Stojí miliony a zájemci na ně čekají roky. Pár staví obytňáky na Dakar i polární kruh

Lenka a Martin Vejnarovi se specializují na přestavbu expedičních obytných aut.
Mercedes Sprinter 4×4 IGLHAUT, velikost L4H2.
Jako doma, nebo snad možná i o trochu hezčí, což?
Expediční dodávka Sprinter 4×4 budí svým exteriérem drsný dojem, uvnitř ale nabízí pohodlné zázemí pro 2-4 cestovatele. Zobrazit 36 fotografií
Foto: Tereza Šolcová
Tereza Šolcová Tereza Šolcová
Aktualizováno 31. 3. 2025 14:57
Od expedičních čtyřkolek na cesty za polární kruh přes tatrovky schopné zdolávat pouštní terén na Rallye Dakar až po luxusní obytná rodinná auta - anebo třeba všechno dohromady! To všechno umí manželé Vejnarovi navrhnout, naprojektovat a následně postavit. Rukama jim prošly stovky aut a skutečnost, že mají čekací lhůty na rok dopředu vyblokované, dokládá jediné: O jejich obytky je obří zájem.

Začalo to přitom docela nevinně. "Už na základní škole jsem chtěl vozit kapelu dodávkou. Pak jsem měl úraz a z pojistky jsem si tu první dodávku koupil," vypráví v přístřeší jičínské dílny Martin Vejnar. V hale stojí několik vozidel v různých fázích přestavby a kolem nich se to jen hemží řemeslníky. Někteří měří, další cosi vrtají, jiní motají kabely. Firma Martina a Lenky Vejnarových má v současnosti 18 zaměstnanců, kteří na přestavbách aut pracují.

Celý proces přestavby může trvat několik měsíců nebo i rok.
Celý proces přestavby může trvat několik měsíců nebo i rok. | Foto: Tereza Šolcová

"Jezdit kempovat v dodávce jsme začali snad 18 let nazpátek," navazuje Lenka Vejnarová, která se ve firmě stará o marketing. "Pak ale Martin postavil obytnou vestavbu do naší tehdejší T3 (Volkswagen T3 - pozn. red.), hodil fotky na Facebook a najednou se začali ozývat lidé, že by to takhle chtěli postavit taky," pokračuje. První vestavby na zakázku tak dle jejích slov vznikaly ve značně punkových podmínkách. "Stavěli jsme to na chalupě v garáži, teda spíš na zahradě, protože ta garáž měla asi tři krát čtyři metry," směje se sympatická černovláska. "Mně se tam tehdy vešel stůl a pila, a to bylo tak všechno, takže jsme se po pár měsících rozhodli přestěhovat do Jičína a pronajmout si dílnu," pokračuje Martin Vejnar.

"A techničák, ten máte? A mohla bych ho vidět?"

"A pak to všechno nabralo rychlý spád. Po chvíli nám začala být malá i první pronajatá dílna, a tak jsme si pronajali další část budovy, pak i tu budovu celou. Nakonec nám ale byla malá i ta, a tak jsme před třemi lety přesídlili sem," rozmáchne se rukama Martin Vejnar. Pravda je, že auta, která v dílně stojí, málo místa určitě nezabírají.

Zejména třeba expediční náklaďáky, k jejichž přestavbám se Vejnarovi postupem času dopracovali a na nichž dnes staví celou svoji značku. "Specializujeme se na takové více expediční přestavby, než jsou třeba klasická obytná auta. Chceme dělat auta, která mohou nějaký čas cestovat úplně nezávisle na kempech a mají možnosti doplňovat naftu nebo vodu," vysvětluje Martin Vejnar s tím, že obytňák s takovou úpravou může fungovat až tři týdny úplně nezávisle na okolí. 

Vejnarovi si s každým autem vyhrají do posledního puntíku. Od výbavy přes kola až po ochranný nástřik.
Vejnarovi si s každým autem vyhrají do posledního puntíku. Od výbavy přes kola až po ochranný nástřik. | Foto: Vejny Wood

Od "samodomo" vestaveb se Vejnarovi během zhruba sedmi let dopracovali do fáze, kdy mají kromě bohatých zkušeností s přestavbami jako takovými i plnou certifikaci na celý proces a auta, která z jejich dílny odjíždí. Jsou tak plně homologovaná a takříkajíc papírově zcela pošetřená. "Máme na všechno razítka, všechno je pod atesty ministerstva dopravy," pyšní se Martin Vejnar, "radši ale ani nechtějte vědět, kolik to všechno stálo," dodává polohlasem.

Osobák, který váží 24 tun

Podle Martina Vejnara je papírování při přestavbě vozidla na obytné zcela zásadní - třeba v případě dopravní nehody a následného řešení s pojišťovnou. "Pod tou přestavbou jsme nakonec podepsaní my, takže chci, aby to všechno bylo v pořádku, přes to nejede vlak," říká.

