Vila Viktora Beneše se nachází v ulici Nad Výšinkou a od roku 2007 ji vlastní manželka spolumajitele Penty Valéria Haščáková, která zažádala o povolení k demolici. "Nemovitost je předmětem prodeje a vzhledem ke skutečnosti, že nový majitel chce postavit jiný rodinný dům, požádali jsme o vydání demoličního výměru," vysvětlila majitelka Deníku N. V katastru nemovitostí jsou stále právoplatnými vlastníky vily Valéria Haščáková a firma Slam.Expo z Olomouce.
Stavební úřad Prahy 5 Haščákové vyhověl a v úterý 13. června zveřejnil na svých stránkách povolení k demolici, což vzbudilo emoce na sociálních sítích, mezi obyvateli Hřebenek i některými politiky. Do sporu se vložil pražský primátor:
"Myslím si, že by měla zůstat stát tam, kde stojí. Demoliční plány majitelky objektu mě velmi překvapily, protože dle mých informací byla předchozí žádost o změnu územního plánu v této lokalitě spojena s předpokladem rekonstrukce tohoto domu. Považuji to tedy za velmi nešťastné řešení," řekl Aktuálně.cz Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že v koalici bude jednat o odvolání města proti demoličnímu příkazu vydanému Prahou 5.
"Dům se nenachází v památkové rezervaci historické části města a není památkově chráněný, ale nachází se v zóně blízké centru," dodal.
Demolici by chtěli zabránit i památkáři, mají ale svázané ruce. Národní památkový ústav nemůže s bouráním nic dělat, protože stavba nespadá pod žádnou formu ochrany. "Vila Nad Výšinkou 15 se nachází jen na území ochranného pásma pražské památkové rezervace a není solitérně chráněnou kulturní památkou. Možná vás napadne, proč jí není už dávno. Protože ji nikdo nikdy na kulturní památku nenavrhl," řekla Aktuálně.cz mluvčí Národního památkového ústavu Andrea Holasová.
Jedinou možností je teď podle odborníků podat odvolání na stavební úřad Prahy 5, který by oddálil demolici, a zároveň podnět na ministerstvo kultury, které by "mohlo" stavbu dodatečně prohlásit za kulturní památku. V historii se to ale nikdy nepodařilo, zákon není takovému postupu nakloněn.
"Jednoduše řečeno: demolici stavby, která není chráněná statusem kulturní památky ani neleží na území památkové zóny či rezervace, nelze zabránit," vysvětluje místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu a autorka knihy Zbořeno, historička Kateřina Bečková.
Podle ní je stavba ukázkový příklad obrovské legislativní díry, s níž si státní památková péče nedokáže poradit. Památkáři ani veřejnost nemají žádný účinný prostředek, jak verdikt stavebního úřadu odvrátit.
"Pokusu o 'účelové' prohlášení stavby v okamžiku ohrožení za kulturní památku se ministerstvo kultury vždy bránilo, a pokud se tak přece stalo, ministr kultury jej pak v odvolání zrušil s dovětkem, že 'majitel nechráněné stavby měl legitimní očekávání, že ji bude moci zbořit' (případ pozdně funkcionalistické vily Na Petřinách 7). Dům v ulici Na Výšince ve vilové kolonii Hřebenky by tedy mohl zachránit jen zázrak, například že majitel od demolice ustoupí sám," myslí si Bečková.
Co je ochranné pásmo
Ochranné pásmo památkově chráněného území slouží k ochraně vnějšího obrazu památkové rezervace či památkové zóny, pro zajištění urbanistické a architektonické kvality jejich bezprostředního okolí nebo i pro uchování pohledových vztahů chráněného území k širšímu okolí.
Rodina Viktora Beneše žila ve vile do 80. let
Dům, který má užitnou plochu neuvěřitelných 1995 metrů čtverečních, postavil mezi lety 1910 a 1912 inženýr a architekt Viktor Beneš pro svou rodinu, především své dvě děti, protože deset let po dokončení stavby zemřel. Jeho syn a dcera se svými rodinami žili v domě během dvou světových válek, kdy se narodil i vnuk stavitele.
"Vila byla jedna z prvních, které stávaly na kopci, v dnešní ulici Nad Výšinkou. Pamatuji si, že její pozemky se táhly až k bývalému zahradnímu domku, byly tam ovocné sady a hospodářství. Interiér byl obložený precizně zpracovaným dřevem a vitráže byly autorským dílem Alfonse Muchy," říká vnuk stavitele Viktora Beneše, který je také vystudovaným inženýrem a autorem například části interiéru pražské Lucerny.
