U spisovatele Karla Čapka se v jeho vile na pražských Vinohradech vždy v pátek scházela debatovat řada osobností. Čapek je rád fotil, ale přestože to byli ve své době velmi známí lidé, existovalo několik portrétů, ke kterým donedávna nikdo nedokázal přiřadit správné jméno.
Podařilo se to až díky dlouholetému badatelskému výzkumu Jana Bílka. Společně s Jarmilou Schreiberovou, která zpracovala hesla o jednotlivých osobnostech a jejich životních osudech, pak připravili knihu Pátečníci na fotografiích Karla Čapka, jejíž křest se odehrál v pátek 5. dubna.
Tváře, které opět získaly svá jména i příběhy
"Mezi šedesáti pátečníky jsou ti, jejichž podoba je dnes všeobecně známá, například Jan Masaryk nebo Josef Čapek. Další z nich už poznají experti (jde například o Františka Kubku, Jana Mukařovského nebo Otakara Vočadla). Existují však i tváře, ke kterým jsme donedávna nedokázali přiřadit jméno. Museli jsme tedy identifikovat osoby, které dnes v kolektivní vizuální paměti nejsou," vysvětluje spoluautorka knihy Jarmila Schreiberová.
"Byl to lékař Jaromír Bouček (býval vydáván za někoho jiného), učitel Karel Kraus (jeho osoba byla často zaměňována za několik jiných Krausů), vedoucí prezidentské kanceláře Josef Schieszl, diplomat Jaroslav Kraus, lékař Jaroslav Adlof a ekonom Maximilián Bitterman," dodává spoluautorka knihy.
Kniha kromě nových zjištění a medailonků Pátečníků přináší i mnoho zajímavých útržků a dobových postřehů. Pojďme se podívat na některé z nich:
Fráňa Šrámek byl u vzniku Pátečníků. Pak už ale nechodil
"Karel Čapek a Fráňa Šrámek si udělali pravidlo, že se budou vždycky v pátek scházet a povídat si. Během doby k tomu přibyl Josef Čapek a potom ještě František Langer. Mluvili o literatuře a takových věcech a pak jsem k tomu přibyl ještě já. To nás bylo pět, ale odpadl Fráňa Šrámek pro svou plachost. Zdá se, že nesnášel více lidí než dva," cituje kniha ze vzpomínek spisovatele a žurnalisty Ferdinanda Peroutky.
Obhroublosti tu v klatbě nebyly
Kniha o Pátečnících také přináší vzpomínku literárního kritika Jana Münzera na jazyk, kterým mezi sebou Pátečníci hovořili: "A jindy zas, když mezi sebou jen jsme povídali, zpívaly se písně a tropily se žerty. Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu také v klatbě nebyly. Kdo přišel sem, ten titul odložil a byl jen člověk a především byl kamarád a druh."
Foustka tvrdil, že je spoluautorem Bílé nemoci, Selver si přivlastnil R.U.R.
Publikace připomíná i nepříjemnosti a spory, které si Karel Čapek prožil s některými Pátečníky. Jeho přítel, spisovatel Jiří Foustka, si dělal nárok na spoluautorství Čapkovy divadelní hry Bílá nemoc. Měl pocit, že Čapek použil námět z jeho utopické hry Dělo života. "Žádal, aby byl uveden jak v knižním vydání, tak na plakátech jako spoluautor a aby se podílel na honorářích i na všech dalších právech," cituje kniha z publikace Julia Firta Knihy a osudy.
Paul Selver, který ve Velké Británii Čapka zastupoval, si zase načas tak trochu "přivlastnil" hru R.U.R a na přelomu let 1926 a 1927 se v anglickém tisku prezentoval jako její autor.
Pátečníci měli tragické osudy, mnozí zemřeli v koncentrácích
Lékaře Jaromíra Boučka popravili nacisté na Kobyliské střelnici. Malíř Josef Čapek byl zavražděn v koncentračním táboře Bergen-Belsen a jeho ostatky se nikdy nenašly. Spisovatel Alfred Fuchs byl umučen v koncentračním táboře Dachau. Diplomat a politik Jan Masaryk v roce 1948 krátce po nástupu komunistů k moci za nevyjasněných okolností vypadl z okna Černínského paláce.
Josefa Palivce nacisté věznili na Pankráci kvůli jeho činnosti v odboji, ale přežil. Pak ho však v roce 1951 odsoudili a uvěznili komunisté v jednom z politických procesů. Spisovatel Karel Poláček zahynul v nacistickém koncentračním táboře, pravděpodobně v Gliwicích. Sociolog Vasil Krpálek Škrach byl zatčen gestapem a popraven. Spisovatel Vladislav Vančura byl zatčen nacisty a popraven. Tento výčet tragických osudů Pátečníků ovšem není zdaleka kompletní.
Kniha přináší nová fakta i radost ze čtení
Přestože publikace Pátečníci na fotografiích Karla Čapka stojí na stovkách hodin pečlivé badatelské práce, zároveň se i dobře čte. Kromě faktů přináší také příběhy, dobové postřehy ze života bratří Čapků a osobní vzpomínky Pátečníků. A pak jsou zde samozřejmě také fotografie od Karla Čapka. Celkem publikace zpřístupnila kolekci reprodukující 99 vyobrazení pátečníků a další tři Čapkovy snímky skupinové povahy. Ukázky přinášíme ve fotogalerii u tohoto článku.
Pátečníci na fotografiích Karla Čapka
Autoři: Jan Bílek (úvodní studie) a Jarmila Schreiberová (medailony autorů). Vydal Památník národního písemnictví, 2023. Brožovaný výtisk, 250 stran, kniha obsahuje 102 fotografií Karla Čapka. Křest knihy proběhl v pátek 5. dubna 2024.