Zároveň s tím se ale celý proces musí promítnout i do konečné ceny. "Lidé si ani mnohdy neuvědomují, že to vlastně stojí také čas a peníze, byť se jedná zjednodušeně řečeno jen o 'blbé papíry'. Když se podíváte na tenhle náklaďák," ukazuje Martin Vejnar směrem k několik metrů vysokému vehiklu na kolech stejné výšky, jakou má zhruba jeho žena, "tak to má sice 24 tun, ale papírově je to pořád osobní auto," kření se muž v kšiltovce.

S takovým obytňákem se člověk nemusí bát vyrazit do terénu.
S takovým obytňákem se člověk nemusí bát vyrazit do terénu. | Foto: Vejny Wood

Kromě toho, že Vejnarovi lidem nabízí možnost cestovat mimo kempy, zakládají si i na ekologičnosti použitých materiálů a doplňků, které do vybavení jednotlivých vozů dodávají. "Než mě zarazíte, protože je mi jasné, že se chcete ptát, jak můžeme být eko, když stavíme auta, co jezdí klidně za 15 litrů nafty na 100 kilometrů," začne Lenka Vejnarová, "snažíme se dělat zkrátka to, na co stačíme," dodává a nadechuje se, že bude pokračovat. "Ha, to ona je tady ta ekoteroristka," přeruší ji s úsměvem její manžel a dodává: "No tak spusť!"

Není to levná sranda

Oba manželé si vymění škádlivý a zároveň láskyplný pohled a Lenka Vejnarová pokračuje. "Spolu s tím, že učíme lidi kempovat v přírodě, se snažíme je i učit se o tu přírodu starat. Dneska je bohužel dost časté, že když přijedete na nějaké krásné místo, jsou tam všude odpadky. První, co vždycky uděláme, je, že nasadíme rukavice a sesbíráme to do pytlů," čílí se černovláska.

Kromě toho se snaží svým zákazníkům vždy poradit, jaké ekologické a šetrné prostředky například na mytí nádobí do "bydlíku" pořídit. "Další zásadní věcí je, že my do těch aut nedáváme chemické záchody. Používáme separační toalety, to znamená, že je tam jednak snížená potřeba vody a prostě to není smradlavý záchod, který musí mít speciální výlevku," vysvětluje Lenka Vejnarová.

Proti gustu kapustu aneb velikosti se meze nekladou. Pokud s tím umí člověk zaparkovat, ať si nechá přestavět třeba kamion.
Proti gustu kapustu aneb velikosti se meze nekladou. Pokud s tím umí člověk zaparkovat, ať si nechá přestavět třeba kamion. | Foto: Vejny Wood

Boom, který obytné dodávky v posledních letech zažívají, pomohl Vejnarovým nastartovat úspěšný podnik a zkombinovat tak činnost, která je baví, s tím, co je živí. "Společně se vždycky snažíme lidem vyjít vstříc, poradit, konzultovat během procesu každý detail, aby když se člověk rozhodne si takové auto pořídit, byl nakonec zcela spokojený," popisuje Martin Vejnar s tím, že si je plně vědom toho, že se skutečně nejedná o malou finanční investici.

"Občas se nám stane, že lidé přijdou s tím, že mají třeba 50 tisíc na celou přestavbu, a co jsme schopni za to udělat. To je dneska zkrátka úplně mimo. Ty ceny se pohybují v řádech statisíců korun a jdou do milionů," popisuje Vejnar. "Je to ale samozřejmě na uvážení každého. Je ale dobré si uvědomit, že v tom autě můžete vozit taky rodinu, děti. Tam za mě zkrátka není prostor na kompromisy, tam chcete prostě jen to nejlepší a nejbezpečnější," uzavírá Martin Vejnar.

 
SF
Stanislav Fajtpřed 5 měsíci

Určitě je super, že někdo dokáže jít takto proti proudu a vystoupit z komfotní zóny. Nepřijde mi ale rozumné v článku zmiňovat, že je lepší se nedívat před cestou na stránky mzv, ptž tam říkají nebezpečné věci a neříct zároveň to důležité B - že vám kvůli těm informacím na mzv už nebude např. platit cestovní pojištění. Hodně zásadní informace, která by neměla zůstat "ztracena v překladu".

IB
Ilona Bittnerovápřed 5 měsíci
Stanislav Fajt

Ano, v tom s Vámi určitě souhlasím. Psaný rozhovor vychází z rozhovoru, který jsme vedly s redaktorkou a některým věcem chybí širší kontext. Nicméně i tak, já nikoho k ničemu nenabádám, píši jen, že já se na stránky většinou nedívám.