Po převzetí vlády komunisty byla vila znárodněna, přepsána na Obvodní podnik bytového hospodářství (OPBH) a postupně v ní žilo 20 rodin. V roce 1976 ji do své správy získal tehdejší Československý rozhlas pod vedením Jána Rišky, švagra politika Bohuslava Chňoupka, který bydlel v sousední vile. Rozhlas zažádal o změnu územního plánu a přepsání objektu z rodinného domu na vzdělávací středisko s ubytovací kapacitou. Rodinu nechali žít v části domu do roku 1981, potom se musela vystěhovat.
"Výměnou nám OPBH nabídlo dvoupokojový byt v panelovém domě na sídlišti Bohnice. Na ten nikdy nezapomenu. Vzpomínám si, že kuchyň tam byla tak úzká, že aby člověk mohl otevřít troubu, musel mít zadek vystrčený kolmo směrem do předsíně," vzpomíná manželka právoplatného dědice, taktéž inženýrka.
Rodině se v 80. letech nakonec podařilo odkoupit vilu nedaleko jejich bývalého sídla, a tak do Bohnic nakonec nemusela. Do nového třípatrového domu, který byl klasifikovaný jako činžovní vila, jim stát nastěhoval nájemníky. "Dělali jsme v podstatě domovníky, starali se o zahradu, teplo, a když se jim něco rozbilo, museli jsme to spravit," vzpomíná rodina na začátky ve vile, ve které bydlí dodnes.
Na vile v anglickém stylu možná spolupracoval i Kotěrův žák
Než se rodina zmíněného dědice musela z původní vily Viktora Beneše vystěhovat, žila v ní přibližně 20 let. Doma mají desítky dobových fotografií, které dokreslují původní atmosféru místa a kvalitu některých prvků, které se nacházely na fasádě domu i v interiéru.
V ateliéru stavitele nějakou dobu pracoval také Kotěrův žák a tvůrce pražské Ořechovky Jaroslav Vondrák. Zůstává tajemstvím, do jaké míry spolupracoval i na rodinné vile Nad Výšinkou.
"Komín s výstupy kolmo k ose cihelného tělesa je sám o sobě artefaktem a nelze vyloučit případnou účast Jaroslava Vondráka na projektech. Tento typ komínu lze doložit též na pozdější Vondrákově vlastní vile na Ořechovce. Sousední vily v ulici Na Hřebenkách z doby po první světové válce pocházejí velmi pravděpodobně od Vondráka. Lze mít za to, že už roku 1910 mohl pro Viktora Beneše pracovat," píše historik Jan Svoboda v publikaci Praha stoletá z roku 2014.
O architektonické kvalitě je přesvědčený i historik a popularizátor Zdeněk Lukeš. "Vila je pozoruhodnou ukázkou pohodlného anglického rodinného domu. Architekt a stavitel Viktor Beneš ji před první světovou válkou vystavěl v romantické poloze v zahradní čtvrti Hřebenky na pražském Smíchově. Obdobná stavba v romantickém stylu tohoto typu v Praze není, a proto by se měla rozhodně zachovat," řekl Aktuálně.cz.
"Lidé k nám chtěli na prohlídky, mysleli si, že je to zámek"
Na život v ohromné vile vzpomíná rodina s nostalgií. Ve vile žilo od 50. let asi 20 rodin. "Bydleli jsme v prvním patře a měli jsme oddělený vchod. Zahradu nám rozdělili na části, do poslední chvíle jsme tam pěstovali všechno možné. A z terasy byl krásný výhled na město, ta už tam ale dnes není," říká smutně manželka vnuka se svou dcerou, která si na terase často hrála na zahradnici.
Dcera dědiců si vzpomíná i na to, jak se lidé zastavovali u plotu a ptali se, jestli je dnes otevřeno. "Lidé, kteří nebyli místní, si mysleli, že je to nějaký druh státní památky. Často se ptali, jestli je zámek či panství přístupné a jestli mohou nahlédnout dovnitř," směje se pravnučka stavitele, kterou stejně jako zbytek rodiny vzala demolice u srdce. "Je to naše historie. Když vám chce někdo zbořit dům, kde jste se narodil, je vám do breku. Byla to úžasná stavba," dodává.
Na původních projekčních plánech, které Beneš předkládal stavebnímu úřadu, je vidět, s čím vším architekt a stavitel pro svou rodinu počítal. Byly v ní pokoje pro vychovatelky, vinárna, šermírna, medovna, pracovny a několik ložnic i koupelen. Dispozice se v průběhu času lehce změnila, interiéry ale zůstávaly nezměněné včetně vyšívaných tapet, dřevěného obložení, vitráží a nábytku.
