Tramping je čistě česko-slovenský fenomén. Nikde jinde ve světě takovou komunitu nebo hnutí nenajdete. Nejstarší známá česká osada byla založena kolem roku 1918 na Vltavě v místě zvaném Svatojánské proudy a od té doby se také datuje začátek trampingu u nás. I když se zdálo, že jeho popularita po sametové revoluci klesla, podle Libora Fojtíka tomu tak není.
"Staří trampové často říkají, že až umřou, tak tramping zmizí, ale to si nemyslím. Tramping tady bude klidně dalších sto let," říká fotograf v podcastu Za závěrkou. Záměrně si proto do své fotografické knihy s příznačným názvem Trampové vybíral i mladé lidi.
"Válka trampů"
V poslední době se dokonce mluví o overtrampingu a "válce trampů" na Kokořínsku. Na základě stížností novináře a ekologa Ivana Breziny tam začala demolice trampských kempů.
"Na jednu stranu chápu našeho bývalého kolegu Ivana Brezinu, který poukázal na to, že některé trampské sruby a příbytky jsou v chráněné krajinné oblasti a nemají tam co dělat. S tím naprosto souhlasím," říká Fojtík.
Podle něj ale boření a odstraňování všech ohnišť, laviček a různých trampských míst, na která se po desítky let jezdilo, také není řešení. "Myslím si, že na jednu stranu je dobře, že se o tom mluví, ale ta debata je zbytečně vyhrocená," dodává fotograf.
Trampská povaha je podle něj z velké části přátelská. "Trampové jsou hodně otevření, svobodní lidé, kteří přijímají i nové lidi. Když někdo přijde a má zájem jezdit na vandr, tak pokud se bude chovat normálně, nebude házet odpadky do ohně nebo kolem sebe a bude se umět v přírodě chovat, rádi ho mezi sebe přijmou. Za pár týdnů tak můžete mít partu, se kterou můžete začít jezdit na vandr," popisuje své zkušenosti fotograf.
Nyní Libor Fojtík už třetím rokem pracuje na projektu s názvem Samostatně spolu o česko-slovenské hranici, který začal dělat s kolegou z Hospodářských novin Martinem Bibenem. "Přinášeli jsme různé reportáže a příběhy lidí, kteří přímo na té hranici žijí," říká fotograf. V blízké době by měla na toto téma vzniknout i výstava.