RL
Radan Lanczpřed 5 měsíci

Je škoda, že od se od žádného zdejšího disktujícího paní nedostalo velké pochvaly za odvahu a poděkování za to, možná udělala důležitý první krok k naší budoucí dobré spoupráci s tímto státem. Shrnu-li fakta z jejího textu: - funguje letecká doprava tam i zpět a dokonce i nějaká vnitrostátní - je tam krásná turisty nezamořená příroda - Talibán má všechno pevně v rukou, takže je to úplně stejné jako u nás: všichni ti, kteří respektují všechna místní pravidla, si mohou relativně spokojeně žít a vyplývá z toho především: - pro všechny Afghánce je to naprosto bezpečná země a proto už odteď žádný Afghánec nemá právo získat kdekoliv v Evropě azyl - pokud totiž jakýkoliv Afghánec není ochoten respektovat všechna nastavená pravidla ani ve své rodné vlasti, určitě nebude respektovat všechna jiná, nastavená v jiném státě

PR
Pavel Rybářpřed 5 měsíci

Článek mi připadá dost nebezpečný. Autorka měla štěstí, nic se jim nestalo, skupina o které se zmiňuje, co byla přepadena, už takové neměla. Bojím se, že její povídání inspiruje zase několik lidí, kteří se tam dostanou sami a pak bude ČR zase platit za někoho nezodpovědného, výkupné, jako nedávno, za dvě dívky, zadržené a unesené v Pákistánu.

DN
Dušan Novýpřed 5 měsíci
Pavel Rybář

Absolutní souhlas. Bohužel je článek úplně zavádějící. Zvolit nadpis článku ,,aby zaujal" bez ohledu na pravdu, je hloupé. Stejně tak psát nesmysly ohledně doporučení na stránkách MZ. Pro normální lidi je standard se podívat na tyto stránky a určitě je to ku prospěchu věci. Zajímalo by mě , na koho byste se obrátila v případě jakéhokoliv problému. Asi na ty známé, kteří Vám vyprávěli, že Taliban je vlastně fajn...

IB
Ilona Bittnerovápřed 5 měsíci
Dušan Nový

Co se týká Afghanistánu, tak se musíte spolehnout sami na sebe. Pokud byste tam například přišel o pas, je to obrovský problém. S těmito riziky je potřeba počítat a rozhodnout se, zda je chcete nebo nechcete podstoupit. Já bych například do těchto zemí nejezdila, pokud bych nebyla dostatečně finančně nezávislá, abych si případné problémy byla schopna sama řešit a platit. Na stánky MZ se samozřejmě podívat můžete. Informace tam ale nemohou být jediné, na které se spolehnete, bohužel často se mi potvrdilo, že nemusí být aktuální (což tam ostatně i sami píší).

RP
Robert Popekpřed 5 měsíci

Článek s nulovou výpovědní hodnotou. Dovolená za 100.000,- .

FN
Filip Nožkapřed 5 měsíci

Mít názor na cizí zemi po dvou týdenní dovolené na výletech v bezpečných zónách v roli exekutivního turisty s průvodci je naprostý nesmysl. Po letitých zkušenostech, mužů tvrdit že ani po třech měsících by neměl váhu... Tedy alespoň za mě je třeba v takové nové zemi doopravdy žít, pracovat a řešit různé druhy problémů i pár let, aby to nebylo povrchní plácání nesmyslů, tak si totiž člověka uvědomí, že každá země má své, a nemá smysl se o subjektivním názoru rozšiřovat- porovnávat Kábul s Prahou může být i urážející

IB
Ilona Bittnerovápřed 5 měsíci
Filip Nožka

Názor samozřejmě člověk mít může a to po jakékoliv době. Také nemusí vycházet pouze z délky pobytu, ale také z informací, které načerpal dříve z médií a literatury. Nicméně jedna věc je mít názor, jiná mluvit o zkušenosti a ještě úplně něco jiného je prezentovat svůj názor jako jedinou pravdu. Pokud by něco z toho v článku tak vyznělo, mrzí mě to, to jsem určitě neměla v úmyslu. Mluvím pouze o svých zkušenostech. Jak je to s tou Prahou a Kábulem už jsem tady v diskuzi psala. :)

FN
Filip Nožkapřed 5 měsíci
Ilona Bittnerová

Děkuji za odpověď, doufám že se vám na výletě líbilo, škoda že ty peníze za pobyt neskončili třeba v nějakém psím útulku tady v Evropě. Osobní zkušenost s lidmi z té země mám pouze z hranic mezi Thajskem a Malajsii, kde jsem s Afghánci strávil několik hodin ve vlaku a to jak arogantně se chovali po příjezdu do muslimské země, na což jsem si udělal názor takový, že mě přijde na vašem rozhovoru zajímavé pouze to, že odpovídáte na komentáře. Osobně žiju skoro dvacet let různě po světě a živím se coby pouliční umělecký malíř, takže mám k realitě více méně blízko, a vím že dokud má člověk doklady, peníze a zpáteční letenku je hezky třeba i mezi brutálními lidmi.

IB
Ilona Bittnerovápřed 5 měsíci
Filip Nožka

Je mi líto, že jste musel prožít takovou nepříjemnou zkušenost. Všichni máme samozřejmě přirozenou tendenci zobecňovat na základě osobních zkušeností. A co se týká českých psích útulků, tak zrovna o ně mít obavy nemusíte, přispívám na ně dost a o jednu fenu z útulku se doma starám. :)

Právě se děje

Další zprávy