle něj značně přibylo vulgarit a ubylo spisovnosti. Výkony v češtině jsou dle jeho slov "výrazně slabší". I on potvrzuje, že angličtina je na rozdíl od češtiny u českých studentů "trendy".
"Mnozí vědí, že si jen s mateřským jazykem nevystačí, proto někdy i většinu pozornosti při jazykovém vzdělávání věnují angličtině či dalším cizím jazykům. Anglická slova či obraty pak zcela běžně vplétají i do komunikace s učiteli."
Poněkud smířlivější je lingvistka, bohemistka a učitelka češtiny na strakonickém gymnáziu Květa Rysová.
Podle ní se sice dnešní studenti neumějí spisovně vyjadřovat, ale kultivovanému mluvenému i psanému projevu je lze naučit. V přístupu mládeže k rodnému jazyku vidí i některá pozitiva: "Jsou kreativní a dokážou si s češtinou pohrát," říká.
Příkrý? Jízlivý? Chrabrý? Neznám
Oslovení češtináři ale shodně bijí na poplach. Tím, že dnešní mládež vyměnila knihy za počítače, tablety a mobily, hbitě ovládá a i ve škole používá anglické zkratky typu LOL, ASAP, BTW či CU, zato jí zcela uniká význam nedávno ještě zcela běžných českých slov.
"Ztrácíme české vidění světa, ztrácíme mateřštinu. A s tím i svoji identitu. Ztrácíme schopnost vyjádřit naprosto přesně myšlenku, obsah svého vědomí. A s tím ztrácíme i vědomí samo. A co nejhůř: zjevně nám tohle všechno nevadí." (Jiří Kostečka)
Citovaný pedagog a lingvista Jiří Kostečka sestavil na základě seriózního výzkumu seznam cca 250 slov stojících jen nepatrně mimo centrum slovní zásoby, jimž značná část dnešních gymnazistů nerozumí nebo rozumí jen matně, a už vůbec je aktivně neužívá.
"Nejde přitom o žádné archaismy nebo historismy – namátkou: příkrý, houně, dlít, chrabrý, rmoutit se, jízlivý, mimoděk, titěrný, tklivý, zadávit," uvádí jen některé příklady.
Nečtou ani rodiče. A to je katastrofa
Na problémy je zaděláno již v útlém dětství, svůj díl viny mají i rodiče. Vlivem zrychleného životního stylu a moderních technologií ani oni nemají čas, sílu či chuť číst svým malým dětem před spaním. "A to je katastrofa," podotýká Kostečka.
"A co hůř: ztrácíme české vidění světa, ztrácíme mateřštinu. A s tím i svoji identitu. Ztrácíme schopnost vyjádřit naprosto přesně myšlenku, obsah svého vědomí. A s tím ztrácíme i vědomí samo. A co nejhůř: zjevně nám tohle všechno nevadí," dodává.
