Druhá strana "Mácháče". Cestovatelé u jezera provozují kemp, letos už mají plno

Druhá strana "Mácháče". Cestovatelé u jezera provozují kemp, letos už mají plno
Jedna z nejpříjemnějších chatkových oblastí je kemp Karolínka, který provozuje rodina Jana Franckeho.
Jan Francke žil nějaký čas v Austrálii a surfování je jeho velká vášeň. Nejraději má ale dlouhé běhy v extrémních podmínkách nebo orientační běh. Kemp je podle něj pro aktivní lidi i rodiny s dětmi, kteří si chtějí odpočinout u vody a vyrazit objevovat okolní přírodu.
Jan a Petra Francke získali při cestování řadu zkušeností, které se teď v kempu snaží uplatnit. "Jsou to různé věci, které vás v jiných zemích okouzlí nebo inspirují. Nemáme tu žádná smažená jídla, děláme dobré kafe, čepujeme pivo a chceme, aby tu bylo hostům dobře. Není to turistický kemp, ale spíš náš domov, kam zveme lidi," říkají.
A to i přesto, že samotný Jan Francke hudbu miluje. Na pobřeží často sedává a při západu slunce si do ticha brnká na kytaru. Kromě sportu a rodiny je to jeho největší vášeň. Žít v kulturním prostředí města už si ale nedovede představit. "Člověk, když si zvykne na tohle prostředí, nechce zpátky do města. Je to v něm najednou příliš vyčerpávající," dodává cestovatel.
Foto: Jan Francke
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 5. 7. 2022 6:51
Jan Francke jako malý vyrůstal u Máchova jezera v kempu, který provozoval jeho otec. V dospívání začal cestovat a pracovat na jiných kontinentech, jako je Austrálie nebo Severní Amerika. Aktivní život měla i jeho žena Petra, a tak když se vzali, strávili své líbánky v extrémní zimě při ultramaratonu na Yukonu. Dnes žijí u Máchova jezera, mají dvě děti a provozují rodinný kemp Karolínka.

Kemp Karolínka vypadá jako malý tábor u vody. Za dřevěnými chatkami se tyčí jehličnaté stromy a ze zápraží je vidět rákosí, kterým jemně šplouchá voda. Centrem areálu je kavárna, kterou provozuje mladá rodina se dvěma dětmi.

"Snažíme se tu uplatnit to, co nás inspirovalo v zahraničí. Nemáme tu žádná smažená jídla, děláme dobré kafe a chceme, aby tu bylo hostům dobře. Není to turistický kemp, ale spíš náš domov, kam zveme lidi. Často při odjezdu říkají, že vytváříme zenové místo," směje se Jan Francke s tím, že na letošní sezonu už mají plno. Podívejte se na fotky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy