Nová kolekce botasek vyšla 20. března a premiéru měla na pražském týdnu módy Mercedes Benz Prague Fashion Week. Spolupracujete i se zahraničními návrháři?
Jan Kloss: Boty se objevují na přehlídkách hlavně v Česku. Na posledním pražském fashion weeku jsme spolupracovali s Petrou Ptáčkovou, která použila naše boty. Bylo to takové neohlášené uvedení jarní kolekce, protože načasování vyšlo ideálně. V minulosti jsme se ale účastnili několika designových a módních akcí v Miláně, v Londýně i třeba Bruselu.
Příběh tenisek Botas se začíná psát v 60. letech, vy jste dodnes navrhli desítky různých kombinací. Kde čerpáte inspiraci na nové kusy?
Je to různé, inspiraci hledáme ve všem možném kolem nás - třeba i v hudbě. Nicméně většinou už máme nějakou představu. Zpravidla se v nové kolekci snažíme přijít s nějakým decentním tmavým modelem, stejně tak jako světlým, zbytek pak tvoří cokoli mezi. Co si budeme povídat, barvy jsou to, co lidé u BOTAS 66 očekávají.
Kolekci se snažíme postavit tak, aby dávala smysl jako celek, i jednotlivé kusy, ke kterým vymýšlíme příběhy. Když budu mluvit konkrétněji, tak buď máme nějakou ideu a snažíme se dávat dohromady barevnost tak, aby to sedělo dohromady, nebo navrhneme botu, jak se nám líbí, a zpětně k ní hledáme název a příběh, aby byla něco víc než jen modro-šedivo-černá teniska. Baví nás hrát si s názvy. Pokud člověk chce, může se s ním ztotožnit, pokud ho ale takováto hra nezajímá, tak si prostě koupí botu, která se mu vizuálně líbí.
Osobně se mi kromě barevnosti líbí právě nápadité, vtipné názvy, třeba vánoční Stolen Tree (Ukradený stromeček), podzimní Mr. Potato (pan Brambora), jarní Insane Remix (Šílený remix) nebo nově třeba Loser (Ztracený případ). Jaké jsou tedy příběhy za novou kolekcí?
Třeba model Arcade Master odkazuje na staré počítačové hry. A Smoke Signal je zase šedivá bota s výrazným oranžovým detailem, na který jsme použili nový, svítivě oranžový materiál. Tyhle dva modely mě dost baví, jak svou jednoduchostí, tak i tím, že je v nich něco nového, a přitom odkazují na historii maratonek, které kdysi Botas vyráběl jako boty na běhání.
Loser jsou jediné boty z celé kolekce, kterým chybí ikonický boční proužek, což je nejsignifikantnější prvek botasek. Přišlo nám vtipné odebrat z boty něco tak podstatného, něco, "na co se nesahá", a udělat z ní trochu chudáka. Ta bota je vlastně nahatá.
Barev a kombinací není nekonečně mnoho, takže člověk má občas obavy, aby nezačal sám sebe pomalu vykrádat nebo se opakovat. A tak máme vždycky radost, když můžeme přijít s něčím novým a vidíme, že se to celé někam posouvá.
Materiály a výroba oblečení a bot se poslední dobou stává čím dál diskutovanějším tématem. Botasky jako jedny z mála stále vznikají v Česku pod rukama českých ševců ve Skutči. Berete i materiál z Česka?
Částečně ano, ale to nejpodstatnější, svrchové usňové materiály, bereme od velice kvalitního dodavatele z Itálie, se kterým BOTAS 66 spolupracuje dlouhodobě. Je to dáno i tím, že kožedělný průmysl v České republice dlouhodobě upadal a v podstatě tu není možnost, odkud brát. Potřebujeme kvalitu odpovídající našim požadavkům, aby byl výsledný produkt takový, jaký má. Kromě kožených modelů se ale snažíme nabízet i nějaké veganské, které jsou vyrobeny z umělých materiálů, bez použití jakýchkoli živočišných částí.
Po cestě na rozhovor jsem potkala dva asijské muže, kteří si z obchodu na Žižkově odnášeli každý dvoje tenisky. Víte, kde všude po světě vaše botasky lidi obouvají?
Téměř všude. Je to tak široce univerzální produkt s velkou barevnou škálou, že si vybere téměř každý. Občas z legrace říkáme, že jsou to unisex, uniage a unistyle boty. Jsou opravdu pro každého, od malých dětí přes vegany a extravagantní lidi, kteří se nebojí barev, až po ty, kteří chtějí úplně černou botu třeba k obleku.
