Sumie Watanabeové je 70 let, je z města Kihoku na západě Japonska a věnuje se akupunktuře. Trpí vrozeným onemocněním zvaným retinitis pigmentosa, které způsobuje zhoršování zraku. Špatně viděla od narození a nakonec zcela oslepla.

Na tandem se poprvé posadila v roce 2012, když ji známý pozval na akci pořádanou klubem tandemové cyklistiky.

Watanabeová jako dítě žárlila na sestru za to, že může jezdit na kole s rodiči. Bicykl vždy považovala za symbol svobodného pohybu. "Měla jsem obavy, jestli na tom mohu jet, ale rozplynuly se, hned jak jsem vyrazili. Zjistila jsem, že právě tohle jsem chtěla, splnil se mi sen," řekla Watanabeová.

Poslala návrh na téma knihy nevládní organizaci a její ředitel rozhodl, že by z toho mohla být kniha obrázková.

Watanabeová se v ní proměnila v postavu Suu čan. Pes Ponta se v ní naučí jezdit na kole, když sleduje Suu čan a odveze ji na tandemu do sousedního města. První z nich šlape a řídí, druhý na zadním sedadle nesmí brzdit a pomáhá šlapáním.

Kniha zavádí pro slepce užitečné termíny - například když se řekne tři hodiny, znamená to zahnout doprava, devět hodin znamená doleva. Nevidomí jimi získávají představu, jakým směrem se mají ubírat.

"Chci touto knihou povzbudit děti a ostatní s nějakým handicapem, aby snili," řekla Watanabeová. Na splnění svého snu si počkala několik desítek let.