reklama
 
 

Židle Thon nás proslavila po celém světě. Sedával na ní i Picasso, říká Truhlář

25. 8. 2017
Ke starožitnostem měl blízko už odmala. Burzy a různé aukce sledoval dlouho a před necelým rokem se rozhodl - vášeň pro staré židle ho přiměla - založit v rodinou firmu. Spolu s manželkou je renovuje v malé dílně v pražské Libni. Mezi jeho úlovky z burz a bleších trhů lze najít i opravdové unikáty. Například i ikonickou židli Thon číslo 14, která Česko proslavila na celém světě.
Doporučujeme

Kráse historických detailů a kvality propadl už jako dítě. Jako syn starožitníka měl ke "starému" nábytku vždycky blízko. Poté, co vystudoval uměleckou školu, se z pouhého koníčku stalo nakonec povolání.

Dílnu a obchod s názvem Sedíme stylově otevřel Filip Truhlář před necelým rokem. Nový lesk dřevěným židlím, stolkům a křeslům v něm vrací společně s manželkou.

"Vystudoval jsem střední uměleckoprůmyslovou školu v Karlových Varech, a to obor ruční malíř. Internetové aukce jsem sledoval už tehdy a blízko jsem měl i k navrhování interiérů," vypráví.

Záměrně se specializuje především na sezení. "Židle pro mě byla vždycky základem interiéru. Navíc, podíváte-li se zpět do historie, vidíte, že právě na ně architekti a designéři soustředili většinu své pozornost a umu. I proto existují seznamy ikonických kousků, pod nimiž jsou podepsána ta nejslavnější jména," vysvětluje svoji lásku k židlím a křeslům a vlastně i název obchodu.

Odlišit se ale nechtěl pouze sortimentem, ale i cenami. Ceny zrestaurovaných kousků se pohybují kolem dvou až tří tisíc. "Samozřejmě, že nikomu nemůžu nutit, čemu dát přednost. U mě je to věc, která má za sebou historii a ducha," vysvětluje.

Starší "tonetky" mají podle něj jiné, možná kvalitnější, řemeslné provedení. O jejich kvalitě mimo jiné svědčí i dlouhá léta, během kterých slouží.

Všem židlím se snaží vrátit jejich původní barvu a patinu. Každý kousek pečlivě kontroluje a zpevňuje, a pokud je to možné, pokouší se zachránit i původní šrouby.

"Samozřejmě závisí na stavu konkrétního kousku. Nejraději mám ale patinu. Nejprve proto odstraňuji všechny nánosy laku, které dřevo nenechají vyznít. Na koncovou úpravu pak používám oleje," vysvětluje.

Mezi jeho úlovky, za nimiž vyráží velmi často i na burzy a bleší trhy, lze najít i opravdové unikáty. Ať už jde o ikonickou židli Thon číslo 14, první polyuretanové křeslo Garden Egg Chair z roku 1968 vyráběné v Německu nebo křesla od Miroslava Navrátila. 

"Sám mám nejraději ohýbané dřevo. Například 'čtrnáctka' (židle číslo 14 značky Thonet - pozn. red.) byla vůbec první sériově vyráběnou židlí z ohýbané překližky. Dodnes se jí prodalo kolem 60 miliónů kusů, a navíc pochází z Česka," dodává s tím, že ji maloval i Pablo Picasso nebo Salvador Dalí. "Právě tahle židle nás proslavila na celém světě," uzavírá.

Restaurovat židle začal spolu s manželkou loni koncem listopadu. Tehdy jich měli ve svém bytě kolem čtyřiceti. Dnes už jich mají na skladě minimálně o sto více. A jak tvrdí, je to potřeba, protože je o ně zájem. Nejčastěji chodí třicátníci. Ti starší pak dávají přednost ohýbanému dřevu. Zákaznicí se rovněž nebojí experimentovat. "Hodně se teď kombinují různé židle," dodává s tím, že rád poradí, které židle se k sobě hodí.

"Rádi bychom s manželkou obchod a dílnu posunuli ještě dál. Kromě židlí máme na skladě i zajímavé lampičky nebo stoly," vypráví s tím, že v budoucnu by rád fungoval i jako interiérový designér.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama