Oslovovala cizince na ulici a pak narazila na Marilyn. Vyfotit ji musela

Podle fotografky Lucie Urban jsou Španělé celkově ochotnější k pózování před fotoaparátem než Češi.
Portrét umělkyně Žofie Eder u ní v ateliéru...
"Studovala jsem v Ústí nad Labem a Lucie v Ústeckém kraji žije. Obě jsme chtěly, aby v té sudetské krajině vzniklo něco surového, co bude zároveň evokovat svatební editorial," říká Lucie Urban.
Fotografie plakátů z inscenace Ikona...
Moment z pražské demonstrace studentů kvůli klimatickým změnám v roce 2018 Zobrazit 28 fotografií
Foto: archiv Lucie Urban
Petra Stěhulová Petra Stěhulová
před 3 hodinami
Vydejte se do města, oslovujte cizince a přineste jejich portrét. Úkol, který by leckoho vyděsil, se pro Lucii Urban proměnil v příležitost zachytit něco nevšedního. V ulicích Madridu "ulovila" mužskou Marilyn, snímek znepokojivý, i krásný. Nevysvětlitelné napětí je ale vlastní i další tvorbě zlínské rodačky, která se stejným zájmem fotí tváře divadelních herců, i neznámých bylinkářek.

"Po letech jsem zjistila, že mě přestává uspokojovat tužka a papír," popisuje  Lucie Urban v podcastu Za závěrkou období, kdy se přestala věnovat kresbě i malbě a začala svět zachycovat prostřednictvím fotoaparátu. Úplně nejraději fotí lidi. Portrétuje je do časopisů a ke spolupráci si ji zvou umělci, módní návrháři i designéři. V letošním roce dokončila diplomovou práci, jejímž výsledkem byla kniha s názvem Zjevení sledující život tří bylinkářek z různých míst České republiky. V knize zachycuje dokumentární formou jejich život a současné podoby bylinkaření.

Díky své práci fotografka často cestuje. V kariéře ji pak značně ovlivnil půlroční studijní pobyt v Madridu. "Dostali jsme za úkol fotit módu v ulicích. Nejdřív jsme měli objevit nějaká zajímavá místa a pak oslovovat cizí lidi a fotit je. Výsledek měl pak sloužit jako vzor pro stylizované focení modelů," vzpomíná Lucie Urban v podcastu. Ve městě pak narazila na člověka, kterého jednoduše musela vyfotit.

Foto: archiv Lucie Urban

"V Madridu je silná LGBT komunita, muži se tam nebojí nosit dámské oděvy a podpatky. Odchytla jsem tam kluka, který pro mě vypadal jako Marilyn Monroe. Posadila jsem ho na židli a vznikla z toho jedna z mých nejoblíbenějších fotek," vypráví fotografka a dodává, že podle její zkušenosti jsou Španělé celkově ochotnější k pózování před fotoaparátem než Češi.

Velký smutek a kůň

V rámci bakalářské práce se Lucie Urban věnovala tématu saudade, což je emocionální stav melancholické nebo hluboce nostalgické touhy po někom nebo něčem milovaném a nepřítomném. V tomhle případě tedy Lucie Urban udělala výjimku - nefotila lidi, ale v hledáčku fotoaparátu se ocitl kůň.

"Když jsem se vrátila zpátky do Čech, zažívala jsem velký smutek a nějaký zmatek. Nebyla jsem si jistá, jestli chci zůstat v Česku, a zároveň jsem cítila, že ani Madrid není místo, kam bych se chtěla vrátit. Ve stejném období si kamarádka přivezla koně z Portugalska a popisovala mi, jaké melancholické stavy to zvíře má. Zaujalo mě to, protože jsem se v různých situacích cítila dost podobně," říká fotografka s tím, že toho daného koně pak fotila přibližně půl roku.

V poslední době pracovala například na editorialu neboli fotostory z ponurého, ale romantického prostředí Sudet, které je podle ní inspirativní.

Více se dozvíte v podcastu Za závěrkou a v galerii, kde si můžete prohlédnout průřez tvorbou Lucie Urban.

 

Právě se děje

Další zprávy