Ukazuje to i zájem zahraničních turistů. Na rozdíl od Čechů, kteří vnímají Botas jako něco, co tady kdysi bylo, a sentiment tak může hrát svou roli, cizincům se prostě bota vizuálně líbí. Záleží nejen na barvě nebo balení, ale i celkovém konceptu. Běžně se stává, že přijede turista odněkud z Asie a koupí osm párů bot najednou. Nebo přijde do obchodu španělská rodina a nakoupí jak pro sebe, tak pro další tři členy rodiny na blind nějaké boty, protože se jim líbí a jsou přesvědčení o tom, že se budou líbit i jim.
Znají cizinci příběh Botas, nebo jdou spíše po designu bot?
Je to různé, někdo nás zná, protože těch značek v evropském měřítku zase tolik není. V některých zemích mají podobné "reinkarnace" také. U někoho víte, že ho příběh zajímá, potřebuje ho slyšet a ocení ho. A někdo prostě nechce ztrácet čas, stačí mu, že se jedná o lokálně vyráběný produkt. Chce koupit boty a jít. Ale je to člověk od člověka. Když vidíme alespoň nějaký zájem, snažíme se příběh komunikovat, protože je to určitá přidaná hodnota. A vedle toho přibalujeme k botám i katalog, kde je všechno jasně uvedené, včetně odkazu na stránky s historií značky.
This weather gives us all the feels! We'll take 60 degrees in February any day of the week!
Zveřejnil(a) Botas 66 USA dne 18. Únor 2017
Na začátku jste se zmínil o tom, že botasky byly několikrát v zahraničí na různých designových a módních akcích. Jak na české tenisky v zahraničí reagovali?
Těchto akcí jsme se účastnili primárně na začátku projektu a BOTAS 66 v té době tak známý nebyl. Bylo strašně zajímavé sledovat reakce lidí, kteří se zajímají o design v Itálii, ještě předtím, než šla první kolekce do výroby. Ohlas byl až překvapivý, navíc u lidí, kteří vůbec neznali detaily z historie, na rozdíl od domácího publika. Byla to pro ně bota, která se jim prostě jen líbila. A to nás motivovalo v tom pokračovat, věděli jsme, že to má smysl. V Miláně třeba každý den přišel k našemu stánku jeden starší pán, majitel restaurace, kterému bylo asi 50 plus, a ptal se nás, jestli bychom mu nemohli prodat boty, které jsme tam měli jako výstavní artikl. Na prodej nebyly, ale on si stejně dal tu energii a každý den přišel a zkoušel to znovu a znovu. (smích)
A prodali jste mu je nakonec?
Myslím, že nakonec ano.
Víte o nějakých slavných osobnostech, které nosí botasky?
Ze zahraničních hvězd jsem třeba na několika fotkách na Instagramu viděl v botaskách Chance the Rappera (americký raper), což je celosvětově dost velké jméno. Těch "lokálních hvězd" je mnoho. Jsme vždy rádi, když vidíme botasky na nohou někoho, koho si dlouhodobě vážíme. A to napříč nejrůznějšími obory. Jedná se o herce, muzikanty i jinak veřejně činné osoby. V poslední době nás potěšil třeba Ondřej Pivec, hráč na Hammondovy varhany žijící v New Yorku, který se podílel na nejnovějším albu Gregoryho Portera, jenž za něj získal cenu Grammy.
Reinkarnace volnočasových tenisek se vám podařila. Za poslední tři roky jste otevřeli obchody na Žižkově a v centru Prahy, na jejichž interiéru jste spolupracovali se studiem deFORM (Designéři roku 2016, Czech Grand Design). Plánujete další expanzi?
Plánů je mnoho, ale všechno má svůj čas. Důležitý je pro nás celkový dojem. Produkt je jedna věc, tou další je ale jeho balení, propagace, příběh a také místo, kde se k němu potenciální zákazník dostane. A to jak online, tak offline. Právě proto jsme se sami jako designéři a iniciátoři značky BOTAS 66 rozhodli založit vlastní firmu a otevřít vlajkové prodejny BOTAS 66 a vdechnout jim určitý osobitý charakter.
S ním nám po interiérové stránce pomohlo zmiňované studio deFORM. Nyní jsou to tyto dvě prodejny v Praze na Žižkově a Starém Městě, nicméně jsme přesvědčeni, že míst, kde by produkt mohl lidi oslovit, je z mnoha důvodů poměrně dost i ve světě. Nabízí se třeba Berlín nebo Tokio. Export je ale až dalším krokem a záleží na dalším vývoji a dohodě s majitelem značky Botas.
