Ze Zlína do světa. Architektka Jiřičná slaví 80 let, její interiéry znají všude

Eva Jiřičná slaví v neděli osmdesátiny.
V roce 1997 vznikla z jejího návrhu v Brně lávka přes ulici Koliště. V moravském městě by ještě měl v budoucnu vyrůst nový nejvyšší mrakodrap v zemi, 117 metrový Palác Heršpická.
Moderní Oranžerie u Jeleního příkopu v areálu Pražského hradu vyrostla v roce 1999. 
Do stavby je začleněna původní renesanční zeď, Plečnikova kašna a Rothmayerova fontánka.
Eva Jiřičná se spolu s Petrem Vágnerem a dalšími sedmi architekty podílela na návrhu Univerzitního centra a Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve svém rodném Zlíně.
Café B. Braun v Lékařském domě na pražském náměstí I. P. Pavlova dle návrhu Jiřičného studia AI Design bylo zbudováno v roce 2010.
Foto: Petra Bejdová
Magazín ČTK Magazín, ČTK
2. 3. 2019 19:54
Jednoduché linie, ocel, sklo i střízlivá modernost. Projekty v současnosti snad nejslavnější české architektky mají punc originality a její prosvětlené interiéry vyplňují luxusní obchody, byty i kanceláře po celém světě. "Uvnitř objektů mě fascinuje světlo a práce s ním. Hledám cesty, jak jej dostat do prostoru. Světlost, průhlednost a materiály ve své ryzí podobě," říká. Navrhla Oranžerii na Pražském hradě, lávku pro pěší v Brně, autobusové nádraží Canada Water v Londýně nebo rozšíření knihovny v Leicesteru.

Eva Jiřičná navrhuje luxusní hotely, soukromé byty i mosty. Jejími klienty jsou šlechtici i úspěšní byznysmeni. Její designérské prodejny jsou na prestižních adresách Londýna či New Yorku. Pracovala pro značky jako Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon a také pro mnoho významných kaváren a restaurací. 

V rodné zemi lidé její práci dlouho neznali. Rodačka ze Zlína s britským pasem se totiž v roce 1968 stala proti své vůli emigrantkou a do Československa poté poprvé přijela až v roce 1990.

Do světa architektury vešla s kvalitním vzděláním. Její otec byl architekt a pracoval pro Tomáše Baťu. Tento obor vystudovala na pražské technice a dále u Jaroslava Fragnera na pražské AVU.

Po studiu jí nabídli stáž v Anglii, odjela tam 1. srpna 1968. A pak přišel dopis z velvyslanectví s textem: "Vaše doložka je zrušena a návrat do vlasti z důvodu veřejného zájmu nežádoucí."

Studio v Londýně i v Praze

V ateliéru Louise de Soissons, který projektoval nový přístav v Brightonu, se učila používat materiály průmyslového designu, později spolupracovala s architektem Richardem Rogersem a pak dostala zakázku na několik obchodů v centru Londýna a ve Spojených státech.

Tak se postavila na vlastní nohy a v roce 1976 si založila ateliér. Pracovala pro pojišťovnu Lloyd, lorda Rothschilda a další. 

Nyní má Jiřičná architektonické studio v Praze (AI Design Praha; s Petrem Vágnerem) i v Londýně (Eva Jiricna Architects). Učila i na VŠUP v Praze, kde byla vedoucí jednoho z ateliérů architektury.

Renomovaná architektka sama o sobě tvrdí, že nemá příliš smyslu pro obchod a silnější se cítí v tvorbě: "Tvorba je neustálé hledání, množství práce a moře potu. Málokdy se stane, že člověk dojde až do cíle. Ale nevadí, že se tam nedostane. Smyslem je právě ten proces a ta cesta."

Jiřičná je členkou Královské akademie umění a Amerického institutu architektů, má čestné doktoráty několika univerzit. Mluví anglicky, rusky, francouzsky a italsky. Také muži jejího života byli vždy architekti, a to včetně Jana Kaplického.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy