"Na Měsíci budeme mít trvalý lidský život. Nejen základnu, ale vesnici." Tak odpověděl Sean Duffy na otázku, co bude z NASA za deset let. Dočasný šéf vesmírné agentury, který v současné době zastává i funkci ministra dopravy v administrativě Donalda Trumpa, se ambiciózních prohlášení nebojí. Věří také, že za deset let udělá NASA velké pokroky v misi na Mars a že Spojené státy se stanou prvním národem, který rudé planety dosáhne. A právě vesnice na Měsíci by mohla sloužit jako odrazový můstek pro budoucí cesty lidí na Mars.
Plán na její výstavbu počítá s využitím materiálů nalezených přímo na Měsíci. Lunární prach a horniny by měly posloužit k 3D tisku přístřešků a zařízení, snížila by se tak potřeba dopravovat suroviny ze Země.
NASA shares plan for village on Moon after crewed mission announcementhttps://t.co/hiaxsdGiMH pic.twitter.com/9CjlVYIqPY
— The Mirror (@DailyMirror) September 29, 2025
Ačkoli přesnější technické detaily zatím nejsou známy, začínají se rýsovat první obrysy. Energie pro vesnici má pocházet z malého jaderného reaktoru, který NASA plánuje vybudovat na Měsíci do roku 2030. Zajistit by měl energii nejen pro obydlí, ale i pro vědecké experimenty nebo výrobu kyslíku a vody.
Lunární vesnice je součástí širšího programu Artemis, který chce vrátit lidi na Měsíc - poprvé po více než půlstoletí. Už v únoru 2026 vyšle NASA čtyři astronauty v rámci mise Artemis II na oblet Měsíce. Půjde o první pilotovanou cestu za hranice nízké oběžné dráhy Země od roku 1972. V polovině roku 2027 pak v rámci mise Artemis III přistanou dva astronauti poblíž jižního pólu Měsíce a během sedmidenního pobytu budou zkoumat geologii okolí a sbírat data, která poslouží k přípravě trvalé základny.
O Měsíc dnes soupeří nejen Spojené státy, ale i Čína, Rusko, Indie nebo Japonsko, které také plánují vlastní lunární základny. Americká vesmírná agentura ale chce být první, kdo promění Měsíc v místo, na kterém mohou lidé žít, pracovat a zůstat dlouhodobě. "Vracíme se na Měsíc a tentokrát, až vztyčíme vlajku, zůstaneme," říká sebevědomě Duffy.
Šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer je však ohledně jeho výroků opatrnější. "Takový projekt by čelil nemalým finančním i technickým výzvám. Postavit první obyvatelnou základnu na povrchu mimozemského tělesa s sebou nese celou řadu výzev, které u stávajících orbitálních stanic není potřeba v takové míře rozpracovávat. Přesto si myslím že se dříve či později povrchové základny na Měsíci dočkáme, protože vědecké přínosy převáží nad technickými výzvami. Nečekal bych to však před rokem roku 2035," říká.
Roli v tomto případě budou hrát jak finance, tak také politická situace. "Ve Spojených státech jsou podobné velké a dlouhodobé projekty vždy ohroženy při každé změně prezidenta. Je tedy otázkou, jak by projekt přežil tato politická zemětřesení," uzavírá.
