Českou účast na trienále dnes přiblížila Radka Potměšilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které projekt zašťiťuje.
Jedna z nejstarších mezinárodních přehlídek svého druhu začíná tento pátek 1. března a potrvá do 1. září, letošní ročník se jmenuje Broken Nature: Design Takes on Human Survival (Zlomená příroda: design si bere na paškál přežití člověka).
Milánská trienále designu a architektury se nejprve konala v Monze, posléze byla přesunuta do Milána.
Česká republika se zúčastnila již prvního ročníku v Monze roku 1923, excelovala na každém ročníku až do roku 1947. Ceny si odnesli například Ladislav Sutnar, Josef Sudek nebo František Tröster.
Po odmlce způsobené studenou válkou navázalo Československo v roce 1957 sklářskou expozicí a účastnilo se až do roku 1968, kdy zaujalo expozicí pracovních nástrojů Petra Tučného.
Normalizační poměry pak účast československých designérů, umělců a architektů na milánském trienále zrušily. Česko se na přehlídku letos vrací po 50 letech. Zúčastní se s Kinterovým dílem nazvaným Out of Power Tower, což je čtyřmetrová věž z vybitých baterií.
Nastiňuje apokalyptickou krajinu, kterou zanechává drancující přístup člověka ke svému prostředí, a odpovídá na vzrůstající, nezastavitelnou spotřebu energie či vyčerpání minerálních zdrojů, jež jsou v bateriích skryté.
Druhý projekt Lithopy, jehož koncept vytvořili Denisa Kera a Petr Šourek, reaguje na boom kryptoměn a nových technologií blockchain formou polyekranové projekce.
Líčí utopickou komunitu, která žije v blízkosti naleziště lithia a jejíž život určují kryptoměna a chytré kontrakty na blockchainu pod dohledem satelitů. Utopie předkládá univerzální příběh o moci, technologii, surovinách a lidech.
Kurátorkou české účasti na trienále je Iva Knobloch z Uměleckoprůmyslového musea.