Rodině se dům vrátil v restitucích v roce 1992, a protože už všichni 12 let bydleli jinde, dům pronajali americké agentuře Leo Burnett. Po Československém rozhlase zbyly ve vile vady na kráse. "Například štukový strop konstrukčního systému Hennebique rozhlas natřel umělou hmotou. Zrušil centrální vytápění a do pokojů dal akumulačky. Zděsila jsem se," říká rodina.
Její manžel si v 90. letech při kontrole stavu domu zapsal: "Některé interiéry v domě vynikají dokonalou řemeslnou prací a jsou památkově chráněny," píše se v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici. Ve veřejně dostupném katalogu památkově chráněných objektů a prvků ale není památková ochrana u vily na Hřebenkách nijak zaznamenaná.
"Jestli to koupíte, nic vám tu nedovolím"
Agentura Leo Burnett působila ve vile zhruba deset let. Když dávala výpověď, rozhodli se dědicové k prodeji domu. "Vila by se musela rozdělit mezi několik rodin a potřebovala rekonstrukci, na kterou jsme neměli peníze. Rozhodli jsme se ji v dobré víře prodat," vysvětluje rodina.
Sousední vilu, kterou Viktor Beneš postavil pro svého bratra, v době prodeje vlastnil spolumajitel Penty Marek Dospiva. O prodeji "zámečku" se dozvěděli manželé Haščákovi ze Slovenska (Jaroslav Haščák, spolumajitel Penty - pozn. red.), kteří dali Dospivovi plnou moc při podpisu kupní smlouvy jako právoplatnému zástupci. Rodina ale při prodeji vybírala mezi více kandidáty, někteří už měli i hotový projekt na rekonstrukci.
"Pokaždé když jsme tam někoho přivedli na prohlídku, byl Marek Dospiva doma. Bylo to až podezřelé. Když jsme tam prováděli Švýcary, přišel dokonce s transparentem, který říkal 'Jestli to koupíte, nic vám tu nedovolím'," líčí bývalá majitelka domu.
O reakci Marka Dospivy na slova Janatkových požádalo Akuálně.cz mluvčího Penty Ivo Mravinace. V e-mailové korespondenci napsal: "Lze se zapojit do diskuze nad věcnými fakty. Jistě ale nepředpokládáte, že se zapojím do emotivní diskuze, kde mám komentovat, zda ten řekl toto, onen zase něco jiného, komentovat dokonce i blábol. Slova umí báječně poškodit pověst, aniž by na nich bylo něco pravdivého. Dům není památkově chráněný. Je v soukromém vlastnictví. Společenskou diskuzi kolem jeho možné demolice respektuji, ale vše má svoje meze."
Rodina nakonec vilu Haščákovým prodala. Smlouvu podepisoval Marek Dospiva, který údajně za manžele sliboval, že vilu zrekonstruují. To se ale nestalo a od roku 2007 vila chátrá. V zadním traktu domu chybí část tašek, okna jsou otevřená a sklo místy rozbité. Zahrada je dlouhodobě neudržovaná a v některých místech domu odpadává kus zdiva. Podle rodiny vila při prodeji takhle nevypadala.
"Když jsme dům prodávali, byl v dobrém stavu. Potřeboval rekonstrukci, ale střecha byla v 90. letech částečně nová, byla v pořádku kanalizace i celkový stav domu. Rekonstrukce se týkala hlavně rozvodů a částí, které necitlivě opravil Československý rozhlas," říkají potomci.
Co bude dál?
Pražský primátor Zdeněk Hřib chce teď jednat v koalici o odvolání vůči rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 5. Ten by čistě teoreticky mohl osud vily zvrátit, vzhledem k majetkoprávním souvislostem by ale k tomu musel mít neprůstřelné důvody.
Dalším hráčem, který by mohl vilu zachránit, je v této věci už zmíněné ministerstvo kultury, které může vilu prohlásit kulturní památkou. Někdo mu to ale musí navrhnout, a jak už bylo vysvětleno v úvodu, i v tomto případě by rozhodující orgán musel najít vysvětlení, které by Haščákovi nemohli právně napadnout.
Do sporu se vložila i starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková, která na dnešek (středu) svolala mimořádnou radu. "Nejsme účastníkem v řízení o odstranění stavby a nemůžeme do něj zasáhnout, hlavní město tedy alespoň vyzveme, aby se v řízení k demolici odvolalo," napsala na svém facebookovém profilu, na kterém také kritizovala dlouhodobou toleranci města.
"Ať už stavbu čeká jakákoliv budoucnost, pravdou je, že kdyby závazná stanoviska magistrátu nepovolovala náhradu vil bytovými domy, k podobným situacím by v takové míře nedocházelo. Na Hřebenkách se proto pokusíme rozšířit zónu památkové ochrany. To by nám umožnilo necitlivým zásahům do atmosféry této vilové čtvrti bránit," dodala Zajíčková.
