Sedm unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě nese společné označení Sedm divů světa. Současný seznam se od toho starověkého liší a navíc jediným dochovaným divem jsou dnes egyptské pyramidy. Ostatní divy nelze prokázat nebo jsou zničené požárem či zemětřesením.
Okouzlující tajemství egyptských pyramid
Pyramidy ve starověkém Egyptě budoval už panovník Džoser přibližně před 1500 lety jako hrobky králů. Nelze však hovořit o pyramidách, ale o komplexech, které jsou navzájem propojené. Pyramidové stavby mají význam nejen náboženský, ale také ideologický a politický.
Největší rozkvět pyramid se dochoval za vlády 4. dynastie, tedy pyramida Chuduova, Rachefova a Menkaureova v Gíze. Chufuova pyramida nese název Velká pyramida a je vysoká 146,5 metrů při délce strany 230 metrů. Egyptské pyramidy jsou jediným divem světa, který se dochoval. Faraoni by určitě měli radost, že jejich sen, vybudovat věčná obydlí, se naplnil.
Nikdy neobjevené Visuté zahrady Semiramidiny
I tyto zahrady patří na seznam sedmi divů světa. Podle pověsti byly vystavěné pro královnu Semiramis. Nabuchodonozor II. přikázal tyto zahrady na terasách paláce vybudovat, aby ji potěšil. V novověku se tyto zahrady, stejně jako Trója, považovaly za výtvor básnické fantazie.
Zachovaly se popisy některých řeckých autorů, podle nich zahrady měly čtvercový půdorys a skládaly se z klenutých teras vyvýšená jedna na druhou. Na nejvyšší terasu se dalo vystoupit po schodišti po jehož jedné straně byl umístěn stroj na čerpání vody z Eufratu do zahrad. Mnozí archeologové prozkoumávají lokality a hledají důkazy. Jasno dodnes nemá nikdo.
Mocný Feidiův Zeus v Olympii
Diova socha v Olympii měla asi 13 metrů na výšku a vytvořil ji v roce 433 př. n. l. řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a pak byla na konci antiky přenesena do Konstantinopole, kde byla zničená při požáru. Socha byla vytvořená ze slonoviny chryselefantinovou technikou. Vlasy a šaty byly vyrobené ze zlata. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech byl umístěn věnec olympijského vítěze. Socha byla dozdobena mytologickými výjevy.
Bylo vytvořeno několik kopií soch, ale žádná se do dnešní doby nezachovala. Na místě chrámu najdeme jen rozvaliny a několik vyvrácených sloupů.
Artemidin chrám v Efesu
Chrám byl vybudovaný okolo roku 550 př. n. l. Je známý také pod názvem Artemision a ležel na pobřeží Malé Asie v městě Efesos. Byl postavený v iónském řádu a měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Uprostřed byla socha bohyně Artemis zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Střední část byla obklopená 125 štíhlými a 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které doplňovala celá řada reliéfů. Artemis byla ochránkyní zvířat a později ochránkyně lesů, hájů a polí. Bohužel byl chrám podpálen a po obnově zničen nájezdem Gótů.
Dnes jsou k vidění jen velmi malé zbytky, které objevil v roce 1869 Angličan John Turtle Wood.
Monumentální hrobka Mausoleum v Halikarnassu
Maussóllova hrobka byla opravdu monumentální stavbou, kterou nechal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 350 př. n. l. v Halikarnassu. Stavba byla 45 metrů vysoká na mohutném podstavci s hrobkou stál chrám s 36 iónskými sloupy a na nich stupňovitá pyramida. Na vrcholu bylo monumentální sousoší Mausóla s manželkou na voze taženým čtyřspřežím. Stavbu zničilo ve 13. století zemětřesení a kusy se použily na stavbu opevnění.
Dodnes se zachovaly jen reliéfy na zbytcích ze stran stavby, které jsou k vidění v Britském muzeu.
Rhódský kolos z bronzu
Rhódský kolos byla úchvatná bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená na ostrově Rhodos. Pochází z let 304 př. n. l. Šlo o gesto poděkování při odražení invaze Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodala se válečná kořist a za peníze vybudovali ohromnou sochu vysokou 30 metrů. Stavitelem byl Chárés z Lindu. Sochu musel obkružovat tunami písku a štěrku, aby zakryl její dosavadní podobu. Socha byla dostavěná po 12. Podle některých stál rozkročený nad přístavem a pod ním proplouvaly lodě. Po ničivém zemětřesení se socha rozlomila v kolenou a spadla. Zbytky sochy si odvezli Arabové a nikdy se nenašly.
Dnes na místě Rhódoského kolosu stojí dva sloupy, jeden s laní a druhý s jelenem.
Záchrana v podobě Majáku na ostrově Faru
Maják se nacházel ve starověku v Egyptě u města Alexandrie a byl největší stavbou té doby. Bohužel neexistují jediné popisy ani zachovalé kusy stavby, podle kterých by bylo možné udělat rekonstrukci stavby. Jediné co existuje, je schematická kresba na minci. Podle jediného popisu měla zřejmě čtvercový půdorys s délkou stran mezi 180 a 190 metry. Šlo o chrám, kde uprostřed měl stát maják. Předpokládalo se, že vše sloužilo jako pevnost zakončená cimbuřím. Ani materiál není jasný, podle některých šlo o bílý kámen, jiní tvrdí, že o mramor. Některé archeologické nálezy potvrzují domněnku bílého mramoru.
