Český kluk si vyrobil snowboard z odpadků po záplavách. Teď se chystá na sluneční brýle

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
6. 3. 2017 14:30
Sedmnáctiletý Max Schröder před čtyřmi lety přemýšlel, jak zužitkovat nahromaděný odpad po povodních. Protože měl vždycky blízko ke snowboardům, vyrobil jeden recyklovaný. Dnes má na svém kontě kromě nich také skateboardy a batohy. Do budoucna se chystá vytvořit první recyklované sluneční brýle. "Můj úplně první snowboard byl z odpadků, které jsem po záplavách našel ve Velké Chuchli, kde žiju. Jezdil jsem okolo a viděl jsem spoustu odpadků, bahna a palet. Chtěl jsem to místo vyčistit, no a místo abych odpad vyhodil, napadlo mě, že z něj něco vyrobím," popisuje Max, jak vznikal jeho první snowboard.
Max Schröder při testování svého recyklovaného snowboardu.
Max Schröder při testování svého recyklovaného snowboardu. | Foto: Archiv Maxe Schrödera

Jak napadne čtrnáctiletého kluka vyrábět skateboardy a snowboardy z odpadu?

Chodil jsem na Walfdorskou školu a v osmé třídě jsme dělali ročníkovou práci. Téma mohlo být téměř jakékoliv, a protože můj táta dělá snowboardy a máma sportovní oblečení, tíhl jsem k těm snowboardům. Už předtím jsem zkoušel šít tašky z bannerů, líbilo se mi to. No a táta mi dal impuls k tomu, abych zkusil spojit snowboardy a odpad. Výsledkem mojí ročníkové práce na tohle téma nemusel být přímo snowboard, ale měl jsem hledat cestu k jeho tvorbě. Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale po roce se z toho stalo moje životní téma a teď mám hotová tři prkna.

Jak se na tebe dívají tvoji vrstevníci? Obdivují tě?

Podporují mě. Ale když jim třeba řeknu, že mám dneska rozhovor a za týden budu mít další, tak na mě koukají jako: "Jo, hm, proč mi to jako říkáš, proč tak frajeříš?" A mě to hrozně mrzí, protože se s nimi chci dělit o svoji radost. Ale to je jen někdy, ne vždycky, většinou mě podporují. Když jsem začínal se šitím punkových batohů, tak si jeden kamarád chtěl ušít batoh sám, ale já ho přesvědčil, že mu ho ušiju. A když byl hotový, tak mi řekl: "Ty jo, kámo, fakt jsi to dotáhl. Respekt." Dostal jsem od něj uznání, což bylo super.

Z jakého materiálu nejčastěji tvoříš?

Můj úplně první snowboard byl z odpadků, které jsem po záplavách našel ve Velké Chuchli, kde žiju. Jezdil jsem okolo a viděl jsem spoustu odpadků, bahna a palet. Chtěl jsem to místo vyčistit, no a místo abych odpad vyhodil, napadlo mě, že z něj něco vyrobím.

Můžeš popsat, jak se vlastně takový snowboard z odpadků vyrábí?

Abych pochopil, z čeho se skládá, učil jsem se na běžném snowboardu. Horní fólii, což je design, jsem udělal z pet lahví a plastových hoblinek z frézování plastů do snowboardu. Hoblinky jsou strašně dobrý materiál. Celé jsem to dal do malinké žehličky, která má asi 20 na 50 cm, takže jsem to dělal po částech, které jsem pak spojoval. Skluznice byla taky z hoblinek. A jádro jsem udělal z europalety.

Z europalety?

Jo, celou jsem ji rozebral, prkýnka jsem na sebe nandal, otočil, nařezal a pak slepil. Bylo to docela složité. Inserty a hrany jsem vytrhal ze starého zlomeného snowboardu. A lepidlo používám americké, recyklované, které se vyrábí z odpadů při výrobě papíru nebo biopaliv. Ta firma na lepidla si mě sama našla a nabídla mi pomoc, za což jsem rád.

Max Schröder, Second chance for material
Max Schröder, Second chance for material | Foto: Archiv Maxe Schrödera

To zní docela zdlouhavě. Za jak dlouho vyrobíš jeden snowboard?

Samotná výroba snowboardu je vcelku jasná - dává se skluznice, skelná tkanina, jádro, skelná tkanina a horní vrstva, když to řeknu zjednodušeně. Ale u těch recyklovaných je těžké si vyrobit materiál. A je to zdlouhavé. První snowboard mi zabral měsíc, protože jsem vyrobil celkem pět fólií, než jsem měl tu správnou. Skluznice byla prvně jiná, než jsem potřeboval. Jádro jsem slepoval… Pracoval jsem pomalu a trvalo to všechno dlouho.

Neodradilo tě to?

Nebylo to lehké, ale teď už mám svůj postup a máme i větší žehličku, takže se to zlepšuje. Na tom mém nejnovějším snowboardu jsou skluzy k nerozeznání od klasického snowboardu. Kdybych neřekl, že je recyklovaný, tak nikdo rozdíl nepozná. Což je velký úspěch.

Objednal si už u tebe někdo snowboard?

Na snowboardy se mě už pár lidí ptalo, ale nemám na ně moc času, protože pořád studuju. Takže na zakázku zatím snowboardy nevyrábím. Pořád ale dělám batohy z bannerů, ty jdou docela na dračku. Dělal jsem taky skejty a longboardy.

Max Schröder, Second chance for material
Max Schröder, Second chance for material | Foto: Archiv Maxe Schrödera

Tvůj recyklovaný skateboard se dokonce dostal i na stupně vítězů v jedné soutěži, je to tak?

Jo, na Feel the Wheel (longboard-crossový závod v Benátkách nad Jizerou, pozn. red.). A to bylo úplně omylem. Jeli jsme tam s kamarády a při té příležitosti jsem vyrobil skateboardy. Všichni jsme to odjeli a já s jedním kámošem jsme se dostali do dalšího kola, ten třetí z nás ne. No a u tátova stánku se objevil kluk, který měl něco se svou deskou a já jsem mu nabídl, ať si půjčí kamarádovu. Na tom prkně si nakonec vyjezdil 3. místo.

Takže nejenže děláš recyklované skateboardy, ale taky úspěšné skateboardy.

Letos se soutěž opakuje, tak čekám nějaké další výsledky a těším se. (smích)

Chystáš se tvořit taky recyklované sluneční brýle

Jo, na základě rozhovoru mi našel jeden kluk obroučky s tím, že by se daly vyrobit recyklované brýle. Takže zatím se vyvíjí, zjistili jsme, že materiál, ze kterého jsme je chtěli vyrábět, není vhodný. Vymýšlíme jiný. Řešení návrhů a provedení je plnohodnotná práce, na kterou teď nemám moc času. Ale zase ve třeťáku budeme mít prostor na svůj projekt, tak se brýlím budu věnovat.

Jedním z impulsů pro tvoji recyklovanou tvorbu bylo pádlování oceánem, který byl plný odpadků. Chtěl bys někdy vytvořit recyklovaný surf?

Jo, ale ještě nevím, jak na něj. Chtěl bych si vytvořit dřevěný, ale to má zatím čas.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 15 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy