Nebezpečná je také práce krotitelů divokých zvířat. Fotograf zachytil teprve sedmnáctiletého Nickieho Chipperfielda při vystoupení se čtyřmi lvicemi v kleci. Fotografie je z roku 1964, zatímco v šedesátých letech mu publikum tleskalo, dnes se část veřejnosti od cirkusové zábavy odklání kvůli přesvědčení, že jde o týrání zvířat.
Pyrotechnici deaktivují výbušniny včetně improvizovaných zařízení nebo sebevražedných vest. Práce vyžaduje maximální koncentraci a odvahu kvůli vysokému riziku exploze. Technik EOD v ochranném obleku odstraňuje maketu bomby během protiteroristického cvičení v Soulu, Jižní Korea, 18. srpna 2010.
Foto: Profimedia.cz
Nebezpečná je také práce krotitelů divokých zvířat. Fotograf zachytil teprve sedmnáctiletého Nickieho Chipperfielda při vystoupení se čtyřmi lvicemi v kleci. Fotografie je z roku 1964, zatímco v šedesátých letech mu publikum tleskalo, dnes se část veřejnosti od cirkusové zábavy odklání kvůli přesvědčení, že jde o týrání zvířat.
Foto: Profimedia.cz
Pracovníci na skládkách třídí odpad a sbírají recyklovatelné materiály. Jsou vystaveni ostrým předmětům, toxickým látkám a biologickým rizikům, například nakažlivým nemocem. Pracují v nesnesitelném zápachu a často v horku nebo dešti. Skládka na předměstí srílanského Kolomba, 20. dubna 2017.
Foto: Profimedia.cz
Barmští dělníci ručně třídí shnilý potravinový odpad, textilie a recyklovatelný plast na třídicí stanici v Bangkoku, Thajsko, 22. července 2024.
Foto: Profimedia.cz
Maročan s kbelíkem mezi tradičními kamennými káděmi s přírodními barvivy, kde se zpracovávají zvířecí kůže. V minulosti zpracování kůže a textilií zahrnovalo používání hnoje, moči a jiných organických látek k měkčení a barvení materiálů. Pracovníci trávili hodiny v toxických a páchnoucích lázních bez ochranných prostředků, což způsobovalo chronické zdravotní problémy.
Foto: Profimedia.cz
Sběr medu divokých včel, zejména největšího druhu včely na světě Apis laboriosa, je starobylou tradicí praktikovanou kmeny Gurung a Magar v Nepálu. Tito sběrači riskují životy na strmých útesech, kde pomocí bambusových žebříků a tyčí získávají med z hnízd. Tradiční sběr medu v mangrovovém lese Sundarbans je na seznamu UNESCO. Satkhira, Bangladéš, 2016.
Foto: Profimedia.cz
Kaskadér Eddie Merton projíždí na motorce hořící konstrukcí během nebezpečného kaskadérského kousku, rok 1971. Kaskadéři riskují život při pádech z výšek, automobilových haváriích nebo při práci s výbušninami. Riziko vážných úrazů nebo smrti je vysoké, protože práce vyžaduje extrémní fyzickou zdatnost a odvahu.
Foto: Profimedia.cz
Lovci jedovatých hadů chytají plazy kvůli bezpečnosti ostatních nebo kvůli získání jedu pro účely medicíny. Riziko uštknutí je vysoké i přes použití ochranného vybavení. Snímek vznikl v Austrálii 6. června 2024.
Foto: Profimedia.cz
Sběrač medu se zraněným okem po bodnutí včel v Nepálu 2023.
Foto: Profimedia.cz
Práce v uhelných dolech je spojena s nemocemi jako silikóza a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Vdechování uhelného prachu postupně poškozuje plíce a způsobuje jejich selhávání. Tato práce také zahrnuje riziko výbuchu metanu a závalu dolů. Horníci v uhelném dole v Lens v severní Francii.
Foto: Profimedia.cz
Pracovníci ve slévárnách čelí expozici těžkým kovům, jako jsou rtuť, olovo a kadmium. Tyto látky způsobují neurologická a kardiovaskulární onemocnění. Výpary a prach vedou k chronickým plicním chorobám. Na snímku: pracovník v ochranném obleku manipuluje se struskou u tavicí pece v závodě PT Vale Indonesia na zpracování niklu, Sorowako, Jižní Sulawesi, 12. září 2023.
