Bytový kompostér české firmy získal prestižní cenu za design. Zájem o něj mají Američané

Lenka Petrášová
2. 4. 2017 18:15
Mezinárodní cenu Red Dot za design vyhrál kompostér tuzemské firmy Plastia. Ta ho prodává za necelé tři tisíce korun a velký zájem o něj projevují především zákazníci ze Spojených států.
Bytový kompostér české firmy získal prestižní cenu za design

Je zářivě zelený, vypadá spíš jako avantgardní stolička, ale uvnitř bydlí žížaly. Krmí se nespotřebovanými zbytky jídla a slupkami. Odměnou za to je kvalitní hnojivo.

Firma Plastia, která s nápadem na kuchyňský vermikompostér přišla, nyní dostala za jeho design prestižní mezinárodní cenu Red Dot Design Award 2017.

Vítězný kompostér
Vítězný kompostér | Foto: Milan Bureš

Výsledky soutěže budou sice oficiálně zveřejněny teprve v pondělí 3. dubna. Už teď je ale jisté, že si vedení české firmy z Nového Veselí pojede do německého Essenu pro trofej.

Bude se tak moci pyšnit známým logem červeného puntíku, po němž touží většina firem zabývajících se produktovým designem. Pro Plastii je to navíc už druhé ocenění v této soutěži.

"V roce 2012 jsme získali cenu za samozavlažovací květináč Calimera, navržený Janem Čtvrtníkem, v kombinaci se stojany Baobab a Triagolo Petra Mikoška," připomíná majitelka firmy Lenka Novotná.

Úspěchy Čechů v soutěži Red Dot Design Award

  • V roce 2016 zabodoval se svým neotřelým designem dalekohledu dvaadvacetiletý student Fakulty strojního inženýrství brněnského VUT Matúš Chlpek.
  • Ocenění si odnesla také firma TON za své křesílko s názvem Split od Arika Levyho nebo odpadkové koše Minimum navržené českou značkou Mmcité.
  • Cenu loni také získal i vibrátor s názvem Whoop.de.doo navržený designérkou Annou Marešovou.

Ceny Red Dot se udělují už od roku 1954 a každoročně o červený puntík soupeří několik tisíc výrobků z celého světa. Letos se celkem šest tisíc produktů utkalo ve 47 kategoriích - počínaje nábytkem přes šperky, dopravní prostředky, ale i produkty pro zdravotnictví či wellness.

A zatímco nad většinou z výrobků probíhají mezi čtyřicítkou porotců pokaždé bouřlivé diskuse, v případě českého vermikompostéru se porota shodla na ocenění jednoznačně. A to ani neznala příběh, který se za ním skrývá.

Žížalí kompostér se nejdřív narodil jako židle

Původně to totiž byla skutečně židle. Jenže pak se designérovi Jiřímu Pelclovi trochu orosilo čelo, když se dozvěděl, že místo plánované zahradní stoličky se schránkou na ukládání zahradnického náčiní, na níž pracoval, vznikne kuchyňský vermikompostér.

"Jelikož ale s Plastií spolupracuji dlouho a znám jejich filozofii o trvale udržitelném životě, kvalitních výrobcích, které by měly sloužit léta, a o co největšímu přiblížení se přírodě, tak jsem to pojal jako velkou výzvu," říká známý český designér, jehož návrh kompostéru zvítězil.

Plastia
Autor fotografie: Milan Bureš

Plastia

Plastia vznikla v roce 1993 a od počátku se soustředí na výrobu květináčů a zahradnických potřeb, včetně například krmítek pro ptáky. Z poloviny firmu živí také zakázková výroba plastových komponentů pro automobilový průmysl. Má 108 zaměstnanců. Obrat společnosti za loňský rok byl 200 milionů korun. Celých 50 procent jejich výrobků jde na vývoz.

Plastia už jej prodává za necelé tři tisíce korun v rámci takzvané řady Urbalive a velký zájem o něj mají Američané.

"Celý nápad vznikl tak, že se snažíme o tom, co děláme, uvažovat komplexně. A když vyrábíme zahradnické potřeby pro pěstování, je škoda nevyužité části rostlin vyhazovat do odpadků. Tak jsme se rozhodli, že jim pomůžeme vrátit se zpět do přírody. Tomuto konceptu se říká greenloop," vysvětluje spolumajitelka a ředitelka vývoje firmy Lenka Novotná.

"Jsme schopni lidem i poradit, jak se žížalami začít nebo kde je získat. Trvá totiž až tři měsíce, než se vnitřní prostředí v kompostéru stabilizuje a člověk může začít stáčet první žížalí hnojivo. Nikdo se přitom nemusí bát, že mu doma budou páchnout plesnivé odpadky, všechny naše výrobky totiž nejdřív testujeme sami doma," vypráví Lenka Novotná z Plastie a přímo ve firemní zasedačce ukazuje, jak to vypadá, když je kompostér v provozu. "Ani ty žížaly tu nevidíte a neslyšíte, jsou plaché na světlo," odkrývá horní díl žížalího domku a rovnou přihazuje slupky od banánů a mandarinek.

Vzniká žížalí mapa Česka

Žížaly si sice může každý nachytat sám, ale podle zkušeností těch, co už vermikompostér mají, je lepší využít takzvané kanadské žížaly. Mají totiž rychlejší metabolismus a na hnojivo tak jejich majitel čeká místo půl roku jen tři měsíce.

"Ty správné druhy žížal se dají buď koupit přes internet nebo získat od těch, co je již mají. Dokonce právě vzniká z iniciativy spolku Kokoza, s nímž spolupracujeme, žížalí mapa Česka. Tedy místa, kde se si zájemci mohou pro žížaly přijít," popisuje Lenka Novotná.

A koho přestane designový kompostér bavit coby žížalí příbytek, může "stoličku" využít jako skrýš na věci nebo stojan na květináče.

 

Právě se děje

Další zprávy