Miloval hudbu, hrál na několik nástrojů, hovořil cizími jazyky, podporoval vědce i výtvarníky. Přestože byl císař Leopold I., který žil v letech 1640 až 1705, dědečkem Marie Terezie a do historie se vepsal mimo jiné i jako druhý nejdéle vládnoucí panovník, veřejnost toho o jeho životě příliš neví. 

V olomouckém Arcidiecézním muzeu se to proto rozhodli změnit. Blíže tam nyní představují jak císařovu osobnost, tak jeho dvůr, zejména pak velkolepé slavnosti včetně unikátního koňského baletu La Contesa dell’aria e dell‘acqua (Souboj povětří a vody), jímž v roce 1667 oslavil svatbu se španělskou princeznou Markétou Terezou.

Díky tomuto představení získala celá výstava název Koně v piškotech. "Je to jednoznačně nadsázka. Koně samozřejmě netančili v piškotech, v tu dobu ještě ani baletní boty zvané piškoty neexistovaly," říká kurátor výstavy Miroslav Kindl.

Koňský balet byl ve skutečnosti náročná koňská drezúra. "Dnes ji dokáže předvést jen několik málo jezdeckých škol v Evropě. Tehdejší představení se nedá srovnat s dnes známější olympijskou drezúrou koní. Jezdec i kůň museli projít mnohaletým školením, aby tuto vysokou školu jezdectví mohli předvádět. Leopold byl velmi dobrý jezdec, proto se baletu sám aktivně účastnil," dodává kurátor s tím, že koňský balet i další svatební oslavy byly mimořádně nákladné.

"Z dobových materiálů a tisku víme, že to stálo 939 tisíc zlatých, což byla obrovská suma. Třeba za budovu opery, byť byla dřevěná, dal císař kolem dvaceti pěti tisíc zlatých," zdůrazňuje Kindl.

O ceně svatebního veselí svědčí také fakt, že ačkoliv se Leopold I. oženil ještě dvakrát, oslavy už nikdy nebyly tak velkolepé jako v roce 1667.

Koňský balet se dochoval na grafických listech, uložených na kroměřížském Arcibiskupském zámku. Díky nim je dnes známo, že Leopoldovo představení se odehrávalo na nádvoří vídeňského Hofburgu.

Výstavu Koně v piškotech už loni viděli návštěvníci Arcibiskupského zámku, její olomoucká repríza však nabízí více informací i exponátů, hlavně grafických listů.