Foto: ČTK
Kafilérie zpracovávají odpady živočišného původu jako uhynulá zvířata nebo zkažené maso. Práce zahrnuje manipulaci s biologickým odpadem v náročném prostředí s hlukem a zápachem. Na snímku zaměstnanec odklízí mrtvou krávu na farmě v Krásné Lípě na Děčínsku.
Foto: ČTK
Zaměstnanec Veterinárního asanačního ústavu v Dobřejovicích připravuje uhynulý skot na pitvu. Ústav likviduje až 120 tun zvířat denně.
Foto: ČTK
Čištění kanalizací zahrnuje odstraňování usazenin a nečistot z kanalizačních sítí pomocí speciálních nástrojů a techniky. Pracovníci čelí riziku kontaktu s nebezpečnými chemikáliemi a biologickým odpadem. Práce se odehrává v uzavřených prostorách s minimem ventilace a vyžaduje ochranné pomůcky. Na snímku jsou dělníci kanalizace při práci v ulicích Paříže, 1943.
Foto: Profimedia.cz
Pracovník v německém Offenbachu provádí průrazy pro domovní přípojky v plastovém kanalizačním potrubí. Datum: 3. srpna 1998.
Foto: Profimedia.cz
Těžaři síry pracují v extrémních podmínkách, často na dně kráteru aktivní sopky, jako je Kawah Ijen v Indonésii. Těžba zahrnuje odlamování síry z vulkanických stěn a dělníci ji musí přenášet na zádech. Práce probíhá v prostředí s vysokou koncentrací toxických plynů, často bez adekvátní ochrany, což vede k vážným zdravotním problémům.
Foto: ČTK
Síru nosí těžaři v koších na vzdálenost až tří kilometrů.
Foto: Profimedia.cz
Práce pod vysokým napětím zahrnuje montáž a opravy elektrických zařízení ve výškách nebo blízko částí rozvodu pod napětím. Riziko úrazu elektrickým proudem je vysoké a práce vyžaduje přísné dodržování bezpečnostních předpisů. Pracovníci na fotografii opravují elektrické vedení na sloupu v Pekingu, 21. prosince 2004.
Foto: Profimedia.cz
Podvodní svářeči opravují konstrukce pod hladinou za použití speciální techniky. Rizika zahrnují dekompresní nemoc a utonutí. Potápěč trénuje podvodní svařování v laboratoři Institutu elektrického svařování E. O. Patona v Kyjevě, Ukrajinská SSR, 70. léta.
Foto: Profimedia.cz
Potápěč svařuje kovovou konstrukci poblíž skotského města Fort William.
Foto: Profimedia.cz
Náročná je také práce lidí, kteří odklízejí místa po závažných zločinech. Odstraňují biologický odpad, jako je krev, tkáně nebo chemikálie. Práce vyžaduje silný žaludek a ochranné pomůcky, protože zahrnuje přímý kontakt s nebezpečnými látkami. Na snímku specialisté odklízejí majetek po člověku, který trpěl chorobným hromaděním věcí. Skotsko, 2024.
Foto: Profimedia.cz
Práce patologa zahrnuje analýzu tkání, buněk a tělních tekutin, provádění pitev a diagnostiku nemocí. Zdravotní rizika zahrnují vystavení toxickým chemikáliím, jako je formaldehyd, který může způsobit rakovinu, respirační problémy nebo reprodukční toxicitu. Patologové čelí také psychické zátěži při práci s těly zemřelých a vysoké zrakové námaze při mikroskopických analýzách. Soudní lékaři provádějí pitvu na hřbitově ve Francii, rok 1938.
Foto: Profimedia.cz
Forenzní entomologové zkoumají hmyz na mrtvých tělech k určení příčiny a přibližného času smrti. Na snímku je forenzní entomolog Mark Benecke při pitvě na Klinice univerzity v Düsseldorfu, Německo, 2003.
Foto: Profimedia.cz
Operátoři krematorií manipulují s mrtvými těly při jejich spalování. Pracovník krematoria obsluhuje pec v Campos de Paz v Medellínu, Kolumbie, 19. června 2021. Na snímku tělo oběti pandemie COVID-19.