reklama
 
 

Potápět se do magických hlubin lze i v Česku, dokazuje nový přírodovědecký seriál České televize

25. 4. 2018
Před třemi lety sháněl dramaturg České televize Ivo Cicvárek několik podvodních záběrů do dětského pořadu Záhady Toma Wizarda. Při jejich přehrávání ve studiu jej zaujalo, kolik ryb a dalších vodních živočichů se na záběrech objevuje a že vůbec lze v České republice taková místa najít. "Řekli jsme si, že je škoda, že o podvodní krajině a o české přírodě se toho v České televizi moc neobjevuje," popsal ideu, jež stála u zrodu šestidílné série Magické hlubiny. Její premiérový díl odvysílá Česká televize již ve středu večer.

S moderátorkou a ostřílenou potápěčkou Lucií Výbornou budou diváci moci sestoupit z vrcholků hor od křišťálových pramenů až k tajuplným tůním lužních řek. Štáb natáčel pod hladinou přehrad, kamenolomů, pískoven, rekultivací na severu Čech, rybníků i ledovcových jezer na Šumavě, kam běžný laik nesmí.

"Voda je jeden z největších darů, které nám byly svěřeny. Během putování po české krajině jsme sledovali, co všechno ona sama a s ní spojený život dokážou během jednotlivých ročních období," sdělil režisér dokumentárního cyklu Pavel Jirásek.

Na natáčení seriálu spolupracoval štáb s předními českými biology a hydrobiology. Jedním z nich je například Jiří Křesina, který se zasazuje o návrat lososů do české krajiny, či hydrobioložka Martina Čtvrtlíková. "Tihle lidé nám vytipovali okruhy, přes potápěče jsme si tipovali místa, kde se dá něco natočit pod vodou. A potom záleželo třeba na počasí i aktuálním dění," objasnil Cicvárek.

Na dně Černého jezera i rekultivovaných lomů

Biologové jim pomáhali také při komunikaci s ochranáři, protože natáčení na některých místech vyžadovalo speciální povolení. Například pod hladinu již zmiňovaného Černého jezera na Šumavě se smí potápět pouze vědci.

"Jediným člověkem, který se tam smí potápět, je hydrobioložka Martina Čtvrtlíková. Měli jsme povolení jít se s ní potápět a natáčet její výzkum. Čas od času dostane tuto možnost i jiný výzkumník kvůli sběru pylu, jinak se tam ale nikdo potápět nesmí," uvedl dramaturg. Důvodem je svah a zachovalé vrstvy pylu od doby ledové. "Svah není teoreticky úplně stabilní. Kdyby se tam vrtalo moc lidí, mohlo by se stát, že by svah jednoho dne ujel, spadl dolů a vrstvy se porušily," dodal.

Právě pod hladinou lze snadno zpozorovat často i necitlivé změny krajiny, které postupně ničí křehký původní ekosystém. Dramaturga Iva Cicvárka rešerše jednotlivých témat natolik fascinovaly, že si ještě před první klapkou udělal potápěčský kurz, aby lépe porozuměl úskalím a nebezpečím potápění ve sladkovodních vodách.

"Svět, který se přede mnou alespoň na krátký okamžik otevřel, si nijak nezadá s exotickými podmořskými krajinami. A mimochodem, existuje spousta míst, kde ani potápěčský výcvik není potřeba. Úžasné příběhy se odehrávají ve studánkách, mělkých bažinách, v rákosinách. Stačí se pozorně dívat," myslí si dramaturg.

Jednotlivé díly představí nejen zajímavosti o různých českých vodních tocích či druhy fauny a flóry, které je obývají, ale také zajímavá místa pro potápěče. Těm se věnuje třetí díl s názvem Lomy a pískovny. "To jsou vesměs místa, kde se už teď smí potápět zcela běžně nebo se tam bude moci potápět v budoucnu. Stejně jako ve velkých rekultivacích na Sokolovsku a Mostecku, kde se počítá s tím, že jakmile skončí status dobývacího prostoru, budou místa předána k rekreačnímu potápění," dodal Cicvárek.

Mostecká čistá voda a spousta živočichů

Rekultivace třeba na Mostecku jsou podle štábu velmi zajímavé i z hlediska ekosystémů. "V rekultivacích jsme viděli nádherně čistou vodu. Viděli jsme hejna ryb a úsilí lidí, kteří se o ně starají a snaží se, aby ten ekosystém fungoval, a ukazovali nám, jak velké těžební jámy budou vypadat třeba za deset let. Díky rekultivacím sleduje spousta vědců druhy, o kterých se jim ani nesnilo, ať už jsou to hnízdící ptáci, nebo nějací vodní tvorové," popsala Výborná.

Práce na seriálu nebyla vždy jednoduchá - obnášela dlouhé natáčecí dny, ponory v často temných sladkovodních tocích i namlouvání místy máchovsky vzletného komentáře. Celý štáb se však shodl na tom, že ho natáčení nejen obohatilo, ale také mu mnohdy otevřelo oči.

Pro Výbornou bylo například největším poznáním to, kolik lidí v Česku v podstatě potichu pracuje na obnově a čistotě vod. "Voda je pro civilizaci samozřejmost a všichni mají pocit, že to takhle bude pořád," řekla.

Právě lidská nešetrnost je totiž největším nepřítelem podvodního světa. V Česku jej nejvíce poškozuje skrytá chemie, jež se do vody dostává. Problémem je podle autorů Magických hlubin také krocení přírody, ať už ve formě ničení mokřadů, úpravy koryt řek, či stavění přehrad. "Ano, je potřeba v krajině stavět stavby na zadržování vody, ale stavme malé stavby, třeba rybníky nebo poldery pod silnicemi, které zadržují srážkovou vodu," myslí si Cicvárka.

Přesto tvůrci říkají, že jejich cílem není přemlouvat lidi, aby se stali ekologickými aktivisty, ale spíše aby si uvědomili, jak krásná a křehká je česká příroda. Pokud se série bude divákům líbit, kreativní producent Patrick Diviš připustil, že se budou snažit sehnat peníze na další řadu. Nápady na další díly má celý štáb už teď.

autor: Magdaléna Daňková | 25. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama